Karkulka, koledy i zelnačka-Vánoce u krajanů v USA

Foto: archiv Slavic American Sokol - Czech and Slovak School

Nacvičit představení na školní vánoční besídku může být poměrně náročné pro učitele, děti i rodiče. A co teprve, když musí hrát v cizím jazyce, kteří někteří z nich vůbec neznají. Jak se to podařilo žákům české školy při Sokolu v obci McLean nedaleko amerického hlavního města?

Foto: archiv Slavic American Sokol - Czech and Slovak School
Kulisy venkovského stavení, před nimi dětský sbor a hlavní postavy v kostýmech babičky, vlka a Červené Karkulky. Sálem komunitního centra u řeky Potomac zní kromě českých koled také známá pohádka zhudebněná Jaroslavem Uhlířem a Zdeňkem Svěrákem.

"Ve škole se snažíme učit děti nejenom správně česky mluvit a psát, ale dbáme i na to, aby se seznámily s českou kulturou, kam patří folklor i současné věci. A speciálně Zdeňka Svěráka máme všechny rády. Je to krásná čeština a dobře se to zpívá. Zrovna "babička" česky nemluví, ale díky slovům a hudbě se to výborně naučila. A tím, že hudba je taková chytlavá a text milý, tak se to všechny děti velice rády naučily," říká vedoucí z tamního Sokola Romana Rychlíková.

Pro ni, Helenu Taylor a další rodiče je besídka zároveň vítaná příležitost, jak v dětech vyrůstajících v Americe nenuceně pěstovat vztah k Česku.

"Nežijeme doma, takže si toho vážíme a chceme jim českou kulturu zprostředkovat. A děti to baví," říká Romana Rychlíková a obrací se na Sofii Taylor alias Červenou Karkulku,"Sofinko, baví vás to nacvičovat?"

"Ano, hrozně moc."

Ty jsi byla dneska Karkulka. Jak bylo těžké se to naučit?

"Nebylo to hrozně těžké, protože jsem si to už pamatovala už z dřívějška. Takže to stoprocentně těžké nebylo."

Romana Rychlíková připomíná, že Sofie se narodila v Americe. "Je opravdu Američanka, která do Česka jezdí jednou za dva roky na prázdniny, přesto ale mluví česky moc hezky."

Po kulturní části besídky následovala gastronomická. Podávala se zelňačka, řízek nebo vepřo-knedlo-zelo.