Euroregion NISA: evropské fondy pomáhají i menším obcím

Český Dub

Plynofikace obcí, nové kanalizační stoky a čistírny odpadních vod, silniční obchvaty, ale i regenerace zničených lesních porostů - to vše za posledních třináct let umožnily finance z evropských fondů v Euroregionu NISA na pomezí severních Čech, Polska a Německa. Více se už dozvíte od Mileny Štráfeldové:

Český Dub
Euroregion NISA vznikl jako vůbec první euroregion v postkomunistických zemích. Na jeho ustavení se už v roce 1991 dohodli zástupci komunálních sdružení z Liberecka, polské Jelení Hory a německé Žitavy. Do kraje na trojmezí tří států začaly záhy proudit peníze z evropských fondů - a přinejmenším na české straně jsou výsledky jasně vidět. Velké investiční akce podporované z Fondu Phare změnily dříve zanedbávané pohraničí v jeden z perspektivních regionů České republiky. Čistírna odpadních vod v Hrádku nad Nisou, plynofikace Šluknova, kanalizace ve Varnsdorfu, rekultivace lesních porostů v Lužických a Jizerských horách a desítky podobných projektů zlepšily životní prostředí. A jenom na stavbu vědecké knihovny v Liberci přispěl Fond Phare více než 70 miliony korun. Z členství v Euroregionu NISA mají však výhodu i malé obce, jako třítisícový Český Dub v Podještědí:

"Dělali jsme spádový stupeň na Ještědce, zreguloval se tok Ještědky. Pak jsme v roce 1999 postavili městskou knihovnu,"

Nová škola v Českém Dubu,  foto: Google Maps
uvádí příklady úspěšných projektů českodubský starosta Josef Müller. Například na vznik regionálního vzdělávacího centra přispělo Phare 50 000 eur. Evropské fondy však podle ředitelky Lenky Koškové pomohly i zdejší škole.

"Podařilo se nám navázat kontakt se školou v německém Obersdorfu kousek od Žitavy. V roce 2000 jsme podepsali partnerskou smlouvu a od té doby pořádáme spoustu různých aktivit, některé i s finanční podporou Phare."

Fond tak přispěl na pořádání dětské taneční soutěže nebo na mezinárodní dětský tábor. V Českém Dubu došlo od počátku 90. let k několika významným archeologickým nálezům, byla zde objevena neznámá středověká komenda johanitů. Podle starosty Müllera se proto město snaží získat další prostředky z evropských fondů i na regeneraci památek:

"Chtěli bychom kompletně předělat komendu jako zámek, jak vypadal v 18. století, a zregenerovat celé centrum památkové zóny, to znamená náměstí, chodníky, přístupovou komunikaci k johanitské komendě."

Po našem vstupu do Evropské unie bude možné žádat o prostředky ze strukturálních fondů. Mimo to poběží i dosavadní předvstupní programy, které mají být ukončeny až v roce 2006. V letech 2004 - 2006 tak bude moci Česká republika souhrnně získat z pomoci EU přes dvě miliardy EUR.