Češi rozhodnou o obsazení 21 křesel v Evropském parlamentu

24-05-2019

Češi ve dvou dnech rozhodnou o 21 křeslech ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu. Svými hlasy ovlivní nejen výběr nového předsedy Evropské komise, ale také podobu budoucích evropských předpisů.

Zdroj: archiv ČRo - Radia PrahaZdroj: archiv ČRo - Radia Praha Evropské volby se v Česku konají počtvrté v jeho historii. Kandiduje v nich rekordních 39 uskupení, které mají aktuálně 842 kandidátů. Na jedno obsazované křeslo tak připadá zhruba 40 uchazečů. Lidé se podle politologů budou u eurovoleb rozhodovat především podle stranických preferencí. Preferenčními hlasy ale asi ovlivní pořadí na kandidátkách a tím i to, kdo se nakonec stane europoslancem. Evropský parlament bude mít do odkládaného odchodu Velké Británie z EU 751 členů, v případě dokončeného brexitu dohodnutých 705 členů.

Podle expertů byla kampaň nevýrazná

Ilustrační foto: GUE/NGL, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0Ilustrační foto: GUE/NGL, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0 Kampaň před evropskými volbami byla podle expertů nevýrazná. Strany spíše sázely na vymezování se vůči bruselské byrokracii, nebo na nutnost zachovat funkční evropské společenství mimo jiné jako protiváhu velmocím typu Ruska, USA a Číny. V kampani se opětovně objevily témata migrace, terorismu, bezpečnosti, dotací nebo dvojí kvality potravin.

Češi žijící v zahraničí by kvůli volbě českých europoslanců museli přijet s voličským průkazem do České republiky. Občané ČR s místem pobytu v některém jiném členském státě EU ale mohou volit kandidáty příslušné země, ve které žijí. Každý členský stát EU má svůj vlastní volební systém. V případě ČR tvoří území celé republiky pouze jeden volební obvod a volí se na základě poměrného systému. Mandát získá to politické uskupení, které dostane alespoň pět procent hlasů.

Pravomoci Evropského parlamentu se postupně rozšiřovaly

Foto: © European Union 2017Foto: © European Union 2017 Přímo se do Evropského parlamentu (EP) poprvé volilo v roce 1979. Předtím byli europoslanci delegováni národními parlamenty. EP byl původně jen poradním a kontrolním orgánem. Jednotný evropský akt (1987) a Smlouva o EU (už první verze z roku 1993) pravomoci rozšířily, takže nyní EP s Radou EU přijímá a mění legislativu téměř ve všech oblastech. Souhlas EP je nutný i při vstupu nových států či při schvalování dohod o přidružení.

Od července 2009 je plat europoslanců sjednocen na 38,5 procenta platu soudce Soudního dvora EU a vyplácí se z rozpočtu EU. Od 1. července 2018 činí hrubý měsíční plat poslanců EP podle jednotného statutu 8757,70 eura (asi 225.000 korun). Z platu se odvádí daň EU a příspěvky na pojištění. Po těchto odvodech plat činí 6824,85 eura (asi 175.000 korun). Členské státy mohou plat podrobit rovněž vnitrostátnímu zdanění.

Výsledky voleb se dozvíme až v neděli v noci

Foto: Ondřej TomšůFoto: Ondřej Tomšů První den hlasování skončí v Česku tradičně ve 22:00. Po noční přestávce budou volební místnosti znovu otevřeny od 08:00 do 14:00. Na výsledky si Češi budou muset počkat na nedělní noc kvůli tomu, že ve většině zemí EU se v eurovolbách hlasuje až poslední den v týdnu.

Stranám, které v evropských volbách získají alespoň jedno procento platných hlasů, stát vyplácí 30 korun za hlas na úhradu volebních nákladů. V roce 2014 takto 11 uskupení dostalo celkem 42,5 milionu korun.

24-05-2019