Mezi zaměstnanci v Česku pracuje 11 procent cizinců

V Česku přibývá zahraničních pracovníků. Na konci roku 2017 jich u nás bylo zaměstnáno asi 472 tisíc. Před deseti lety to bylo o 200 tisíc méně. Ačkoliv u nás žije cizinců asi pět procent, na zaměstnanosti se podíleli téměř 11 procenty.

Foto: Pixabay, CC0 Public DomainFoto: Pixabay, CC0 Public Domain Ze kterých zemí u nás nejvíc cizinců pobývá, a ze kterých nejvíc pracuje?

"Pokud jde o cizince pobývající na našem území, tam vedou permanentně Slováci, Ukrajinci a Vietnamci, a pokud jde o cizince zaměstnance, tam dominují Slováci, následováni Ukrajinci, Poláky, Bulhary, Rumuny, Rusy a Vietnamci," uvedla Jarmila Marešová z Českého statistického úřadu.

Cizinců je málo mezi techniky i řemeslníky. Nadprůměrně se naopak uplatňují při obsluze strojů a také v nekvalifikovaných profesích. Mezi řídícími pracovníky a specialisty je nejvíc Slováků, dodal za statistiky Dalibor Holý.

"Většinou lidé, když se mluví o cizincích na českém trhu práce, tak si je představují jako jednolitou masu. Ale tak to vůbec není, jsou neuvěřitelně různorodí. Některá státní občanství vynikají tím, že jsou to velmi mladí lidé, to jsou třeba Slováci nebo Rumuni. Nebo mají věkovou strukturu stejnou, jako mají Češi, to jsou třeba Bulhaři nebo Ukrajinci. Získávají práci různorodou a opět každé občanství má svá specifika. Třeba Poláci pracují v těžbě a dobývání a jsou soustředěni kolem své hranice. Většina ostatních cizinců je soustředěna do Prahy. V Praze jsou nejvyšší platy, tak to dává logiku."

Nejvíc si v Česku vydělají Slováci a Rumuni

Slováci v Česku jsou převážně třicátníci. Často tu zůstávají po vysoké škole. Třetina slovenských pracovních sil má vysokoškolský titul. Také Rumuni jsou hlavně třicátníci.

Foto: ČT24Foto: ČT24 "Z východní Evropy sem často chodí vysoce kvalifikovaní lidé, vysokoškoláci, a dělají tu kvalifikované profese za vysoké platy. Takže bych si troufnul tvrdit, že je tady jistý odliv mozků z východní Evropy k nám, že je české firmy přetahují. Když bereme ty prostřední zaměstnance, ty mediány, jak říkáme, tak nejvíc si tu vydělají Slováci a potom trochu překvapivě Rumuni. Je to tím, že tady dělají ty vysoce kvalifikované profese specialistů. Hodně je tady z Rumunska lidí v informačních a komunikačních činnostech. Nejméně si tu vydělají Ukrajinci, je to patrně tím, že nejsou členský stát EU, a nedokáží ani uplatnit svoje vzdělání."

Typickému Ukrajinci, který pracuje v Česku, je kolem 45 let, tedy stejně jako českému pracovníkovi. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodě, ale i zdravotnictví a sociální péči. Bulharští pracovníci zase odpracují nejvíc hodin, měsíčně téměř 177. Typický bulharský pracovník je pětačtyřicetiletý muž se středoškolským či základním vzděláním. Každý druhý pracuje v Praze.

V odměňování cizinců hraje roli vzdělání

Jak dodal Dalibor Holý z Českého statistického úřadu, určitým paradoxem je, že ačkoliv je cizinců u nás kolem pěti procent, jejich podíl na pracovním trhu je více než dvojnásobný.

"Na celkové zaměstnanosti se podílejí 10,7 procenta. Když si vezmeme, že je tu cizinců usídleno zhruba pět procent, tak je to ohromná disproporce. Je tam vidět, že tu jsou hlavně cizinci v produktivním věku. V důchodovém věku tu cizinci takřka nejsou, a je tady málo dětí."

V odměňování cizinců hraje roli vzdělání. Vysokoškoláci pobírají skoro dvojnásobek toho, co lidé se základní školou. U Slováků činí rozdíl 94 procent, u ostatních je o něco nižší. Výjimkou jsou Ukrajinci. Střední mzda vysokoškoláka je u nich proti člověku se základní školou jen o 19 procent vyšší. Důvodem může být to, že se diplomy ze škol mimo EU vždy neuznávají.