Čeští archeologové odkryli v Egyptě hrobku "Tajného strážce ranního domu"

Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z 3. tisíciletí před Kristem. Byl identifikován jako Kaires, jeho jméno bylo vyryto na stěnách. Hrobka se nachází v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z doby vlády páté dynastie.

Socha Kairese, foto: archiv Českého egyptologického ústavuSocha Kairese, foto: archiv Českého egyptologického ústavu Tým archeologů v čele s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou v hrobce objevil také rozpůlenou žulovou sochu. Znázorňuje Kairese na malé žulové židli bez opěrky. Do ní byly vyryty jeho tituly. Byl představeným všech královských stavebních projektů v celém Egyptě. Zároveň byl i knězem v různých chrámech. Kaires byl označován také jako "hlavní dozorce záležitostí krále", i za Mistrova milovaného či za Tajného strážce ranního domu.

"Byl označován jako Jediný přítel krále. Měl na starosti i jeho toaletu, snídani a oblékání v tzv. ranním domě," uvedl ředitel egyptologického ústavu Miroslav Bárta, podle kterého je hrobka unikátní.

"Ta unikátnost spočívá v její architektuře. Nejde o běžnou hrobku, je zde celá řada dalších místností. Další unikátnost spočívá v tom, že jeho kaple jako jediná nekrálovská hrobka, kterou známe z celého třetího tisíciletí historie starého Egypta, užívá ve velké míře černý čedič k tomu, aby se tam postavila podlaha, obložily stěny, oltář."

Právě nález sochy představuje řešení dlouholetého problému, zda staří Egypťané v době Staré říše ukládali sochy do pohřebních komor. Hrob Kairese byl vyloupen už ve starověku.

Pohřební komora, v níž byla nalezena socha Kairese, foto: archiv Českého egyptologického ústavuPohřební komora, v níž byla nalezena socha Kairese, foto: archiv Českého egyptologického ústavu

"Je potřeba si to představit tak, že ti lupiči hledali hlavně cenné šperky, který měl zesnulý u sebe v sarkofágu. V případě Kairese došlo k tomu, že zcela zničili jeho mumii," dodal Miroslav Bárta. Archeologové teď budou pokračovat v odkrývání hrobky.

Český egyptologický ústav slaví 60. výročí založení

Vešebt z hrobky kněze Iufaa, foto: archiv Českého egyptologického ústavuVešebt z hrobky kněze Iufaa, foto: archiv Českého egyptologického ústavu Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. K nejznámějším objevům patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu "správce paláců a kněze předčitatele" Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera. Letos 1. října uplynulo 60 let od založení ústavu.

Čeští vědci se už v 60. letech podíleli na záchranné akci UNESCO v Núbii v souvislosti se stavbou obří přehrady v Asuánu.

"Našemu týmu se podařilo objevit historicky nesmírně cenné nápisy, které osvětlují určitá období. Podařilo se najít, zdokumentovat a tím i zachránit pro budoucnost tisíce skalních kreseb a maleb z různých období dějin, nemluvě o dalších památkách, mohylových pohřebištích, hrobkách a podobně," vzpomínal dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Verner.

Právě stavba Asuánské přehrady byla impulzem k založení ústavu. Zasloužili se o to především přední egyptologové Zbyněk Žába a František Lexa, který se stal prvním vedoucím ústavu.