Modrotisk a krkonošské vánoční ozdoby mají šanci na zápis do UNESCO

Na seznam UNESCO možná přibudou dva nové české zápisy. Jedná se o modrotisk a tradiční krkonošskou výrobu vánočních ozdob. Výbor UNESCO zasedá na Mauriciu tento týden, a jeho členové rozhodují o padesátce nominací na zápis do prestižního seznamu. Mezi uchazeči je například hudební styl reggae z Jamajky, velbloudí a koňské dostihy v Ománu, slovinská krajka či výzdoba rikš v Bangladéši.

Foto: Archiv ArimoFoto: Archiv Arimo Na seznamu nehmotného kulturního dědictví je už z České republiky zapsaný Slovácký verbuňk, masopust, sokolnictví, jízda králů a loutkářství. O letošní zápis modrotisku se Česko uchází spolu se čtyřmi dalšími zeměmi - Rakouskem, Německem, Slovenskem a Maďarskem. Modrotisk se k dekoraci látek používá od 18. století a některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů.

"Forma se namočí do hmoty, a obtiskne se na plátno," ukazuje techniku modrotisku František Joch ze Strážnice.

Modrá látka a na ní bílé ornamenty, tak zná modrotisk většina z nás. Mnozí si myslí, že se na látku ornamenty tisknou, ale postup je zcela opačný. Nejdřív se vzory na bílé plátno nanáší pomocí forem. Tisk tak není téměř vidět. Indigo, kterým se látka barví, vůbec není modré, uvedla Kateřina Ebelová, která modrotisku nedávno věnovala výstavu ve své galerii Scarabeus.

"Sama jsem byla velmi překvapena tím, že indigo samo o sobě je bezbarvé. Teprve když se do něj přidá mořidlo a další látky, tak uvolní ty barvící schopnosti."

První manufakturu založil hrabě Kinský

Formy na modrotisk, foto: Jitka MládkováFormy na modrotisk, foto: Jitka Mládková Do Čech se technika modrotisku dostala v roce 1763. Tehdy začala fungovat manufaktura v obci Sloup u České Lípy.

"Tu založil hrabě Josef Maxmilián Kinský. Posléze se rozvíjely další manufaktury. Dnes jsou velmi známé na Moravě dvě výrobny. Jedna je v Olešnici, kterou provozuje již několik generací rod Danzingerů. Většinou mají v rodině křestní jméno Jiří. Je tam už čtvrtá nebo pátá generace. Další výrobna je ve Strážnici. Tam ji založil, myslím, že v roce 1906, barvíř Cyril Joch. Po jeho smrti pokračoval jeho syn František. Dnes je to taky několikátá generace. Zajímavé je, že formy na modrotisk má každá firma svoje, takže ty vzory jsou typické. Kdo modrotisk trošku sleduje, tak pozná, které vzory jsou ze Slovenska, které jsou od Danzingerů, které jsou od Jochů," uvedla Kateřina Ebelová.

Foto: Jaroslava Mannová, archiv ČRoFoto: Jaroslava Mannová, archiv ČRo Výhradně českou nominací na zápis do seznamu UNESCO jsou vánoční ozdoby z dutých skleněných perliček, které se už více než sto let vyrábějí v Poniklé na Semilsku. Tamní sklárna nabízí přes 20.000 vzorů ozdob z foukaných perlí a trubiček, některé pocházejí až z počátku minulého století. Manufaktura, která zaměstnává padesátku lidí, funguje na stejném místě od roku 1902.

Česko připravuje i další nominace, dodává Martin Sítek z Národního ústavu lidové kultury:

"Momentálně se chystají opět dvě nadnárodní nominace. Budeme spolupracovat s ostatními státy na nominaci dudáctví a dudácké tradice. Teď bude první setkání. Bude také první setkání ochotnického divadla v Berlíně."