Divnopis: Rampuše

Z čeho asi pochází tak trochu pohádkové jméno Rampuše, které nese obec v Orlických horách.

"Slovo Rampuše...vzniklo z toho, že tamhle se kdysi tady prej mělo dělat uhlí," naznačí pan Jiří Grund a jeho sousedka Marie Beková vysvětlí blíže, prý to bylo z němčiny: "Ty saze, to byl rum a ten les kolo buš - Rumbuš."

Když řeknete slovo Rampuše před jazykovědcem Milanem Harvalíkem, hned si vybaví druh piva. "Nemáme u nás vesnici Půllitr, nemáme u nás vesnici Džbánek, ale kdybychom je měli, tak významově by byly všechny ty názvy totéž." Slovo rampuše totiž ještě v 19. století bylo ve slovnících, např. v Jungmannově nebo Kottově. "To slovo rampuše znamenalo pivní nádobu, druh pivní nádoby."

Socha RampepurdySocha Rampepurdy Aha, zřejmě tu lidé pivu holdovali tak, že jim lidé z okolí začali přezdívat pivaři. Harvalík ale nesouhlasí:

"Spíš to šlo asi přes osobní jméno, ta pivní nádoba dala vznik nějakému příjmí, nějakému panu, který se jmenoval Rampuše a podle něj byla pojmenována ta vesnice."

Nejslavnějším rodákem z Rampuše byla, kromě pana ´Půllitra´, Rampepurda rampepurďácká. Tato dívka z knížky Karla Poláčka tu skutečně žila, nejmenovala se ale Kristýna jako v knížce.

"Ona se jmenovala Dušánková, taky německy Elisabeth Dušánek se jmenovala," říká paní Marie Beková, která vypráví, jak Elisabeth Dušánková přišla k přezdívce Rampepurda:

"Ona byla z Rampuše a ten syn toho, jak on se jmenoval, toho obchodníka, jak ona sloužila, tak jí dal přezdívku Rampepurda. Jenže tam je, jak ona se chystá, jak tam odsud utíkala a šla na vlak, tak jsme se smáli, že na Rampuš žádnej vlak nikdy nejezdil."

 

Divnopis si lze koupit také jako knihu. S bohatým obrazovým doprovodem vyšla ve vydavatelství Českého rozhlasu - Radioservis, které má katalog na internetové adrese www.radioservis-as.cz.