Na Letné vyrostla prvorepubliková zahrada

K příležitosti stého výročí republiky připravilo Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné pro své návštěvníky stylizovanou prvorepublikovou zahradu.

Foto: Tereza KalkusováFoto: Tereza Kalkusová Národní zemědělské muzeum slaví, podobně jako Česká republika, sté výročí svého vzniku. Prostor před muzeum se od letošního 18. července proměnil v zahradu inspirovanou těmi prvorepublikovými: altány, pergoly, zahradní lavice, ale i záhony růží Pražanům v centru Prahy nabízejí oddech od rušného života ve velkoměstě. Na své si přijdou milovníci prvorepublikové atmosféry, ale i rodiny s dětmi: dominantou zahrady je totiž historický kolotoč se zvířecími motivy. Malé návštěvníky mohou zaujmout i volně pobíhající perličky, které tvoří součást expozice.

Projekt vznikl na základě vědeckého výzkumu zaměstnanců Národního zemědělského muzea, kteří v uplynulých pěti letech zkoumali díla předních českých zahradních architektů. Zdeněk Novák, zahradní architekt a spoluautor výstavy, uvádí, že v rámci výzkumu byl vytvořen soupis rysů typické prvorepublikové zahrady.

„Dali jsme dohromady katalog všeho, co se v zahradách první republiky vyskytovalo, všeho co jsme našli na starých plánech, fotografiích, nebo co se vyskytuje na zahradách starých vil. Pan architekt Nováček, který zahradu tvořil, vyšel z tohoto katalogu a vybral sem věci, které vytváří atmosféru té nostalgické první republiky, o které všichni máme představu, že byla úžasná. Přitom si myslím, že život tehdy měl dvě strany jedné mince, stejně jako dnes“.

V prvorepublikové zahradě nesměly chybět růže

Zdeněk Novák, foto: Tereza KalkusováZdeněk Novák, foto: Tereza Kalkusová Prvorepublikové zahrady se od těch dnešních liší především svou kompozicí. Zdeněk Novák dodává, že v nich nesmí chybět stromkové růže a že záleží i na detailech, například řetízky obepínající altánky by neměly být z plastu, nýbrž z kovu, vzhledem k tomu, že se na ně děti běžně zavěšovaly.

„Ta zahrada je mnohem rozmanitější, jak z hlediska celkové kompozice, tak z hlediska skladby okrasné části. V té době bylo standardem, že okrasná část měla podobu parteru, který se inspiroval zámeckými zahradami. Protože to bylo vše miniaturizováno, tak v parteru byly drobnější záhony, malé besídky, malé altánky a pak na ně často navazovala část, která vypadala jako krajinářský park nebo anglická zahrada. Na ně ještě u větších zahrad navazovala zahrada užitková a ovocný sad, který se s užitkovou zahradou někdy prolínal“.

Pro prvorepublikové zahrady bylo typické, že ve svém středu mívaly dominantu v podobě bazénu s vodotryskem, sochy nebo třeba jen vázy, či skupiny květin. Aby byla zahrada před muzeem pro návštěvníky s dětmi co nejatraktivnější, rozhodli se autoři expozice zaměnit typickou dominantu za kolotoč, který však plní v rámci zahrady původní funkci.

Přišla sem i paní Barbora se svou dcerou. A jaké byly první dojmy?

"Přijde mi to jako dobrý nápad. Pro děti i pro maminky je to rozhodně fajn, odpočinou si tady v altánku. Je to zajímavý nápad.“

Foto: Tereza KalkusováFoto: Tereza Kalkusová Střešní prostor budovy muzea skrývá nejen krásné výhledy. Návštěvníci mohou obdivovat vzorník květinových záhonů a typický prvek prvorepublikových zahrad: sluneční hodiny.

Národní zemědělské muzeum je s první republikou pevně spjato – vzniklo coby samostatná instituce v roce 1918. Budova muzea na Letné byla postavena ve funkcionalistickém stylu mezi léty 1937 a 1939. Dalších více než padesát let sloužila zcela jiným účelům. Muzeum se do ní vrátilo až v roce 1994.

Výstavní expozice bude veřejnosti přístupná od 18. července do 31. prosince tohoto roku.