Hledají se „dopisy přes železnou oponu“

Téměř každý člověk žijící v České republice má mezi svými příbuznými či blízkými někoho, kdo emigroval. Někoho, s kým si mohl psát pouze dopisy. A právě tyto dopisy nyní hledá vzdělávací projekt Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni, která by jejich prostřednictvím ráda připomněla 30. výročí sametové revoluce.

Ilustrační foto: Andrys / Pixabay, CC0Ilustrační foto: Andrys / Pixabay, CC0 Dopisy psané přes železnou oponu, dopisy lidí, kteří se třeba už nikdy vzájemně neviděli, patří k zásadním dokladům své doby. Právě na ně se nyní zaměřuje tým Příběhů bezpráví, říká ředitel projektu Karel Strachota:

"Ta naše výzva, že hledáme dopisy psané přes železnou oponu je součástí aktivit, které probíhají pod hlavičkou projektu Příběhy bezpráví. Snažíme se jimi seznamovat žáky základních a středních škol s naší nedávnou minulostí, s moderními československými dějinami a klademe důraz na období komunistické totality."

Dopisy by pak mohly posloužit jako podklad k filmu určeného školám, stejně tak jako před časem deník studentky Ivany A., který se týkal roku 1989 a který měl mezi studenty velký úspěch. Na jejich základě by mohla vzniknout i kniha.

"Říká se, že každý Čech má v rodině nebo mezi svými známými někoho, kdo emigroval. Velmi často si rozdělené rodiny jenom dopisovaly. Byl to jediný způsob, jak spolu mohli být jejich členové v kontaktu. My teď takové dopisy hledáme. Pokud nás slyší někdo, kdo takový dopis sám má, nebo o nějakém ví, tak bychom jej prosili, aby nás zkontaktoval."

Mnoho dopisů - jeden příběh

Karel Strachota, foto: Alžběta Švarcová, ČRoKarel Strachota, foto: Alžběta Švarcová, ČRo Dopisy by se chtěl tým Příběhů bezpráví zabývat hlouběji a zaměřit se třeba na rozdíly mezi listy, o kterých jejich pisatelé věděli, že je budou komunistické orgány číst, a mezi těmi, které ke svému adresátovi dorazily neoficiálními cestami. Zájem mají organizátoři o dopisy z různých období totality a z různých emigračních vln:

"Myslíme si, že zejména pro účel té knihy by bylo zajímavé srovnat to, jak se jednotlivé emigrační vlny odrazily v korespondenci. Nicméně pro film by bylo ideální, kdyby se nám ho podařilo vystavět na jednom konkrétním příběhu. Bude to hodně záležet na tom, co se nám podaří shromáždit. Nepochybuji o tom, že mnozí z nás, ať už žijí v cizině nebo v Česku, takové dopisy v různých krabicích mají, a teď se k nim potřebujeme jen dostat."

Zájem má tým Příběhů bezpráví nejen přímo o dopisy, ale také o autentické deníky, výstřižky nebo poznámky.