Lubomír Štrougal se bude zodpovídat z nezákonného ozbrojování Lidových milicí

Potrestání zločinů komunismu je jednou ze slabin české justice. Jednotlivé procesy se vlečou a činy představitelů minulého režimu zůstávají neposouzeny. To je i případ Lubomíra Štrougala. Informace připravil Vilém Faltýnek.

Někdejší předseda vlády a ministr vnitra ČSSR čelí obvinění z nepovoleného ozbrojování Lidových milicí. Spolu s ním původně také šest vysokých komunistických funkcionářů: Miloš Jakeš, Josef Korčák, Jozef Lenárt, Karel Hoffmann, Milán Václavík a Miroslav Novák. Nepovoleného ozbrojování se měli dopustit tím, že se v rozporu s platnými zákony tehdejší ČSSR podíleli na vyzbrojování Lidových milicí zbraněmi a střelivem. U Jakeše, Hoffmanna a Lenárta bylo stíhání v lednu 1995 zastaveno z důvodu promlčení, Václavík byl omilostněn a Korčák zemřel. Stíhání někdejšího náčelníka hlavního štábu LM Miroslava Nováka bylo loni v listopadu společně se Štrougalovým zastaveno s odůvodněním, že nebyl spáchán trestný čin.
Mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb tvrdí, že trestnost činu spočívá v právní nezakotvenosti existence Lidových milicí.

"Lidové milice, které začaly vznikat už v pětačtyřicátém, do historie a dění v našem státě nejvýrazněji zasáhly v osmačtyřicátém roce a dále, nikdy komunistický režim nebyl schopen je začlenit do zákona, takže když projdete všechny zákony, jak se měnily v průběhu komunistické totality, tak nikde nebyla jejich existence uzákoněna. Byla to ozbrojená složka, která nepodléhala nejvyššímu velení branné moci, byla přímo řízena jednou politickou stranou. Na základě toho lze velice snadno toto pojmenovat jako nezákonné ozbrojování určité složky sloužící určité straně."

Na sklonku loňského roku ovšem vzešel od ředitele Úřadu Ireneje Kratochvíla podnět k podání stížnosti. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš využil svoji pravomoc a podal stížnost pro porušení zákona - proti zastavení trestního stíhání. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková vysvětluje postoj ministra:

"Pan ministr Bureš spatřuje porušení zákona v tom, že při rozhodování o zastavení trestního stíhání vůči obviněným nebyly provedené důkazy důsledně zhodnoceny."

Právní nezakotvenosti Milicí si museli být podle Bureše vědomi.
Jestliže tedy naváděli nebo poskytovali svým jednáním pomoc při pokračujícím vyzbrojování těchto jednotek, dopustili se trestné činnosti, pro kterou bylo proti nim trestní stíhání vedeno.

Stížností pro porušení zákona se bude zabývat Nejvyšší soud. Celá kauza má ovšem ještě jinou stranu: Ozývají se hlasy, že nemá smysl zabývat se kdysi platnými zákony systému, který sám o sobě lze považovat za zločinný. Karel Steigerwald na vývoj případu reagoval: K čemu je zkoumat, zda komunisté "jeli" podle zákonů, jichž napsat a odhlasovat si mohli, kolik chtěli? Takové zkoumání přece předchází známé "norimberské" otázky: Konám-li podle zločinného zákona, jsem bez viny?