Mertlík: Vláda by měla uvažovat spíše národohospodářsky než účetně

Vláda v pondělí rozhodla převést všechny rezervní fondy ministerstev do příjmů státního rozpočtu. Jde o více než 40 miliard korun. Pro představu, v prosinci schválili poslanci deficit státního rozpočtu na letošní rok ve výši 38 miliard korun. Odborníci hodnotí krok vlády jako čistě účetní operaci, která nemůže mít vliv na letošní reálný deficit. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Vláda chce udržet deficit letošního státního rozpočtu co nejnižší. Problém je v tom, že poslanci schválený deficit 38 miliard počítal s naprosto nereálným ekonomickým růstem. Nyní ministerstvo financí uvádí, že při jednoprocentním ekonomickém růstu se sníží příjmy státu natolik, že deficit vzroste na téměř 75 miliard korun. A pokud by vláda „neznárodnila“ rezervní fondy ministerstev, byl by deficit ještě o 40 miliard vyšší. Odborníci ale tento krok hodnotí jako pouhé žonglování s čísly. Myslí si to i hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, někdejší ministr financí.

„Je to v podstatě účetní kejkle, která vede k tomu, že se opticky sníží míra deficitu. Tímto způsobem s z hlediska standardního způsobu účtování nezmění nic. Tím opatřením dojde k tomu, že se zkrátka peníze převedou z jedné státní kapsy do druhé.“

Vláda získala možnost využívat rezervní fondy v roce 2004. Ministerstvo financí si už nevědělo rady s tím, jak zkrotit rezortní ministerstva v plýtvání. Ministerstva totiž koncem roku utrácela přidělené prostředky za každou cenu, aby v tom dalším roce jim ministerstvo financí prostředky nesnížilo. A tak financové prosadili alespoň rezervní fondy, do kterých bylo možné ukládat nevyužité finanční prostředky. Během dvou let se ve fondech nahromadilo více než 80 miliard korun. Proto také stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka poněkud demagogicky tvrdí, že současný kabinet se snaží zacelit díry v rozpočtu úsporami z dob vlády ČSSD. Potíž je v tom, že tyto rezervní fondy zkreslují pohled na výsledek hospodaření státu. Česká metodika to bere jako výdaj, ale metodika Evropské unie (ESA95) bere v úvahu pouze výdaje, které se reálně staly. Podle řady odborníků je nyní podstatné, jakým způsobem stát využije prostředky, které má k dispozici, kam až půjde s výdajovými opatřeními. Pavel Mertlík soudí, že vláda by se neměla omezovat v některých investicích.

„V situaci, kdy se česká ekonomika nachází pod tlakem globální recese a vůbec není vyloučená ani recese u nás, tak má smysl nějaké uvážlivé investování třeba do infrastruktury nebo i jiných oblastí, které by vedlo k tomu, že se zvýší veřejná poptávka a tím do jisté míry bude kompenzovat chybějící soukromou poptávku. Posuzování hospodaření státu v tuto chvíli by tedy mělo být spíše vedeno národohospodářsky než účetně.“

Uvážlivých investičních výdajů by se vláda neměla bát, protože naše veřejné finance jsou podle Pavla Mertlíka v porovnání s ostatními zeměmi ve velmi dobrém stavu.

„Vloni se deficit podle Ministerstva financí pohyboval kolem 1,2 procenta hrubého domácího produktu, podle kritérií, metodiky ESA95 nám to vychází trošku víc, ale jen nepatrně, 1,3 procenta, takže to nehraje roli. To je velmi dobrá výchozí pozice. I pokud by se porušila ona tříprocentní hranice a deficit za veřejné finance jako celek byl třeba na úrovni čtyř procent, znamenalo by to souhrnný deficit nějakých 140 miliard korun. Tak to není žádná tragédie.“