Měl raději knihy, než soudy a spory. Výstava připomíná 600 let od úmrtí Václava IV.

Foto: ČTK/Roman Vondrouš

Unikátní středověká díla připomínají na Pražském hradě šestisté výročí od smrti významného panovníka Václava IV. Byl synem Karla IV. a dá se říct, že byl skryt v jeho stínu. Expozice představuje místa spojená s životem Václava IV., gotické umělecko-řemeslné práce, architekturu i liturgické předměty.

Foto: ČTK/Roman Vondrouš

"Byl to muž velmi vzdělaný, měl velkou zálibu v knihách, a to zejména v knihách bohatě ilustrovaných. Měl v oblibě pražskou univerzitu. Praha v době Václava IV., stejně tak jako za Karla IV. patřila k vůdčím evropským centrům," uvedl spoluautor výstavy Jiří Kuthan.

Jak dodal, Václav IV. významně podporoval dvorní umělce: "Jestli české království umožnilo uměleckou reprezentaci panovníků, tak to bylo díky úžasným výnosům dolů v Jílovém, 6 tun zlata, dále objevy stříbra v Kutné Hoře a zvláště v Jihlavě."

Smrt Václava IV. odstartovala husitskou revoluci. Už druhý den začalo vybíjení klášterů a ničení kostelů. Na výstavě je 3D tisk podle skutečné busty Václava IV., který je umístěný na kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí. Běžným návštěvníkům je ale nedostupný. Busta je zajímavá tím, že pod podobiznou je malý mužík, což byl mezinárodní symbol, který reprezentoval nespoutanost přírody.

Výstava je letos jednou z hlavních událostí na Pražském hradě

Foto: ČTK/Roman Vondrouš
Výstava je podle autorů jednou z hlavních letošních kulturních událostí na Pražském hradě. Shromáždilo se na ní mnoho zápůjček z Evropy i ze zámoří. Historik umění Jan Royt, řekl, že tehdejší umělecký styl vznikající na přelomu 14. a 15. století, byl mezinárodní. Například v malířství a sochařství se rozvinul typ izolované, štíhlé, esovitě prohnuté postavy s kultivovaným výrazem ve tváři. Právě umění kolem roku 1400 dokládají sochy madon a piety z tuzemských i zahraničních sbírek.

Výstava začíná seznámením s osobností krále, jeho manželkami, jeho styky i s jeho složitou osobností. Václav i jeho žena Žofie byli velkými zastánci Jana Husa, což také dokládá výstava.

Václav IV. měl rád lov a umění

Foto: ČTK/Roman Vondrouš
Expozice začíná ukázkou korunovačních klenotů, jsou tu i architektonické fragmenty ze svatovítské katedrály, která v době Václava IV. ještě neměla dokončenou hlavní klenbu.

"Pak je tam část vitráží, okna z různých kostelů, rukopisy, či obecně známé piety a madony v krásném stylu," přiblížil výstavu její kurátor Jaroslav Sojka.

Jak dodal, Václav IV. patřil mezi panovníky, kteří se raději začtou do knihy, než aby předsedali zemským soudům a řešili spory. Obohatil však zemi o významné hrady. Měl rád lov a umění. Výstava, která potrvá do 3. listopadu nabídne celkem 140 exponátů.

"To tu například sedlo, na kterém opravdu mohl jezdit za svého života Václav IV., potom picí roh a univerzitní žezla z Humboldtovy univerzity v Berlíně."

Z významných výpůjček je na výstavě Sedlecká a Velkobítešská monstrance, relikviář sv. Markéty z Břevnovského kláštera, poprsí sv. Petra a Pavla z Arcibiskupského paláce v Praze. Vystavený je i soubor pohřebních rouch ze sbírek Pražského hradu, jednoho z nejvýznamnějších souborů středověkých textilií na světě. Výstavu věnovanou králi Václavu IV. uspořádal Pražský hrad vůbec poprvé.