Má smysl radar bez antiraket?

10-03-2008

Pokud by v Polsku nakonec nestála americká základna s protiraketovými střelami, měla by se česká jednání s Washingtonem o případném umístění radaru v Brdech vrátit o něco zpět, možná úplně na začátek. V nedělním diskusním pořadu České televize to řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová. Podle ní by mnohé mohly naznačil výsledky současných jednání polského premiéra Donalda Tuska ve Spojených státech.

Vlasta Parkanová, foto: ČTKVlasta Parkanová, foto: ČTK "Když přistoupím na to, že si teď hrajeme o hypotéze, která je takto nastavená, tak samozřejmě podle mne by bylo potom korektní se vrátit kus zpátky a vyjednávat jak na té technické úrovni, tak na té úrovni politické svým způsobem znovu."

Ministryně Parkanová nevyloučila, že radar by mohl fungovat i bez polské základny. Podle ní by tak ale vznikla úplně nová situace. Bylo by proto třeba posoudit technické možnosti nové varianty. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar nedávno hovořil o tom, že i samotný radar bez antiraket v Polsku by posílil bezpečnost České republiky. O této možnosti se začalo spekulovat už v souvislosti s faktem, že Poláci by nemuseli uzavřít jednání se Spojenými státy dřív než za šest měsíců. To je mnohem později než chce ukončit tyto rozhovory Topolánkův kabinet.

Opoziční ČSSD považuje variantu možného umístění amerického radaru v Česku bez toho, aby ho chránily antirakety z polské základny, za zcela absurdní.

Když chcete zlikvidovat systém, tak prvně zlikvidujete oko toho systému, a to v případě této protiraketové obrany jsou radary. Ať už ten potenciálně umístěný v Česku, nebo jiné. A je tedy otázkou, jak by byla kvalitně zajištěna obrana našeho území, respektive toho území, kde se radar nachází. A na to také zatím neznáme odpověď," říká šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek a dodává:

"Poláci jsou v tuto chvíli zřejmě střízlivější v těch jednáních, nespěchají na ně tolik, a v zásadě zřejmě už očekávají nástup nové americké administrativy. To si myslím je cesta, kterou by se měla vydat také česká exekutiva."

Také místopředseda zelených Ondřej Liška soudí, že při vyjednávání o radaru Česko nemusí spěchat. I on se domnívá, že by Praha měla počkat na příští americkou administrativu. "Je potřeba vést konzultace v rámci společné evropské bezpečnostní politiky," řekl Liška.

Sociální demokracie uspořádá na jaře už druhé vnitrostranické referendum, které bude mapovat názory členské základny na umístění amerického radaru na českém území. Současně chystá k radaru celostátní petici, k níž se budou moci připojit občané. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka je výstavba americké radarové základny na českém území zbytečná. O radaru sice s americkou stranou sám už dříve vyjednával, představoval si ale mnohem menší zařízení:

"Když jsem se seznámil s celým tím projektem, došel jsem k názoru, že vlastně v tuhle chvíli není se před čím bránit, to znamená, že neexistují ani korejské, ani íránské balistické rakety, ani jejich jaderné nálože do těchto raket. Tak mi to připadá naprosto zbytečná věc."

Další kolo jednání o smlouvě SOFA, která v souvislosti s radarem určí pravidla pobytu amerických vojsk v Česku, se bude konat od 9. do 11. dubna, tedy po summitu NATO v Rumunsku.

10-03-2008