Ivan Hlinka už třetí třetinu nedohraje

Český hokej postihla těžká rána. Legendární hráč a trenér národního týmu Ivan Hlinka se v pondělí dopoledne u Karlových Varů se svým vozem střetl s protijedoucím nákladním autem a později následkům zranění podlehl. Zpráva o úmrtí čtyřiapadesátiletého populárního kouče zarmoutila nejen hokejové fanoušky doma, ale také v Rusku a ve Spojených státech, kde Hlinka působil. Pokračuje Josef Kubeczka.

Škoda Superb Ivana Hlinky po autonehodě u Karlových Varů, foto: ČTKŠkoda Superb Ivana Hlinky po autonehodě u Karlových Varů, foto: ČTK Příčina autohavárie u Karlových Varů zatím není zřejmá. Do Hlinkova auta Škoda Superb narazila na silnici poblíž golfového hřiště protijedoucí Avia. Podle policie řidič nákladního automobilu z nezjištěných příčin přibrzdil a po smyku se dostal do protisměru. Záchranáři převezli Ivana Hlinku do karlovarské nemocnice s těžkými zraněními, kterým přes veškerou snahu lékařů, jak zdůraznil ředitel nemocnice Jiří Štefan, podlehl.

"Bohužel povaha těchto poranění byla natolik závažná, že přes veškeré resuscitační úsilí lékařů nemocnice se nepodařilo pana Hlinku zachránit."

Ivan Hlinka v roce 1978, foto: ČTKIvan Hlinka v roce 1978, foto: ČTK Prezident Václav Klaus zaslal Hlinkově manželce soustrastný dopis. "Ivana Hlinku, jak víte, jsem dobře znal a nesmírně jsem si vážil jeho lidských i profesionálních hodnot. Odvedl pro naši zemi mimořádný kus poctivé práce jak doma, tak v zahraničí. Jeho místo - nejen v hokejovém světě - zůstane nadlouho prázdné a těžko se bude hledat, kdo by jej nahradil," uvedl Klaus.

Hlinkovo úmrtí značně poznamenalo i náladu české výpravy na olympijských hrách v Aténách, jejíž vedení přichystalo na pondělní večer smuteční slavnost v Českém domě.

Na svého spoluhráče i spolupracovníka na trenérské lavičce zavzpomínal Vladimír Martinec.

"My jsme spolu zažili hodně věcí. Začali jsme na mistrovství světa v roce 1970 a končili jsme spolu v roce 1981. Byl velice dobrý člověk, velký šéf, dokázal si podmanit své okolí. Myslím, že je to ohromná ztráta pro celý, nejen český hokej."

Ivan Hlinka, Nagano, 1998, foto: ČTKIvan Hlinka, Nagano, 1998, foto: ČTK Smutná zpráva o úmrtí Ivana Hlinky, trenéra, který dovedl dirigovat největší české hokejové hvězdy a dovést je k zisku zlatých olympijských medailí v Naganu, zasáhla celý český hokej, včetně Mariána Jelínka, osobního trenéra Jaromíra Jágra.

"Vždycky jsem na něm obdivoval jeho optimismus, jeho charisma a to, jak dokázal 'zblbnout' lidi kolem sebe, zmobilizovat síly v lidech, kteří byli kolem něj. Myslím, že to byl jeden z důvodů úspěchu v Naganu. Bohužel ta hvězdička štěstěny, která ho provázela ve sportovním životě, teď nestála při něm."

Ivan Hlinka s cenou pro Hokejovou legendu České republiky, 2004, foto: ČTKIvan Hlinka s cenou pro Hokejovou legendu České republiky, 2004, foto: ČTK Už ve čtvrtek měl národní tým právě v Karlových Varech zahájit přípravný kemp. První přátelský zápas mají hokejisté naplánovaný o čtyři dny později v Praze proti Finsku. Za 14 dnů je čeká Světový pohár. Hlinkův někdejší trenérský kolega Slavomír Lener zkusil odhadnout, jaké bude další psychické rozpoložení hráčů v reprezentaci před blížícím se Světovým pohárem.

"Věřím, že se to mužstvo semkne a bude hrát za Ivana. Kdyby to Ivan mohl dnes rozhodnout a měl by mít hlavní slovo, tak by určitě řekl, ať se hraje dál."

Místo tragicky zesnulého Ivana Hlinky bude koučovat české hokejisty na Světovém poháru Vladimír Růžička. Reprezentační hokejisté jsou odhodláni hrát i za svého bývalého trenéra. Za všechny to řekl Jaromír Jágr.

"Je to velká tragédie pro všechny hokejové fanoušky a všechny lidi, kteří byli okolo něj, protože byl výborný člověk a všichni ho měli rádi. Samozřejmě ani hráčům se v této situaci nechce hrát hokej, hlavně když soustředění začíná za čtyři dny, kdy to všechno bude čerstvé a trenér Hlinka tam nebude. Situaci, že by tam nebyl, si nedokážu představit. Odmítnout takový turnaj se nedá a já věřím, že to semkne všechny hráče dohromady a že se pokusíme ten turnaj vyhrát pro Ivana."

Odpovídalo by to i Hlinkově jednoduché trenérské filosofii.

"Já to říkám docela stručně - abychom se nezbláznili, když vyhrajeme, ani když prohrajeme. Hokej jde dál. Na úspěchy se brzy zapomíná, stejně jako se zapomíná na neúspěchy. Je třeba se snažit ty úspěchy dál realizovat, samozřejmě, pokud to jde, s nějakým rozumem."