Další ústavní stížnost napadá poplatky ve zdravotnictví

21-02-2008

Jedna pětina seniorů, kteří žijí v ústavních zařízeních, nemá prostředky na placení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Tvrdí to Národní rada osob se zdravotním postižením, která provedla šetření ve 400 zařízeních v republice. Chystá proto ústavní stížnost.

Národní rada osob se zdravotním postižením oslovila čtyři stovky ústavů a domovů důchodců. Získala údaje od 816 klientů. Kapesné mívají nejčastěji kolem 1250 korun. Z něj si hradí hygienické potřeby, poplatky za televizi a rozhlas, zdravotní pomůcky a doplatky za léky. Před zavedením poplatků ve zdravotnictví jim po zaplacení výdajů zbývalo v průměru 614 korun na měsíc. Od ledna vydávají dalších 240 až 270 korun, uvedl předseda rady Václav Krása:

"Po zavedení poplatků jim zbývá asi 357 korun, čili výrazně se snížily jejich disponibilní příjmy."

Navíc asi 20 procent klientů ústavů nemá ani tyto základní prostředky na úhradu nově zavedených poplatků a není jim tedy zaručen rovný přístup ke zdravotní péči. Výsledkem této situace může být zhoršení zdravotního stavu těchto lidí a v důsledku vyšší výdaje na zdravotní péči. Obdobná situace je i v ústavních zařízeních pro osoby se zdravotním postižením.

Podle právníka Národní rady Ondřeje Dostála je situace pětiny seniorů v ústavech také v rozporu s ústavním právem na ochranu lidské důstojnosti, protože v situaci kdy člověku zbývá tak málo prostředků, musí volit například mezi poplatky za léky a základními hygienickými potřebami.

"Chceme použít oba argumenty, protože každý je trošku z jiného úhlu pohledu, ale oba paragrafy, oba nástroje říkají, že občané, kteří jsou v těchto zařízeních, se dostávají do velmi svízelné situace a že jsou narušována jejich základní práva."

Ministerstvo zdravotnictví však odmítají do reformy zasahovat a zavádět do systému regulačních poplatků výjimky. Mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt zpochybňuje i výpovědní hodnotu studie Národní rady osob se zdravotním postižením.

Foto: ČTKFoto: ČTK "Přestože jsem žádal pana Krásu o to, aby nám dal tu studii, abychom se mohli podívat na metodologii, tak to neučinil, na tiskovce zveřejnil nějaké grafy, kterým věřit můžeme, ale spíše bychom neměli. Protože je zjevné, že vycházejí jenom z odpovědí lidí, kteří mu chtěli odpovědět. Proto ta konkrétní čísla pro mě nemají žádnou hodnotu."

Krása ale tvrdí, že pro potřeby ústavní stížnosti nebude studie vůbec zapotřebí, protože se bude opírat o případy konkrétních osob.

Ministerstvo zdravotnictví, jak už bylo řečeno, odmítá výjimky, a to podle slov Tomáše Cikrta proto, že nastolují nespravedlivé rozdělování. Jedinou výjimkou, která má na výjimku právo, jsou invalidní důchodci a stav hmotné nouze.

"Jedinou výjimkou je malá skupinka klientů, kteří mají nízké invalidní důchody, tak tam by se dalo jednoduchou úpravou, která se týká sociální oblasti a hmotné nouze, to změnit tak, aby spadali do té hmotné nouze, přestože jsou pobirateli důchodu. A kdo je v hmotné nouzi, je osvobozen od poplatků."

Tento problém se ale podle Cikrta týká resortu sociálních věcí a obě dotčená ministerstva o něm "kontinuálně jednají".

21-02-2008