Gayové a lesby mají už pět let právo na registrované partnerství. Nyní by rádi adoptovali děti

Před pěti lety se po několika marných pokusech podařilo v parlamentu prosadit zákon o registrovaném partnerství. Co se za tu dobu v životě gay a lesbické komunity v Česku změnilo? Přinesl zákon pro homosexuální páry jen rozšíření jejich práv, nebo je v něčem i omezuje? A o co usilují nyní? Na to jsme se zeptali tajemnice Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu PROUD Martiny Štěpánkové:

Připomněla, že zákon, který prosadila sociálně demokratická vláda, prošel v r. 2006 parlamentem díky jedinému hlasu:

"Pro českou gay a lesbickou minoritu znamenal zásadní zlom. Alespoň řekněme symbolický, protože samotný zákon je poměrně minimalistický. Ale v symbolické rovině to byl zlom velký."

Homosexuální páry kromě základního práva se formálně registrovat na úřadě tak získaly například právo na informace o zdravotním stavu druhého partnera, právo dědit a podobně. Gay a lesbické páry naopak nemají ze zákona právo na společný majetek a především jim zákon neumožňuje adoptovat dítě, a to dokonce ani v případě, že jeden z partnerů je jeho biologickým rodičem. Martina Štěpánková vysvětluje, co to v praxi může znamenat:

"Týká se to převážně žen, kdy dvě partnerky mají dítě. Ta partnerka, která není biologickým rodičem, má povinnost ze zákona o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově, ale nemá k dítěti ze zákona vůbec žádná práva. A zákon jí v podstatě ani nedává možnost, jak tato práva upravit. Tam potom panuje velká nejistota, která by se nejvíc projevila, kdyby se ten pár rozpadl nebo by biologická matka zemřela."

Ani v takovém případě nemůže druhý partner uplatňovat právo, aby se mohl o dítě dál starat. Takové děti pak soud zpravidla přiřkne biologickým prarodičům nebo končí v dětských domovech a jiné náhradní péči, přestože s druhým partnerem prožily třeba i několik let v harmonické rodině. Hnutí PROUD nyní usiluje o změnu zákona právě v tom, aby druhý partner v gay nebo lesbickém páru mohl dítě adoptovat. Mělo by to podle hnutí přínos hlavně pro dítě:

"Nebiologičtí rodiče musejí překonávat celou řadu obtíží, když třeba chtějí s dítětem něco vyřešit. Týká se to i různých institucí, vyzvedávání dětí z jeslí, ze školy, návštěv lékaře, vyřízení dokumentů, prostě problémů v každodenním životě. Nebo naopak když ten nebiologický rodič zemře, tak pokud neudělal závěť, nemá dítě nárok na dědictví. Nebo v případě, když se pár rozejde, tak by dítě mělo nárok na výživné od nebiologického rodiče, a podobně."

Martina ŠtěpánkováMartina Štěpánková Hnutí PROUD se ale také snaží pomoci seniorům z gay a lesbické komunity. Tito lidé museli po větší část svého života svou sexuální orientaci skrývat a v seniorském věku zůstávají často sami. Neexistují žádná zařízení nebo pečovatelské domovy, kde by mohli bez problémů dožít. I když společnost obecně již akceptovala homosexuální páry, které žijí v registrovaném partnerství, pořád ještě podle Martiny Štěpánkové není připravena zrovnoprávnit tuto minoritu ve všech ohledech.

Za pět let platnosti zákona se na úřadě zaregistrovalo téměř dvanáct set gay a lesbických párů, mezi nimi výrazně převažují gayové. Partnerství naopak ukončilo zhruba devadesát párů. Statisticky tak gay a lesbické páry mají mnohonásobně vyšší pravděpodobnost, že jejich svazek vydrží, protože v České republice se už řadu let rozpadá každé druhé heterosexuální manželství.