Kohout opustil Pražský divadelní festival německého jazyka

Letošní ročník festivalu divadel německého jazyka bude jistě spojován se jménem svého zakladatele Pavla Kohouta: Zahájen byl premiérou jeho nové hry Malá hudba moci, zakončen jeho oznámením, že s festivalem končí.

Letošní ročník festivalu zahajovala světová premiéra Kohoutovy hry napsané v němčině Malá hudba moci. Nastudovala ji činohra Národního divadla v Praze a pro autora byla debutem na velkém jevišti české první scény. Režisér Michal Dočekal hru charakterizuje jako "hru o člověku, který se celý život mýlil", hrdinou je mladý rakouský dirigent. K názvu Pavel Kohout Českému rozhlasu 3 Vltava vysvětlil:

"To se jmenuje v originále Eine kleine... ale Mozartova skladba se jmenuje Nachtmusik, a tohle je Machtmusik. To znamená, že přeloženo by to bylo Malá "moční" hudba, ale to nejde, tak je to Malá hudba moci. Je to v podstatě refrén Mozarta a jeho skladba je tam hlavní skladbou večera."

Kritika hře vytkla melodramatičnost, plytkost, povrchnost, schematičnost a kýčovitost.

Poduhé se Kohout připomněl v závěru, před zakončovacím festivalovým představením, kterým byla v neděli hra Petera Turriniho Můj Nestroy v podání Theater in der Josefstadt z Vídně. Kohout v krátké řeči oznámil své rozhodnutí z vedení festivalu po 12 letech odejít.

Ředitelka festivalu Jitka Jílková říká, že o jeho záměru věděla předem.

"Nějakou dobu jsme o tom věděli já i Pavel Jelínek, je to rozhodnutí, z kterého nejsme nadšeni, ale na které má Pavel Kohout svaté právo."

Jak Pavel Kohout svůj krok zdůvodnil?

"Festival žije od začátku z velkorysosti sponzorů, která má ale také svoje hranice. Aby zůstala zachována jeho úroveň, pokoušel jsem se dosáhnout větší podpory z veřejné ruky. Měl jsem a mám za nezbytné, aby projekt, který sem vrací zmizelou kulturu a napomáhá tím sblížení někdejších nepřátel, tedy projekt kulturně-politický, byl podporován přímo vládami, protože pokud neudrží svou dosavadní laťku - a to nebezpečí stále narůstá - může to znamenat jeho nenávratný konec.

Právě o to jsem v uplynulých dvou letech osobně žádal vysoké politiky ze všech zúčastněných zemí. Protože bez úspěchu, považuji to za poslední znamení, že festival potřebuje nového tažného koně, kterému se to zdaří. Loučím se tedy známým rakouským rčením - bylo to moc pěkné, moc mě to těšilo!"

uvedl Pavel Kohout v neděli ve Stavovském divadle. Radiu Praha odmítl další komentář, Kohoutova slova citoval Josef Kubeczka.

Divadelní režisér a publicista Jiří Adámek sleduje Pražský divadelní festival německého jazyka pravidelně již několik let a k úrovni poznamenal:

"Mě samotného to napadlo, že asi bude problém ve financích, protože v roce 2004 a ještě i 2005 tady byly unikátní velké projekty, které - troufám si tvrdit - posouvaly myšlení a pohled na to, co všechno divadlo je. Že inscenace jsou rok od roku standardnější a rutinnější, je pro mě zřetelné."

Úbytek peněz připouští i Jílková:

"Situace s financováním se pozvolna zhoršuje rok od roku, nicméně já si nemyslím, že by byla tak drastická, že by se nedalo uvažovat o dalším ročníku. My ho prostě připravujeme a velmi pevně věříme, že se ho podaří uspořádat."

Jak připomněl v neděli Pavel Kohout, Pražský divadelní festival německého jazyka za dobu svého trvání uvedl 158 večerů, z toho 111 premiér souborů a sólistů. Podle kritičky Jany Machalické také řadu mladých německy píšících dramatiků uvedl do českého prostředí:

"Řada titulů, které sem přivezl, ať to byl třeba Mayenburg nebo Schimmelpfennig, se tu velmi záhy objevila v českém provedení."