Konference Balady a paměť přinese přednášky i hudební vystoupení

Víte, co je balada? Někdo si možná myslí, že se jedná o něco zastaralého a že balady do současného světa nepatří. O opaku se teď pokusí přesvědčit organizátoři konference Balady a paměť, která probíhá poslední srpnový víkend v Praze.

Petr Janeček, foto: archiv Petra JanečkaPetr Janeček, foto: archiv Petra Janečka Mezinárodní konference, pořádaná Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s mezinárodní badatelskou společností Ballad Commission / Kommission für Volksdichtung, se zaměří na roli balad při vzniku a udržování kulturní a sociální paměti. Konference se účastní přes třicet předních badatelů z celého světa z oborů etnologie, folkloristiky a etnomuzikologie. Podrobněji celou akci představil Petr Janeček z Ústavu etnologie:

„Konference se jmenuje Ballads and Memory, tedy Balady a paměť, a po dlouhých deseti letech je to první konference věnovaná baladám jako žánru lidové písně. Pro nás v České republice je to velice zajímavé, protože už od dob národního obrození (tedy od počátku 19. století) tady panovalo přesvědčení, že česká lidová píseň je lyrická, že není epická, že balady v Čechách nikdy nehrály významnou roli. Čeští etnografové, folkloristé, sběratelé, ale i široká veřejnost měli pocit, že balada neboli epická píseň je něco germánského, neslovanského, tedy něco nepatřičného, co do Čech nepatří. A právě toto přesvědčení touto konferencí chceme změnit.“

Mertovy balady

Vladimír Merta, foto: Prokop Havel, archiv ČRoVladimír Merta, foto: Prokop Havel, archiv ČRo Konference probíhá v Letohrádku Kinských, který se už na počátku 20.století stal sídlem Národopisného muzea českoslovanského. Od roku 1922 až dodnes je zde k vidění stálá expozice etnografického oddělení Národního muzea, která patří mezi největší muzejní sbírky lidového umění a kultury 17. až 20. století svého druhu v Evropě. Na co se tedy mohou návštěvníci konference těšit?

„Myslím si, že konference bude zajímavá i pro širší veřejnost, budou se zde konat také hudební vystoupení různých folklorních souborů. V sobotu 1. září vystoupí zpěvák Vladimír Merta, který se ve své tvorbě hojně věnoval baladám. Vstup na konferenci je zdarma, takže budeme rádi, když tam kdokoliv přijde. Jenom chci upozornit, že hlavním jednacím jazykem konference je angličtina. Ale budou tady samozřejmě i příspěvky v němčině, francouzštině a také ruštině.“

Ilustrační foto: Helge V. Keitel, Flickr, CC BY 2.0Ilustrační foto: Helge V. Keitel, Flickr, CC BY 2.0 Mnoho lidí si myslí, že neustálé používání angličtiny je jedním z příznaků globalizace, která čím dál víc pohlcuje evropské země. Má v současném unifikovaném světě tak malý obor, jako je etnologie, šanci na přežití, nebo se jedná o obor zastaralý?

„Zastávám názor, že právě globalizace předznamenává to, že je etnografie nyní extrémně důležitá a populární. Mísí se kultury, prožíváme různé sociální, náboženské a kulturní střety, lidé cestují po celém světě… A etnologie je právě obor, který se těmto kulturním střetům věnoval vlastně už od svých počátků. Takže si myslím, že etnologie je dnes relevantnější (a troufám si říct, že i populárnější) než kdykoliv jindy.“

Etnologie-exotika i vlastní kořeny

Etnologie nikdy nepatřila mezi tzv. „trendy“ obory, na druhou stranu na Ústavu etnologie (na rozdíl od jiných kateder a ústavů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy) nikdy nebyla nouze o studenty.

Oficiální stránky Ústavu etnologieOficiální stránky Ústavu etnologie „Máte naprostou pravdu, existují takovéto ‚módní‘ obory, u kterých mladí lidé mají pocit, že se tím v budoucnosti uživí, například ekonomie, management, právo… A pak jsou obory, které mladým lidem přijdou zajímavé, mají pocit, že díky jejich studiu se dozví něco o světě. A to je právě etnologie. Ať už člověka přitahuje exotika, nebo vlastní minulost (vždyť etnologie není jen studium cizích kultur, jsou to třeba i ty balady, kterým je věnována konference, pohádky nebo lidová tvorba), díky etnologii si rozšíří a prohloubí své znalosti. Etnologie totiž právě stojí někde mezi globalizací, tradicí a současností. A mladí lidé se po studiu etnologie velice dobře uplatní. Vypadá to sice, že mnohem lepší a slibnější je ekonomie nebo právo, ale třeba naše Filozofická fakulta Univerzity Karlovy má jednu z nejnižších mír nezaměstnanosti mezi absolventy.“

Ústav etnologie pořádá řadu odborných konferencí, ale i akcí pro širokou veřejnost – například je zapojen do programu Univerzity třetího věku. Samozřejmostí je také to, že veškeré přednášky a semináře na Ústavu etnologie (stejně jako na jiných státních univerzitách České republiky) jsou volně přístupné a může je navštívit každý, kdo se zajímá o dějiny, etnografii nebo folklor.