Česko trvá na zákazu komerčního lovu velryb

Česká republika odmítla účast na velrybářské konferenci, která se do čtvrtka konala v Japonsku. Cílem schůzky bylo připravit půdu pro zrušení moratoria na lov velryb, které bylo vyhlášeno v roce 1986. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: ČTKFoto: ČTK Česko je členem Mezinárodní velrybářské komise od roku 2005. Ta byla založena kvůli ochraně kytovců. Některé velrybářské státy, zejména Japonsko, si ale prosadily výjimku dovolující omezený lov velryb údajně pro vědecké účely. Není ovšem žádným tajemstvím, že tyto ´vědecké objekty´ končí na tržištích a v restauracích. Existují ale snahy zcela změnit náplň činnosti Mezinárodní velrybářské komise. Měla by se prý místo zákazu lovu velryb zaměřit vlastně jen na kontrolu komerčního lovu. Půdu k tomu měla připravit právě konference v Tokiu. Japonsko na ní pozvalo všechny členy komise. 26 zemí, včetně někdejších velrybářských mocností, jako jsou Spojené státy, Velká Británie či Austrálie, účast odmítlo. Ani Česká republika pozvání nepřijala. Důvody vysvětluje Karolína Šůlová z Ministerstva životního prostředí.

"Byla to tzv. konference o normalizaci velrybářské komise, kterou pořádalo speciálně Japonsko. A zvalo na ní jednotlivé státy samostatně. Nebyla to tedy oficiální schůzka. Česká republika se rozhodla toto setkání bojkotovat s tím, že hodlá jednat pouze na oficiální půdě mezinárodní velrybářské komise."

Nicméně ani na oficiálním zasedání velrybářské komise, které se bude konat v květnu v Anchorage na Aljašce, Česko svůj postoj nezmění.

"Česko je jednoznačně proti komerčnímu lovu velryb a nehodlá jednat o nějakém obnovování."

Z ochrany či naopak z lovu velryb se už dávno stala velká politika. Původně měla velrybářská komise 16 členů. Ti už v roce 1946 podepsali Mezinárodní úmluvu o regulaci velrybářství, jednu z nejstarších smluv na ochranu živých tvorů. Dnes je členů 72, protože jak přívrženci ochrany, tak lovu se snaží změnit v komisi poměr sil, a proto lákají nové členy. Japonsku je předhazováno, že prosazuje přijímání chudých zemí, které pak za slib ekonomické pomoci hlasují podle potřeb Tokia. Poslední japonskou ´akvizicí´ jsou například Kambodža a Guatemala. Jenže také státy usilující o úplný zákaz lovu ´lanaří´ své přívržence. Tak se členem Mezinárodní velrybářské komise stalo i Česko. To potvrzuje expert na ochranu oceánů a poradce Greenpeace Marek Tomin.

"Japonsku se opravdu podařilo přilákat do komise mnoho zemí, a proto se státy, bojující proti lovu velryb, rozhodly zrekrutovat do komise další země. Prvotním impulsem byla demarše, kterou zaslaly před třemi Spojené státy osmnácti zemím, včetně České republiky."

Vstupem do komise se Česká republika stala po Maďarsku a Slovensku třetí zemí bývalého východního bloku, která se rozhodla připojit k aktivitám na ochranu kytovců. Před tím ale bylo nutné přesvědčit o prospěšnosti vstupu politiky. Ti většinou nevěděli, o čem je vlastně řeč. Třeba tehdejší ministr vnitra a místopředseda sociální demokracie Stanislav Gross mě řekl.

"Mě především bude zajímat, proč má být Česká republika členem takové komise, protože nevím, jestli se nějaké subjekty z České republiky například podílí na lovu velryb nebo na zpracování výrobků z velryb. Mám docela pochybnosti o účelnosti takového členství."

Když vláda nakonec vstup Česka do velrybářské komise podpořila, nastoupily tlaky lobbyistů na poslance a senátory. A jak uvádí poradce Greenpeace Marek Tomin, určité tlaky trvají stále.

"Japonští zástupci u nás byli velice aktivní a velice lobovali proti vstupu České republiky do komise. A jak vím ze svých zdrojů, pokaždé když nějaká japonská delegace navštíví například Ministerstvo životního prostředí, o velrybách se zmíní. Nechci tím říci, že v současné době jsou tady nějaké značné tlaky, ale vždy je tato otázka zmíněna. Tato politická tahanice bude určitě pokračovat ještě dlouho a Česká republika v tom bude hrát důležitou úlohu."