Kateřina Kůrková vystřílela olympijský bronz

Česko má na úvod 28. Letních olympijských her v Aténách první medaili. Střelkyně Kateřina Kůrková získala v sobotu bronzovou medaili ve vzduchové pušce. Dvacetiletá střelkyně z Plzně tak získala medaili hned v první finálové disciplíně olympijských her. Více informací přináší Josef Kubeczka.

Kateřina Kůrková, foto: ČTKKateřina Kůrková, foto: ČTK V závodě, který Česku přinesl první medailový úspěch, zvítězila čínská reprezentantka Tu Li, druhá byla Ruska Ljubov Galkinová. Ta o olympijské vítězství přišla kvůli pokažené poslední ráně, v níž netrefila střed a 9,7 bodu jí na zlato nestačilo. Bronzový závod Kateřiny Kůrkové sledoval u televize i zlatý střelec z Mexika Jan Kůrka. Myšlenkami byl na střelnici v Aténách a pevně držel Katce palce. Pár minut po finálovém závodu nám sdělil své první dojmy.

"Musím vyhodnotit hlavně to, že se Katka po první ráně sebrala. Je hrdinka, protože ten psychický tlak při zahájení finále, asi to všichni cítili, byl obrovský. Na olympijských hrách už je takový. Šílené nervy do posledního momentu, v některých chvílích na zhroucení. Proto jsem teď tak šťastný a máme z toho šílenou radost."

Usměvavá Kateřina Kůrková pak pro Český rozhlas zhodnotila průběh olympijského závodu.

"Byl úplně odlišný od všech ostatních. Ono se do nedá srovnávat, ty úspěchy, protože každý přišel v jiném roce a já jsem rok od roku kupodivu straší a vnímám to trošku jinak. I ty zkušenosti se tam přece jenom promítají. To bylo dost zvláštní, protože jsem byla během závodu v takovém nějakém klidu, když jsem dokončila ranou 10,4, měla jsem nastříleno 98 a věděla jsem, že finále mě asi nemine. V tu chvíli to ze mně všechno spadlo, řekla jsem si, že je to super, nejhůř jsem osmá a teď už je to jenom taková legrace. S tím jsem šla do finále a říkala jsem si, že budu dělat, co umím, jak to dělám na tréninku, kde střílím dobře, tak to prostě nějak dopadne."

A kdy Kateřině Kůrkové došlo, že má bronzovou medaili?

Kateřina Kůrková, foto: ČTKKateřina Kůrková, foto: ČTK "Až jsem se podívala na tribunu, až na mě ukázali, protože tam nikde nebyla tabule, na kterou bych se mohla podívat. Proto jsem hleděla do tribuny, jestli vůbec mohu odejít, jestli se ještě nebudu rozstřelovat o ní."

Mladá plzeňská střelkyně má pochopitelně ze zisku bronzové olympijské medaile ohromnou radost. Uvědomuje si však, co vlastně dokázala?

"Nevím přesně. Asi mi to nikdy nedojde, stejně jako mistrovství světa a Evropy mi nikdy nedošlo. To jsou takové pocity, které zůstanou uvnitř mně. Možná je to tím, že nebazíruji na medailích, ale na pocitech, které chci mít co nejlepší, když odcházím ze závodu. Tady se mi to povedlo. Já jsem asi opravdu takový zvláštní člověk, protože ta placka je super. Kdyby měla jakoukoliv barvu, tak mně potěší úplně stejně, kdyby nebyla, tak mně to také potěší, ale je tady ten pocit, že naše vlajka stoupala. To je prostě něco jiného než kdybych byla čtvrtá a měla bramboru."

O psychické vyrovnanosti a realistickém pohledu na svět snad každého přesvědčí slova Kateřiny Kůrkové o tom, jak naloží s finanční odměnou za zisk bronzové olympijské medaile.

"Já s penězi mám vždy jasno a nějak moc zvlášť neutrácím za věci, které nepotřebuji. Momentálně jsem celkem šťastný člověk a prakticky nic mi nechybí. Já si je prostě budu ukládat a ukládat a až jednou bude potřeba, tak je použiji na tu správnou věc."