Jak globalizace ovlivňuje život krajanských komunit?

Krajané a globalizace. Takové je téma letošní konference českých krajanů, kteří se v Praze sejdou příští pátek. Jak uvedl její organizátor Miroslav Krupička, globalizace život Čechů v zahraničí zasahuje v dobrém i špatném.

Miroslav Krupička, foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia PrahaMiroslav Krupička, foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia Praha "V dobrém tím, že se zkracují vzdálenosti. Lidé mohou snáze organizovat společně různé akce v různých částech světa. Nevýhoda je v tom, že s rozvojem globalizace se ztrácí lokalizace. To znamená, že lidé odcházejí, žijí často ve velkých městech, a narušují kontakty s domovem, s krajanskými organizacemi, ze kterých vzešli. My víme, že to je problém například Rumunska nebo Chorvatska. Málokdo z těch mladých lidí vidí dobrou příležitost zůstat doma, a pokračovat v tradicích, které se tam léta a někdy i stovky let udržovali, ale dá přednost tomu pracovat někde za větší peníze v nějakém větším městě, které znamená i víc možností. Čili má to svá úskalí, a o tom budeme vést celý den, toho 27. září diskusi."

Jak jste přišli na tohle téma, a jak krajany zaujalo?

"Zaujalo, protože se mi přihlásilo několik desítek lidí, že by rádi o tomto fenoménu promluvili, a nevešli se všichni do programu. Nad námi nad všemi visí, jak pokračovat dál, čím lidi udržet pohromadě, jak rozvíjet ty zvyky a tradice, které tam před nimi rozvíjeli jejich předkové a podobně."

Krajané v Chorvatsku udržují folklór, foto: archiv Jednoty DaruvarKrajané v Chorvatsku udržují folklór, foto: archiv Jednoty Daruvar Které příspěvky vás nejvíc zaujaly?

"Velmi zajímavé je poslouchat chorvatské krajany nebo krajany ze Srbska. Budou se zabývat tím, proč mladí lidé dnes nevidí svoji budoucnost v nějakém krajanství, udržování folkóru, respektive jak je udržet, jak ten život v menších městech udělat pro ně zajímavým, a jak to češství v Chorvatsku udržet. Ale budeme se na to dívat i z druhé strany. Zajímavý příspěvek bude mít Petr Bísek, což je bývalý vydavatel Amerických listů. Čechoameričan, který dnes na půl žije v České republice, napůl v Americe. Bude se zabývat tím, jak Češi v zahraničí dnes zasahují do české politiky. Co s nimi udělaly volby, jak hodně je volby zajímají, jak aktivně volí. Krajanské konference začaly před 20 lety, v roce 1998. Toto je konference číslo 10 a etnograf Stanislav Brouček, který se celoživotně zabývá krajany, připravil přehled všech konferencí, jaká témata se tam diskutovala, jaká byla návštěvnost, kam se ta témata posunula, co se stihlo, co se nestihlo. Kromě krajanů budou vystupovat i vědci. Například Ivo Bartečka, známý etnolog z Oloumouce, je specialista na krajany v Jižní Americe. Krajané jsou tam roztroušeni po menších skupinkách na daleko větší ploše. To jsou témata, která určitě obohatí debatu."

Časopis Čechoaustralan, foto: archiv ČRo - Radia PrahaČasopis Čechoaustralan, foto: archiv ČRo - Radia Praha Kteří zajímaví hosté z krajanské komunity přijedou?

"Bude to Barbara Semenov, která je šéfredaktorkou časopisu Čechoaustralan. To je měsíčník, který vychází v tištěné a internetové podobě. Bude to pan Hala, který žil v Kanadě. Tam jsou hodně aktivní krajané politicky, zejména Československá společnost v Kanadě. Velmi tam slavili ta osmičková výročí, která si letos připomínáme, takže i o tom bude řeč. Nesmíme zapomenout na Čechy na Slovensku. Bude tam paní Štěpánová, která se zajímá o českou komunitu v Bosně. Ta je sice velmi malá, ale určitě bude zajímavé si o ní něco poslechnout. Přijde i Martina Fialková, která má zajímavý projekt České kořeny, kdy filmově dokumentuje život v některých vybraných komunitách a významných osobností v některých těch komunitách. Na konferenci bude mít premiéru film Češi v Lucembursku."