Na konci školního roku se diskutuje o slovním hodnocení žáků

29-06-2012

Čeští školáci v pátek dopoledne dostali zhodnocení své celoroční práce - vysvědčení. Od soboty jim začínají dvouměsíční prázdniny. Vysvědčení si převzal více než milion žáků základních a středních škol a konzervatoří. Prázdniny ale budou mít složité někteří maturanti. V září přes 20 tisíc z nich bude muset na opravné testy státních maturitních zkoušek. V Česku se ale mluví také o samotném systému pětiškálového hodnocení známkami.

Foto: ČTKFoto: ČTK Výsledná známka podle odborníků neříká jasně, co žák umí a jak by se měl zlepšit. I školští experti OECD Česku posudky ve formě známky vyčetli, učitelé by se měli víc zaměřit na průběžné hodnocení. O známky totiž stojí hlavně rodiče, říká ředitel Základní školy Bezdrevská v Českých Budějovicích Pravoslav Němeček.

"Zřejmě to vychází z toho historického pohledu na hodnocení a je to prostě ve veřejnosti zafixováno. Rodiče většinou - a nejen rodiče a prarodiče - slyší raději tu známku, neboť se dá říct, že o ní má vytvořenou určitou hodnotovou škálu."

Podle expertů organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je zapotřebí dát dětem i rodičům více zpětné vazby. Co a jak ve škole zlepšit, by se měli dozvídat v průběhu celého roku. K tomu má pomoci takzvaná Národní vzdělávací mapa. Díky ní rodiče poznají, co má dítě v určitém věku znát a umět. Jak bude v praxi fungovat, to popsal Ondřej Šteffl ze společnosti Scio.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise "Nejsnáze se to předvede například u čtenářské gramotnosti. Můžu říci: dítě v první třídě by mělo umět text na úrovni 3, když mu ho přečtu, tak by mu mělo rozumět. Když mu na konci druhé třídy nerozumí, tak se ještě nic neděje. Když na konci čtvrté třídy nerozumí textu pro druháky, tak to už je problém. Rodiče nebo škola by ten problém měl řešit."

Třeba jihlavská učitelka Pavla Lupačová se proto snaží známky rozebírat i ústně, jak s dětmi tak i jejich rodiči.

"Rodičům při třídní schůzce píšeme třeba, že v matematice má dítě problémy s logickým myšlením se slovními úlohami, ale vyniká třeba v početních příkladech, v násobilce a podobně. Děti mají samozřejmě jako výstup známku, ale to, že ví, že v něčem je vynikající, tak to poslouží dobře k další práci a k tomu, aby se zase více snažili o lepší výsledky."

Školy také často čelí nezájmu žáků o výuku. Polovinu žáků výuka vůbec nebaví - to zjistilo šetření, které podpořil Brusel a v loňském a letošním roce se ho zúčastnilo 85 škol. Odborníci se v analýze také dětí ptali na jejich vztahy s učiteli. Žáci očekávají, že jejich kantor bude spravedlivý a bude je respektovat. Pouze třetina učitelů na základních školách se domnívá, že dokáže učit zajímavě. Podle žáků, má ale poutavé hodiny ještě méně kantorů. Podle Bohumila Kartouse ze společnosti Scio je možným důvodem malé sebevědomí učitelů.

Foto: ČTKFoto: ČTK "Vidí na svých žácích, že je škola nebaví, a vztahují to k sobě, že nejsou schopni je zaujmout. Nebo to lze přičíst skutečnosti, že učitelé si často stěžují, že jsou zahlceni obsahem, to znamená, že musí podle nich sdělit žákům příliš mnoho obsahu na to, aby mohli do výuky zapojit nějaké zajímavější výukové metody."

Děti také podle studie očekávají, že dobrý učitel bude mít smysl pro humor a své žáky bude podporovat v tom, co dělají. Další data doplňuje Bohumil Kartous ze Scia.

"Na druhém místě uváděli nejčastěji právě to, že by měl mít smysl pro humor, že by měl mít schopnost nadhledu. Velmi často také uvádějí to, že by si s nimi měl běžně popovídat jako rovný s rovným a že by je měl podporovat v tom, co je baví."

29-06-2012