Lustrační zákon opět v ohrožení

Foto: ČTK

Po dvou letech komunisté znovu usilují o zrušení lustračního zákona. Tato norma ze začátku 90. let dosud brání bývalým komunistickým špičkám a lidem ze Státní bezpečnosti ve výkonu určitých funkcí ve státní správě nebo třeba veřejnoprávních médiích. Komunisté usilují o zrušení zákona už poněkolikáté, nyní ale našli podporu i u premiéra Jiřího Paroubka. Podrobnosti má Jaromír Marek.

Foto: ČTK
Sociální Paroubek stejně jako komunisté tvrdí: zákon splnil svou roli, šestnáct let po sametové revoluci už nemá smysl. Stejný názor má i právní expert ČSSD poslanec Zdeněk Koudelka.

"Připadá mně to jako právní vykopávka. Jako bychom dnes chtěli bojovat proti Františku Josefovi. Nebezpečí návratu komunismu u nás je asi takové, jako nebezpečí návratu monarchie."

Ve vnímání nutnosti další existence lustračních je ovšem vládní sociální demokracie rozpolcená. Například úřadující šéf ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka s názorem premiéra nesouhlasí. Na zrušení lustračních zákonů je podle něj ještě brzy. Rušení lustračního zákona je pro současné koaliční partnery socialistů nepřijatelné, najevo to dal už šéf Unie svobody Karel Kuhnl i předseda lidovců Miroslav Kalousek.

"Sociální demokraté si musí vybrat, buďto koalici s komunisty nebo KDU-ČSL. Pro nás je to zcela principiální věc, ke které není co dodat."

A co na rušení lustračního zákona říkají politologové? Například podle Vladimíry Dvořáková z Vysoké školy ekonomické už lustrační zákon není zapotřebí.

"Já si osobně myslím, že lustrační zákon je špatný od samého počátku. Nikdy neřešil věci, které se řešit měly. Navíc je postaven na principu kolektivní viny. Chápu, že vznikl po roce 1989, ale šestnáct let poté?"

Politolog Ladislav Cabada zase soudí, že možná nejde ani o samotný lustrační zákon, jako spíše o námluvy komunistů a pokus o vytvoření menšinové vlády.

"Pokud by se podařilo Paroubkovi vyhnat lidovce nebo unionisty z vlády poté, co bude schválen rozpočet je to pro něj ideální situace před volbami. Jen by doplnil vládu dalšími sociálními demokraty nebo nestraníky."

Lustrační zákony z let 1991 a 1992 měly nejprve platit, pět, později deset let. V roce 2000 byla jejich platnost prodloužena na neurčito. O zrušení lustračního zákona se komunisté naposledy pokusili v létě roku 2003. Jeho kritici mu vytýkají diskriminační charakter, pro který je v rozporu s mezinárodními normami. Už v prosinci roce 2001 rozhodl ale Ústavní soud, že lustrace nejsou protiústavní.