Bývalý prezident Jaruzelski se omluvil za účast polské armády na okupaci v srpnu 1968

Česká republika si připomněla výročí událostí z 21. srpna 1968. Od vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa uplynulo 37 let. Politici a pamětníci na události z roku 1968 vzpomínali například také před budovou Českého rozhlasu v Praze, kde se odehrávaly nejtvrdší střety. Výročí přineslo i omluvu bývalého polského prezidenta Vojciecha Jaruzelského, kterou odvysílala Česká televize. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Vojciech Jaruzelski, foto: ČTKVojciech Jaruzelski, foto: ČTK Vojciech Jaruzelski v roce 1968 jako ministr obrany podepsal rozkaz, který velel polské armádě vstoupit na území Československa spolu s jednotkami dalších států Varšavské smlouvy.

"Jsem si samozřejmě vědom špatnosti tohoto rozhodnutí a mrzí mě to a bolí. Vím, že vy očekáváte a já řeknu slovo "omlouvám se". Chci to říct ještě jednou, zdůraznit to a podtrhnout to."

uvedl generál Jaruzelski v České televizi. Zapojení polské armády do vpádu vojsk Varšavské smlouvy považuje za hloupý politický akt. Jako ministr obrany musel plnit politická zadání a k poznání, že šlo o chybné a špatné rozhodnutí, prý dospěl až později. Je to již druhá omluva, kterou Jaruzelski Čechům za srpen 1968 vyslal. Poprvé se za účast polských vojsk v invazi omluvil ještě coby polský prezident už v lednu 1990, kdy do Polska přijel na návštěvu tehdejší československý prezident Václav Havel.

Podle místopředsedy Senátu Petra Pitharta je Jaruzelského omluva upřímná a přesvědčivá. Na události 21. srpna si podle svých slov každoročně vzpomene také premiér Jiří Paroubek, který ve stejný den slaví své narozeniny.

"Vždycky si vzpomenu na to, co následovalo v těch dalších dnech, když jsem byl v Praze. Musím také říci, že můj otec byl tehdy v Praze jak u rozhlasu, tak na Václavském náměstí, takže mě velmi podrobně vyprávěl, co se tam dělo i kolik lidí obětovalo svůj život."

Během invaze socialistických armád v čele se Sovětským svazem zahynulo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jen v srpnu 1968 72 lidí a dalších 267 bylo těžce zraněno. Celkem si následná okupace Československa sovětskou armádou do roku 1991, kdy došlo definitivně k jejímu odsunu, vyžádala odhadem 200 mrtvých.

Do Československa vstoupilo v srpnu 1968 na 165 tisíc vojáků. V prvních hodinách bylo pozatýkáno nejvyšší vedení a odvezeno ze země. Zároveň s tím se ozvala dosud neznámá vysílačka Vltava, která vysílala prohlášení okupantů.

"Tass je zplnomocněn prohlásit, že osobnosti strany a státu Československé socialistické republiky se obrátily na Sovětský svaz a ostatní socialistické státy s prosbou poskytnout pomoc bratrskému čs. národu včetně pomoci ozbrojenými silami."

Lživost těchto zpráv se dařilo zpochybnit jen díky tomu, že se okupačním armádám nepodařilo umlčet Československý rozhlas a televizi. Mnoho hlasatelů a redaktorů obou médií za to později zaplatilo ztrátou zaměstnání a perzekucí. Nejostřejší střety se konaly před rozhlasem na Vinohradské třídě. Tehdejší zaměstnanec Jiří Soukup popsal sovětský útok.

"Najednou se nám rozsypalo sklo nad hlavami. Z nějakého pancéřáku nebo tanku zvenku nám rozstříleli okna, my jsme hned padli na kolena a v té době už běželi po schodech nahoru sovětští vojáci se samopaly a kulomety, nesli dokonce na střechu, jak jsem si povšimnul, něco jako pancerfaust a kulomet."

Žádný okupant se za své činy nikdy nedostal před československý soud. Potrestán byl pouze jeden polský voják. Za to, že v Jičíně zastřelil dva lidi byl doma odsouzen k trestu smrti.