Česko je již 6 let členem NATO

12. březen je v kalendáři označen jako významný den České republiky. Toho dne se v roce 1999 Česká republika stala členem Severoatlantické aliance. Co jí to přineslo? Jak se za dobu od vstupu proměnila česká armáda? A kde mohou Češi hledat informace o Severoatlantické alianci? To zjišťovala Martina Lustigová.

Co pro Česko vstup do NATO znamenal? To vysvětluje stínový ministr obrany Petr Nečas: "Bylo to především vyjádření České republiky, že patří k západnímu civilizačnímu okruhu a že se vrací do rodiny zemí, kam české země tradičně přináleží."

Vstup do NATO přinesl České republice především jasnou bezpečnostní orientaci. Česko se nyní při naplňování svých obranných potřeb může plně spolehnout na své spojence. Jak se změnila bezpečnostní situace České republiky po vstupu do NATO? To je otázka pro Radka Khola z Ústavu mezinárodních vztahů: "Česká republika musela od počátku svojí samostatné existence hledat způsob svého bezpečnostního zajištění. Mohla se v zásadě spolehnout jenom na dva typy bezpečnostních garancí. A to bylo členství ve dvou organizacích kolektivní bezpečnosti - v Organizaci spojených národů a v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Tyto bezpečnostní garance ovšem nenabízejí tak tvrdé záruky jako Severoatlantická aliance." Severoatlantická aliance je schopna reagovat mnohem rychleji a flexibilněji než organizace kolektivní bezpečnosti, které se musí nejdříve shodnout, zda vůbec budou problém členské země řešit. Pokud ano, tak jakým způsobem, jaké síly dají k dispozici, apod.

Podle Petra Nečase je NATO vůbec nejúspěšnější obrannou aliancí v dějinách: "Z tohoto pohledu bezesporu bezpečnostní úroveň České republiky vstupem narostla a jsem přesvědčen, že i mnohé pozitivní ekonomické dopady plynou právě z tohoto rozhodnutí. Území České republiky je prostě považováno za bezpečné a vhodné pro investice."

Největší změny přinesl vstup do NATO české armádě. Pokračuje Radek Khol: "Získala jakýsi jízdní řád, získala konkrétní seznam kvalitativních požadavků, které musí splnit, aby byla interoperabilní s aliančními armádami. Zároveň získala jasnou orientaci, kam se budou ubírat její zahraniční mise - to znamená, že se většinou budou odehrávat v aliančním formátu."

Zájemcům o bezpečnostní problematiku je určeno pražské Informační centrum o NATO, jehož historie je jen o málo kratší než čas našeho působení v alianci. Co je náplní Informačního centra? To osvětluje jeho ředitel Zbyněk Pavlačík: "Informační centrum provozuje dvě základní činnosti. Tou první je systematické budování informační báze pro návštěvníky, přičemž se soustředíme na budování unikátního fondu odborné literatury. Naší snahou je zde vytvořit takový fond (zaměřený nejen na Severoatlantickou alianci, ale obecně na bezpečnostní politiku), jaký není v České republice nikde jinde dostupný. Tou druhou činností je činnost projektová. Každoročně se snažíme organizovat různé projekty, například semináře nebo konference." Letos například hodlá Informační centrum pozvat zájemce z dalších členských zemí NATO, aby se s nimi podělilo o své zkušenosti, protože i další státy uvažují o zřízení podobných informačních center. A komu je Informační centrum určeno? Podle Zbyňka Pavlačíka ho navštěvují hlavně vysokoškolští studenti, kteří se zabývají bezpečnostní problematikou.