Na jižní Moravě se v těchto dnech „zarážá hora“

Májka ozdobená listím z vinné révy, zatloukání dřevěných holí do země a samozřejmě cimbálová muzika a zpěv. Tak vypadá zarážení hory na jižní Moravě. Starobylou vinařskou tradici si v těchto dnech připomínají ve Znojmě, v Kobylí, v Němčičkách nebo v Čejkovicích. My se za ní vypravíme do Mikulova, kde vinice zarazili o minulém víkendu.

Zarážení hory v Čejči, foto: YouTubeZarážení hory v Čejči, foto: YouTube "Zarážení hory je starý zvyk, je to svým způsobem symbol, kdy se zakazovalo chodit do vinohradu, protože vinohrad byl ve svém vrcholu. Zakazovalo se tam chodit, aby ho nikdo nepoškodil, neukradl v něm nic, aby hrozny mohly v klidu dozrát, aby bylo kvalitní víno a aby se tam hlavně nekradlo,"

vysvětluje vedoucí taneční složky národopisného spolku Pálava Petr Ševčík. Tento spolek je také hlavním organizátorem letošního zarážení hory v Mikulově. A to už po dvaadvacáté! Na mikulovském náměstí se zatím připravuje nejen soubor Pálava, ale i jeho hosté na festivalu Sousedé 2018. Za zvuků cimbálu a houslí přichází na náměstí krojovaný průvod, ve kterém se nese několikametrová "májka". Tzv. hotaři, tedy strážci vinohradu, ji holemi zarazí do země a dívky ji ozdobí věncem z révového listí, mašlemi a demižonkem loňského vína. Hotaři poté složí přísahu, že budou vinohrad poctivě hlídat. Nechybí ani posvěcení vinice.

Pranýř v Dolních Dunajovicích, foto: GuentherZ, Wikimedia Commons, CC BY 3.0Pranýř v Dolních Dunajovicích, foto: GuentherZ, Wikimedia Commons, CC BY 3.0 Tak by se v krátkosti dal popsat zvyk, který se mezi vinaři udržuje od středověku. Dnes má podobu folklorní tradice, v minulosti ale krádež vína v zaražené hoře mohla mít velmi tvrdé následky. Podle práva horenského mohl majitel vinohradu zloději utít nohu nebo ruku.

"Mohlo dojít dokonce až k hrdelnímu trestu, pokud toho ukradl hodně. Ale byly tam výjimky. Třeba těhotná žena si mohla utrhnout hrozen. Nebo někdo, kdo byl žíznivý. Musel ale nahlásit, že si utrhl hrozen."

Doklady o těchto tvrdých trestech se podle Petra Ševčíka dochovaly v kronikách a v archivech. Zloději vína byli také pranýřováni a bičováni, takové pranýře jsou dodnes k vidění například v Dolních Dunajovicích nebo Drnholci. I v Mikulově prý měli pranýř, kde trestali zloděje hroznů. Zarážení hory však neznamenalo jen přísné: dál už ani krok. Pro vinaře bylo i každoroční slavností se zpěvem a tancem, která předcházela vinobraní.

Za zmínku stojí, že tradici zarážení hory převzali dnešní mikulovští vinaři po svých německých předchůdcích, kteří byli z Mikulova odsunuti po 2. světové válce. Po roce 1945 na Mikulovsko přicházeli noví obyvatelé z různých částí Moravy a přinášeli si tam i své lidové umění. Současné zarážení hory v Mikulově tak má v sobě folklorní prvky různých oblastí, včetně moravských Chorvátů. A jen na závěr: nejbližší zarážení hory na jižní Moravě je už tento víkend v proslulé vinařské obci Kobylí.