Krize padá i na živnostníky

28-01-2009

Malé a střední podniky v Česku se cítí být nejvíce ohroženými subjekty v současné hospodářské krizi. Prudký pokles zakázek už mnohým z nich hrozí bankrotem. Existují nějaká možná opatření, která by jim pomohla přežít? Přijde vláda s pomocnou rukou včas?

Na 42 procent menších podniků ohlásilo v lednu více než třicetiprocentní propad počtu zakázek, dalších 39 procent firem mělo jejich úbytek mezi 16 až 30 procenty. O výsledcích průzkumu mezi 500 členy Asociace malých a středních podniků informoval její předseda Břetislav Ošťádal. Kvůli propouštění a omezení výroby velkých firem, na kterých jsou živnostníci mnohdy závislí, ztrácejí zakázky a jdou do ztrát. Podle Břetislava Ošťádala by malým podnikům mohla pomoci vláda s některými náklady, které nejsou schopny unést:

"Je tu otázka odstupného pracovníkům nebo zaměstnancům, protože když potřebuji propustit třeba jenom deset zaměstnanců, 20 procent z padesáti, tak ty náklady jsou obrovské. A při snížení počtu zakázek nejsme schopni tuto záležitost profinancovat."

Břetislav Ošťádal, foto: ČTKBřetislav Ošťádal, foto: ČTK Asociace malých a středních podniků se proto obrátila s návrhem podpůrných opatření na premiéra Mirka Topolánka, vládu a Národní ekonomickou radu vlády. Mezi požadavky firem pro období boje o přežití patří úprava nepružného zákoníku práce, kdy výpovědní doba dva měsíce a tři měsíce odstupného je pro malé a střední podniky likvidační. Asociace proto navrhuje převést náklady na tři měsíce odstupného a jeden měsíc výpovědní lhůty na stát vytvořením fondu na podporu malých a středních podniků. Část neproduktivních nákladů se tak prý uspoří na udržení redukovaného provozu a současně se tak má udržet i zaměstnanost. Podle Břetislava Ošťádala také požadují, aby jim stát ulehčil od plateb na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance:

"Tam jsme si dovolili navrhnout možnosti odkladu těchto splátek bez uplatňování úroku z prodlení okresní správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami s tím, že po ukončení recese bychom sepsali splátkové kalendáře dlouhodobější, takže bychom ty prostředky více méně státu v budoucnosti vrátili. My potřebujeme teď konkrétní opatření, která nám pomohou hned. V současné době mi nepomůže, že mi sníží daň z příjmu právnických osob, protože to uplatním v roce 2010. Ale to už možná bude po krizi, že jo. Takže to jsou taková opatření, která z dlouhodobého hlediska jsou asi dobrá a správná, ale z krátkodobého hlediska nám to vůbec k ničemu nepomůže."

Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl ale považuje návrhy Asociace za nesystémové, které jen problém firem odsunou do budoucna. Navíc opatření, která vláda chystá na pomoc ekonomice, se podle něj projeví až v delším časovém období a firmám už letos nepomohou:

"Podle mně teď stát ani Česká národní banka už nemohou vůbec bojovat o rok 2009. Bohužel v tom jsou podniky teď samy. Nevěřím tomu, že jakákoliv fiskální politika nebo měnová politika teď může hnout s rokem 2009. To, co můžeme udělat, je podívat se na rok 2010. Bohužel to zpoždění mezi politiky je strašně velké, čili nevěřím na to, že vláda nebo centrální banka mohou podnikům pomoct v roce 2009."

28-01-2009