Lidé vzali dluhopisy útokem

Foto: Jakub Krechowicz / Stock.XCHNG
0:00
/
0:00

Od pondělí lze v Česku nakupovat spořící státní dluhopisy. Nabízejí je lidem Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, přičemž nejmenší možný vklad činí 1 000 korun. Odborníci je hodnotí jako bezpečnou investici na hraně inflace, což přeloženo do srozumitelné řeči znamená, že spíše než zhodnocení peněz nabízejí zachování jejich hodnoty.

Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Spořící státní dluhopisy bude možné objednávat do 1. listopadu, na účet jim budou připsané 11. listopadu. Zamluvit si je budou moci na pobočkách České spořitelny, ČSOB nebo Komerční banky. Občané a neziskové organizace si budou moci vybrat ze tří druhů dluhopisů. Jak před spuštěním celé akce vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek, stát si v této první fázi ověří zájem lidí o dluhopisy:

"Je to pilotní emise, kterou v poměrně malém rozsahu do 10 miliard chceme otestovat jednak slabá místa v distribuci, jednak zájem občanů. Na základě zkušeností z této pilotní emise, chcete-li poloprovozu, potom skutečně nastartovat ten masivní prodej od 1. 1. 2012."

Foto: Jakub Krechowicz / Stock.XCHNG
Stát nabízí investice v několika variantách. U ročních dluhopisů je úrok dvouprocentní, u pětiletých přesahují úroky 3 procenta za rok. V obou případech by tak úroky měly být vyšší, než inflace. Jak dodává Jan Thorovský z ministerstva financí, státní dluhopisy jsou velmi bezpečná investice:

"Státní dluhopis patří mezi nejbezpečnější investice, je to velmi konzervativní investiční produkt. Návratnost vložených prostředků je téměř absolutní u státního dluhopisu."

Výnosy ze státních dluhopisů se nebudou danit. Ministerstvo financí je totiž fakticky prodává po jedné koruně a daňový základ se vždy zaokrouhluje na celé koruny. Výnos z jedné koruny je tak nízký, že žádné daně se ve skutečnosti odvádět nebudou, vysvětlil Jan Thorovský:

David Marek
"Státní dluhopisy podléhají standardnímu zdanění, které probíhá formou srážkové daně ve výši 15 procent. Spořící státní dluhopisy mají nominální hodnotu 1 koruna, tak vlivem zaokrouhlování je efektivní zdanění nulové."

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by nákup státních dluhopisů mohl být pro domácnosti vítaným rozšířením investičních možností:

"Z pohledu domácností může být možnost investování do státních dluhopisů přímo a při nízkých nominálních hodnotách zajímavým doplněním investičních možností. Prozatím mohli investovat do dluhopisů pouze movitější klienti, případně ostatní skrze podílové fondy. Možnost investovat i do dluhopisů může přispět k tomu, že budou portfolia domácností, které mají úspory, diversifikovaná lépe a řekněme i profesionálněji."

Markéta Šichtařová
Jak ale upozorňuje ekonomka společnosti NEXT Finance Markéta Šichtařová, dluhopisy se nehodí pro každého:

"Tato investice má smysl pouze pro člověka, který si je skutečně velmi jistý, že po celou dobu dejme tomu těch pěti let nebude svoje peníze v žádném případě potřebovat zpátky. Protože kdyby chtěl dluhopisy předčasně prodat, za prvé to bude velmi obtížně realizovatelné, a za druhé tím s největší pravděpodobností realizuje ztrátu."

Hned první den prodeje spořících státních dluhopisů ukázal, že zájem o ně je daleko vyšší, než se čekalo. Ministr financí Miroslav Kalousek si to vysvětluje vysokými úsporami domácností:

"Já jsem věřil, že český občan dobře ví, co je to dobrá investiční příležitost. Pokud je o české dluhopisy obrovský zájem mezi zahraničními finančními společnostmi, proč by na nich nemohl vydělat také český občan a česká domácnost. Když se podíváte, jaké jsou úspory domácností, že jsou skutečně v řádu stovek miliard korun, tak to zase až takové překvapení není."

Spořící státní dluhopisy si mohou koupit občané České republiky i cizí státní příslušníci. Dále budou k dispozici občanským sdružením, nadacím a nadačním fondům, církvím, obecně prospěšným společnostem a zahraničním neziskovým společnostem. Dlouhodobým cílem ministerstva financí v souvislosti s vydáváním dluhopisů pro občany je zvýšit podíl domácností na držbě státního dluhu na úroveň běžnou ve vyspělém světě, tedy kolem deseti procent.