Evropský den židovské kultury

31-08-2001

V neděli 2. září během Evropského dne židovské kultury představí jednotlivé židovské obce památky židovské historie a kultury. Výjimkou nebude ani Česká republika, kde pražská Židovská obec zpřístupní hned několik nově zrekonstruovaných objektů. Více již Milena Štráfeldová.

Evropského dne židovské kultury se letos zúčastní 23 zemí, které zpřístupní více než 300 židovských památek. O nově vznikající tradici Evropského dne židovské kultury hovoří předseda pražské Židovské obce Tomáš Jelínek:

"Myšlenka založit určitou tradici Evropského dne židovské kultury vznikla si před dvěma lety, kdy evropský výbor židovských komunit a další organizace přišly s tím nápadem začít 2. září seznamovat širší veřejnost se židovskou kulturou a náboženstvím."

Mottem letošního ročníku je svátek pesach, při němž si Židé připomínají vyvedení z Egypta. Svátek se v rodinách a obcích slaví společnou večeří, při níž se předčítají texty o záchraně Židů z egyptského otroctví. Právě tradice a smysl tohoto svátku chtějí židovské obce širší veřejnosti zpřístupnit během Evropského dne židovské kultury. Pražská Židovská obec chce podle Tomáše Jelínka také ukázat, jak za uplynulých deset let pokročila rekonstrukce židovských památek.

"Pro obce ve východní Evropě, kde se za posledních deset let udála řada snah o restituce židovských památek, je to i příležitost ukázat, co jsme byli schopni zrekonstruovat nebo v jaké fázi rekonstrukce ty památky jsou."

Pražská židovská obec představí celkem šest synagog. V synagogách v Polné na Jihlavsku a v Rychnově nad Kněžnou jsou již nyní stálé expozice, které přibližují židovskou historii těchto regionů. Návštěvníci se ale budou moci podívat i do synagog v Ledči nad Sázavou, v Březnici, v Lužích a v Úštěku na Litoměřicku. Pražská Židovská obec dále spravuje v Čechách na 170 hřbitovů a osm z nich během Evropského dne rovněž zpřístupní. Poprvé po rozsáhlé rekonstrukci se tak otevře i Starý židovský hřbitov ve Fibichově ulici v Praze. Jana Smékalová z Židovského muzea v Praze, které hřbitov spravuje, upozornila na zdejší nejvýznamnější památky:

"Myslím si, že nejnavštěvovanějším hrobem bude hrob vrchního pražského rabína Ezechiela Landaua z roku 1793, ale jsou zde i další náhrobky, například Landauova žáka, člena rabínského kolegia Eleazara Fleckelese. Je zde i náhrobek Jonase Jeitelese z roku 1806, historika Davida Poděbrada a jednoho z prvních židovských podnikatelů Joachima Poppera."

Na opravy památek v Čechách a na Moravě pražská Židovská obec vynakládá zhruba deset milionů korun ročně. Podle jejího předsedy Tomáše Jelínka by však rozsáhlé rekonstrukce nemohly probíhat bez spoluúčasti místních úřadů a řady sponzorů.

31-08-2001