Značka UNESCO přinese hřebčínu i Krušnohoří prestiž i větší nápor turistů

08-07-2019

Česká republika se od soboty 6. července může pyšnit dalšími dvěma zástupci zapsanými na Seznamu hmotných památek světového kulturního dědictví UNESCO. K lokalitám s významem pro celé lidstvo nově přibyl Hornický region Krušnohoří a Krajina pro chov koní v Kladrubech. O jejich zápisu rozhodli delegáti organizace na zasedání v ázerbajdžánském Baku. Celkem tak má Česko na seznamu UNESCO 14 hmotných památek. Mezi nimi jsou třeba Lednicko-valtický areál, Zámek Litomyšl nebo historická centra Českého Krumlova, Prahy či Telče.

Krušné hory, foto: Aagnverglaser, CC BY-SA 4.0Krušné hory, foto: Aagnverglaser, CC BY-SA 4.0

Důl Mauritius, foto: Weirdmeister, CC BY-SA 4.0Důl Mauritius, foto: Weirdmeister, CC BY-SA 4.0 Pro Českou republiku znamená nový zápis na Seznam světového dědictví úspěch po 16 letech. Naposledy se mezi památky UNESCO dostala Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči v roce 2003. O zapsání do seznamu usilují i další místa v ČR. Mimo jiné Žatec jako město chmele. Původně se o tom mělo rozhodnout již loni v létě, řízení se ale protahuje.

Návrh na zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří podalo společně Česko a Německo. Region se staletou hornickou tradicí tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska, českou stranu reprezentuje pět zapsaných lokalit.

"Z Karlovarského kraje nás tam reprezentuje Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti u Ostrova a na straně Ústeckého kraje je to Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník," vyjmenovala hejtmanka Karlovarského kraje (ANO) Jana Mračková Vildumetzová.

Zápis na seznam podle ní znamená pro region prestiž a také zlepšení cestovního ruchu v této oblasti. „Jednotlivá místa budou muset v současné chvíli být také připravena na větší příliv turistů,“ dodala.

Boží Dar, foto: Joadl, CC BY-SA 3.0 ATBoží Dar, foto: Joadl, CC BY-SA 3.0 AT V Krušných horách se od 12. až do 20. století těžily a zpracovávaly různé rudy, zejména stříbro, cín, kobalt, nikl, železo a naposledy uran. Díky tomu vznikla jedinečná hornická krajina s unikátními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby.

Krušné Hory byly také významným centrem hornických vynálezů a inovací, které se úspěšně šířily do celého světa. Například v oblasti čerpání důlních vod a hutnictví. "Vždycky když se objevila nová technologie, která umožnila podzemí prozkoumat trochu víc, tak se s tím objevila nová ruda a nový způsob, jak ji dostat na povrch," dodává vedoucí oddělení UNESCO Ministerstva kultury Dita Limová.

Význam Krušných hor byl nezanedbatelný i pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také vývoj měnových systémů v Evropě i na celém světě. To dokládá i příběh jáchymovských stříbrných tolarů. Ty se razily ve zdejší mincovně od roku 1520 a staly se celoevropským synonymem pro velké obchodní stříbrné mince. Od poloviny 16. století daly základ tolarovému systému, který se v řadě zemí Evropy uplatňoval až do konce 19. století. Z názvu jáchymovského tolaru je odvozeno i jméno nejrozšířenější světové měny - amerického dolaru.

Trochu nečekaný zápis hřebčína

Hřebčín Kladruby nad Labem, foto: Lubomír Havrda, CC BY 3.0Hřebčín Kladruby nad Labem, foto: Lubomír Havrda, CC BY 3.0 Národní hřebčín Kladruby nad Labem přibyl na seznam UNESCO tak trochu nečekaně. Ještě v květnu totiž pardubické hejtmanství uvedlo, že si na rozhodnutí komise musí kvůli neúplné dokumentaci počkat až do příštího roku. Už v květnu ale byly splněny dvě ze tří podmínek. Že se zápis podaří už tento rok, přesto autoři návrhu nečekali.

"Jsme překvapení, ale mile překvapení. Pro nás je to i závazek pro to abychom budovali dál návštěvnickou infrastrukturu," řekl Českému rozhlasu zástupce hřebčína Radek Václavík. Hřebčín mezitím také musí pro mezinárodní komisi UNESCO dokončit co nejdřív řadu doporučujících podmínek

Česká republika o zápis kladrubského hřebčína usilovala přes deset let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byl zařazen v roce 2007. Oficiální nominační dokumentaci s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem předložilo Česko v lednu 2018.

Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Samotný Národní hřebčín byl založený ve druhé polovině 16. století a je jedním z nejstarších svého druhu na světě. Je zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní - koně starokladrubského. Ti jsou zde chovaní kontinuálně více než 400 let. Toto plemeno bylo zřejmě jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Pro ceremoniální účely císařského dvora byli využíváni bělouši, vraníci sloužili také církevním hodnostářům.

Areál kladrubského hřebčína se rozkládá na ploše 1.200 hektarů v Polabské nížině. Krajina kolem hřebčína je pak unikátní tím, že byla utvářená právě chovem a výcvikem ceremoniálních kočárových koní.

Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

08-07-2019