Česko bude mít zřejmě jen dvě zpravodajské služby

06-03-2008

České zpravodajské služby čeká změna. Bezpečnostní rada státu navrhuje, aby místo dosavadních tří služeb byly pouze dvě - vnitřní a vnější, tedy kontrarozvědka a rozvědka. Výhrady k reformě má armáda. Vojenské zpravodajství, které zajišťuje například informace pro misi v Afgánistánu, by se totiž mělo sloučit s civilními výzvědnými agenturami.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová a ministr vnitra Ivan Langer, foto: ČTKMinistryně obrany Vlasta Parkanová a ministr vnitra Ivan Langer, foto: ČTK Větší kontrola a lepší řízení. To by měly být dva základní kameny chystané reformy českých tajných služeb. Vláda má už připravený návrh zákona, který počítá se sloučením vojenského zpravodajství s civilní rozvědkou a kontrarozvědkou. Potvrdil to ministr vnitra Ivan Langer.

"Zájmem vlády je vybudovat dvě národní zpravodajské služby. Jednu ofenzivní a jednu kontrarozvědnou. Myslím si, že je správné, když zpravodajské služby budou vyňaty z toho resortního zavěšení, jako je tomu například u Úřadu pro zahraniční styky a informace, který spadá pod ministerstvo vnitra nebo u Vojenského zpravodajství, které je pod ministerstvem obrany."

Změna se zřejmě nejvíc dotkne Vojenského zpravodajství. V armádě před několika lety působily dvě zpravodajské služby a byly sloučeny do jedné. Teď by to prakticky znamenalo opětovné rozdělení. Část by přešla pod civilní rozvědku nebo-li Úřad pro zahraniční styky a informace a část pod kontrarozvědku, tedy Bezpečnostní informační službu. Armáda má k reformě výhrady. Ministerstvo obrany trvá na tom, že ať už bude výsledek reformy jakýkoliv, vojáci - zpravodajci musí dál existovat. Vyjíždějí například s jednotkami do zahraničních misí, kde spolupracují se svými kolegy ze států NATO, říká mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.

"Existují speciální orgány právě pro výměnu informací na této bázi a je vždy nutné zajistit nějakou kontinuitu předávání těchto informací. Zde velmi záleží na důvěře a spolehlivosti."

Vojenská rozvědka je podle lidí, kteří pracují ve zpravodajských službách, nejaktivnější tajnou službou. Na její práci závisejí lidské životy, neboť zajišťuje životně důležité informace pro české vojáky vysílané do Afghánistánu a dalších rizikových oblastí. Pokud by se spojila s civilní rozvědkou, byla by její činnost v mnoha oblastech závislá na spolupráci s dalšími složkami a práce by již nebyla tak rychlá a operativní. S výhradami armády souhlasí i šéf sněmovního výboru pro bezpečnost za ČSSD a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan.

František BublanFrantišek Bublan "O slučování služeb se už mluví deset let. Vždycky se dělaly nějaké analýzy a audity. Já osobně se domnívám, že kdybychom zůstali u modelu tří služeb, že by se nic nestalo. Ale nebráním se tomuto modelu, aby zpravodajské služby byly obě dvě civilní - jedna rozvědná, jedna kontrarozvědná. A samozřejmě každá z těch služeb musí mít nějakou vojenskou sekci."

Takový model funguje podle Bublana například v sousedním Německu. Zároveň se ohradil proti tomu, že věcný záměr zákona vláda neprojednala s výborem a že nebyl jako jeho šéf pozván na zasedání Bezpečnostní rady státu, přestože takový příslib dostal. Novou podobu zpravodajských služeb ještě musí projednat vláda, schválit parlament a podepsat prezident republiky. Dá se očekávat velká diskuse. Změnit se má totiž i kontrola tajných služeb. Prvním stupněm by byli poslanci a druhým nezávislý kontrolní orgán.

06-03-2008