Máte masky? Do muzeí půjdete zdarma! Startuje Letenský masopust

23-01-2020

Kam letos vyrazit za masopustním veselím? Příležitost pořádně se najíst, napít a pobavit, než přijde pro křesťany šestitýdenní půst, nabízí řada měst a vesnic. Masopust se slaví i v Praze. Dokonce je tu masopustních původů a oslav několik. Jako první vyrazí do ulic masky na Letné, a to už tento víkend.

Letenský masopust, foto: archiv Národního zemědělského muzeaLetenský masopust, foto: archiv Národního zemědělského muzea

Foto: archiv Národního zemědělského muzeaFoto: archiv Národního zemědělského muzea "Letos máme masopust opravdu hodně brzy. Vždycky jsme dodržovali sobotu před Škaredou středou. Letos je pořadatelem vedle Galerie Scarabeus také Zemědělské muzeum, a to navrhlo, že bychom spojili Letenský masopust, který se koná už sedmý rok, s Letenským prasetem, to bude mít 13. ročník. Bude to tak, jak to má být, masopust dohromady se zabíjačkou," uvedla Kateřina Ebelová z Galerie Scarabeus.

Masopustní hry svádí boj mezi masem a půstem

Masopustní období začíná po Třech králích a trvá do Velikonoc. Každý rok končí v trochu jiném čase. A to před Škaredou středou, které se také říká ostatky. Je 40 dní před Velikonocemi. Na Letné vše vypukne v sobotu dopoledne.

"Před kostelem sv. Antonína předá starosta nebo některý z jeho zástupců tzv. masopustní právo, které dříve vypadalo jako velká vařečka. My používáme vozembouch, který patří k veselí a kombinuje v sobě několik hudebních nástrojů. Budou i ukázky masopustních her s tradičními maskami. Těch her bylo napsáno mnoho. Většinou to byl souboj mezi Masem a Půstem. Mohl to být třeba tlouštík a hubený člověk, nebo postavy, které k masopustu patří."

Kateřina Ebelová, foto: Zdeňka KuchyňováKateřina Ebelová, foto: Zdeňka Kuchyňová Nejstarší postavou je Bacchus, v antické mytologii bůh vína a nespoutaného veselí. Už v Římě senát tyto slavnosti, tzv. Bakchanálie zakazoval, protože byly příliš rozverné.

"My máme jako ústřední postavu Baccha, máme i basu. Ta bývala v některých regionech ústřední postavou. Na konci masopustu, to znamená o půlnoci mezi masopustním úterý a Škaredou středou se pohřbívala. V období půstu byla totiž zakázaná muzika a tanec."

Kobyla obživne po 'panáku'

Jak dodala Kateřina Ebelová, další typickou postavou masopustního průvodu je kobyla nebo klibna. A chodit celý den v téhle masce rozhodně není žádný med.

"První člověk má hlavu koně na sobě nebo ji má na tyči nad sebou. Za ním je nějaké prostěradlo nebo juta. Tam je schovaný druhý člověk, který tvoří kobyle záda a nohy. Ti dva se musí domluvit na synchronní chůzi, protože ten ubožák, který dělá záda a zadek, nic nevidí. Koník byl ústřední figurou v masopustech na Hlinecku, které se dostaly na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Tam koníka podříznou, ten padne, umře. Ale potom, co dostane panáka se vzpamatuje, vyskočí a běží jako první na muziku."

Letenský masopust, foto: archiv Národního zemědělského muzeaLetenský masopust, foto: archiv Národního zemědělského muzea Zábava k masopustu patří. S muzikou půjde i průvod, který na vesnici obchází jednotlivá stavenní. Ale co v metropoli, kde jsou činžáky? Laufer povede průvod při obchůzkách trochu jinak.

"První postavou, která průvod vedla, byl laufer, připomínal šaška v kostýmu z proužků barevných látek. Proto se mu také říká Ostřižek nebo Odstřižek. Ten jako první vždycky obešel stavení a zeptal se hospodáře, zda tam maškary mohou zavítat. Většinou pán domu souhlasil, takže maškary tancovaly se všemi ženami. Ty tanečky měly takový mírně erotický podtext. Když býval ještě sníh, tak maškary poválely hospodyňky a dívky z toho domu, aby byly plodné. Tady se pochopitelně nedá obcházet činžák od činžáku, takže obcházíme kulturní instituce. A všichni, kteří mají masky, mají vstup do muzeí zdarma."

23-01-2020