Den památky obětí holocaustu

Dvacátý sedmý leden je Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holokaustu. V Česku má šestiletou tradici, oficiálním významným dnem je jako "Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti" dokonce teprve podruhé. Proč se na oběti holokaustu vzpomíná právě 27. ledna, na to se Peter Gabaľ zeptal lektorky Vzdělávacího centra Židovského muzea v Praze Marie Zahradníkové:

Foto: ČTKFoto: ČTK "Bylo to před 61 lety, kdy byla osvobozena Osvětim 1 a Osvětim 2 - Birkenau, což byl takový největší koncentrační a vyhlazovací tábor za II. světové války, kde od března roku 1942 až do podzimu 1944 bylo zmařeno kolem jednoho a půl milionu lidských životů. To znamená, že Osvětim se v dnešní době stává jakýmsi symbolem pro to, co je označováno slovem holokaust - vyhlazování Židů za II. světové války. I když v Osvětimi přišla o život také spousta příslušníků jiných národností. Třeba to byli Poláci, Rusové nebo Romové."

K 27. lednu patří i udělování ceny Spravedliví mezi národy. Stát Izrael a Památník holokaustu - muzeum Yad Vashem jí už přes půl století oceňují lidi nežidovského původu, kteří za války ochránili Židy před utrpením nebo smrtí. V této souvislosti Marie Zahradníková připomněla loňské ocenění, určené mnoha Čechům:

"Loni vlastně, když se poprvé slavil tenhleten den v České republice, tak u Pinkasovy synagogy byla odhalena pamětní deska Spravedliví mezi národy, kterých mezi Čechy bylo poměrně dost, i když se o tom málo ví."

Jak se vyvíjí postoj společnosti k temné kapitole světových dějin, známé jako holokaust? Marie Zahradníková, která se v Židovském muzeu přes pět let věnuje vzdělávání studentů i pedagogů, hodnotí v tomto směru vývoj spíše pozitivně:

"Podle mých zkušeností vlastně situace i mezi učiteli i mezi žáky a studenty se nesmírně zlepšila. Ta informovanost stoupá a já se osobně domnívám, že tohle je všechno záležitost informovanosti - ten postoj, jaký člověk k tomuhle fenoménu zaujme. Co se týče celkového postoje společnosti, i tam si myslím, že se to zlepšuje i právě díky té informovanosti. Prostřednictvím nejen médií, ale i nejrůznějších projektů, výstav a podobně. Že se tohle téma stává něčím, o co se lidé začínají více zajímat, než dříve."

Nicméně nelze nevidět stále trvající, v poslední době i dost hlasité snahy zpochybňovat holokaust, kterému sami Židé říkají "šoa". Pražský rabín Karol Sidon Českému rozhlasu řekl, že důvodem takových postojů jistě není krátká lidská paměť:

"To, co se stalo, je něco, co svědčí o tom, co člověk dokáže v tom negativním slova smyslu. V podstatě lidé neinklinují právě k tomu, že by se rádi podívali sami sobě do tváře, že by byli schopni a připraveni reflektovat i svoje negativní vlastnosti."

Foto: ČTKFoto: ČTK Podobné tóny pak zazněly na shromáždění v Senátu českého parlamentu, které sledovala kolegyně Milena Štráfeldová:

"Zástupci židovských obcí v Česku, bývalí vězňové nacistických koncentračních táborů i ochránci lidských práv si tento pátek připomněli Mezinárodní den holokaustu při slavnostním setkání v Senátu. Odsoudili přitom snahy popíračů holokaustu, kteří se snaží vyvrátit historický fakt, že za II. světové války zahynulo na 6 milionů Židů. Například senátor Karel Schwarzenberg prohlásil, že s popírači holokaustu prostě nelze diskutovat. Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát zdůraznil, že snahy o popírání holokaustu lze eliminovat jedině tím, že o šoa se budou děti více učit ve školách a bude se o něm více hovořit v médiích."

K tomu ještě dodejme, že vzdělávací centrum Židovského muzea pro školy připravilo výukové programy i putovní výstavy a chystá otevření své pobočky v Brně.