Milan Kundera je po čtyřiceti letech znovu českým občanem

03-12-2019

Spisovatel Milan Kundera získal po čtyřiceti letech zpět české státní občanství. Jeden z nejznámějších českých autorů žije i se svoji manželkou Věrou od roku 1975 ve Francii. Emigrovali tam ze socialistického Československa, když Milan Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě v Rennes. Čtyři roky poté ho komunistické úřady zbavily československého občanství. V roce 1981 se ze spisovatele stal francouzský občan a postupně začal psát ve francouzštině.

Milan Kundera, foto: Jan Šmíd, ČRoMilan Kundera, foto: Jan Šmíd, ČRo Listinu o nabytí českého občanství devadesátiletému Milanu Kunderovi předal český velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Šlo o civilní obřad, který se uskutečnil 28. listopadu v pařížském bytě manželů Kunderových.

"Bylo to velmi civilní, bylo vidět, že má z toho velkou radost, ale nějaké vznosné projevy tam nebyly," popsal Českému rozhlasu velvyslanec.

Petr Drulák, foto: Magdalena HrozínkováPetr Drulák, foto: Magdalena Hrozínková Milan Kundera se v minulosti k přijetí českého občanství stavěl rezervovaně. Podle velvyslance ale nyní manželé Kunderovi bilancují. I proto podle něj spisovatel změnil dřívější postoj.

"V této chvíli Kunderovi trochu bilancují, a z těch rozhovorů, které jsem s nimi vedl, jsem vycítil, jak silná je jejich české identita. Oni si své češství uvědomují a současně také vidí, že v české společnosti mají spoustu přátel a obdivovatelů," řekl velvyslanec a dodal, že impulz k udělení občanství přišel od premiéra Andreje Babiše, který se s manželi Kunderovými setkal loni v listopadu v Paříži a české občanství jim nabídl.

Velvyslanec také vyjádřil naději, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikační činnosti v češtině, v níž je velká část jeho tvorby nedostupná. Spisovatel své knihy v posledních desetiletích totiž píše francouzsky a překlady do češtiny neumožňuje.

"Doufám, že to Kunderovi přehodnotí. Čas od času o tom mluvíme a není tam žádné definitivní rozhodnutí, dodal Drulák.

Emigrace je nejhorší blbost, návrat po listopadu 89 už ale nebyl možný

Milan Kundera po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i potom Českou republiku, v roce 1995 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Kunderova manželka Věra.

Milan Kundera, foto: Youtube / ina.fr (1984)Milan Kundera, foto: Youtube / ina.fr (1984) Ta nedávno poskytla rozhovor pro brněnský literární měsíčník Host. V něm označila emigraci za "nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat". Návrat po revoluci v roce 1989 už ale podle ní nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci.

Ti podle Kunderové jejího manžela nenáviděli, protože se už před revolucí obávali toho, aby se nepostavil do čela politické opozice, protože si vybrali jako vůdce protikomunistické opozice (pozdějšího prezidenta) Václava Havla.

Kunderová v měsíčníku uvedla, že nemožnost návratu do České republiky si poprvé uvědomila poté, co v roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek o údajném Kunderově udavačství v 50. letech. V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho udal, však dodnes není jednoznačně rozřešeno.

Kundera se tehdy proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako „očerňovací kampaň“. Článek v Respektu podle Věry Kunderové ji samotnou i jejího muže zdravotně zničil.

Brněnský rodák Milan Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků. V češtině Kunderovo dílo vydává nakladatelství Atlantis, dosud vydalo 16 svazků. Čechům jsou tak k dispozici třeba romány Kniha smíchu a zapomnění, Žert, Nesmrtelnost či Nesnesitelná lehkost bytí. Od konce 80. let odmítá Milan Kundera poskytovat rozhovory.

03-12-2019