Bude americký radar v Česku?

22-01-2007

Spojené státy chtějí v Česku umístit radarovou část své protiraketové základny. V pátek oficiálně požádaly českou vládu o zahájení rozhovorů, oznámil premiér Mirek Topolánek. Jednání budou podle něj trvat několik měsíců. Pokud budou úspěšná a pokud česká strana záměr schválí, mohl by radar na českém území začít fungovat v roce 2011, odhadl předseda vlády.

Radar protivzdušné obrany, foto: ČTKRadar protivzdušné obrany, foto: ČTK Naše armáda už na podzim nabídla Američanům dvě lokality - vojenské prostory Jince u Příbrami a Libavá na Olomoucku. Jelikož by s radarem přišli na naše území cizí vojáci a jejich zbraně, návrh musí projednat nejen vláda, ale i obě komory parlamentu. Názory české politické scény se v tomto směru různí. Například politici Strany zelených se už dřív nechali slyšet, že Česko by mělo vyjednávat se Severoatlantickou aliancí, a ne pouze s USA. Podobný názor zastávají komunisté. Pro ně je, jak řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš, návrh Spojených států nepřijatelný:

"A to zejména proto, že je to mimo rámec dohodnutých mezinárodních smluv, mimo rámec NATO, a zvyšuje to riziko pro Českou republiku. Bilaterální smlouvy se Spojenými státy nepotřebujeme, protože máme smlouvy s Evropskou unií a s NATO."

Vlasta Parkanová, Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg na mimořádné tiskové konferenci, foto: ČTKVlasta Parkanová, Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg na mimořádné tiskové konferenci, foto: ČTK Vznik základny podporují ODS a KDU-ČSL. Sociální demokraté by za určitých okolností umístění radarové části protiraketové základny v České republice mohli akceptovat. Referendum, které premiér Mirek Topolánek nepovažuje za nezbytné, šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek nevyloučil. Bude ale podle něj záležet na požadavcích Američanů:

"Budeme seznámeni s parametry americkou stranou, a poté můžeme o těch věcech hovořit. Já to řeknu jednoduše: když by se jednalo o to, že ta obsluha by tam byla nějakých 20, 30 osob, bylo by to něco opravdu malého, no tak asi nemá smysl na to jít formou referenda, a zase opačně, bylo-li by to velké zařízení, tak už by to asi měnilo náš přístup."

Premiér Mirek Topolánek připustil, že téma potřebuje vysvětlovací kampaň - vůči zákonodárcům i veřejnosti:

"To musí mít nejdřív tu schvalovací proceduru, pak musí proběhnou všechny přípravné práce včetně vlivu stavby na životní prostředí. Podle našich zákonů by samotná výstavba mohla skončit v roce 2010, a instalace toho systému by probíhala v průběhu roku 2011. To znamená, že tam se dá předpokládat i zahájení celého provozu."

Protest odpůrců zřízení radarové stanice v Česku, foto: ČTKProtest odpůrců zřízení radarové stanice v Česku, foto: ČTK Speciální radar by byl součástí protiraketového systému NATO a před balistickými raketami by měl chránit i Česko. Hrozby takového útoku jsou podle ministryně obrany Vlasty Parkanové stále víc reálné:

"Některým hrozbám lze čelit pouze ve spolupráci s našimi partnery, a útok balistickou raketou do této skupiny patří. Já jsem si vědoma toho, že umístění spojeneckého radarového stanoviště na našem území je pro občany České republiky velice citlivou záležitostí. Tuto věc bychom ale neměli posuzovat ideologicky, ale na základě toho, zda umístění radaru zvýší bezpečnost České republiky a všech jejích obyvatel."

Prosincový výzkum, který na zakázku českého ministerstva zahraničí provedla agentura Factum Invenio, ukázal, že skoro 60 procentům Čechů by nevadilo, kdyby Američané v Česku umístili radary protiraketové obrany. Podle čerstvého průzkumu agentury STEM s jejich umístěním souhlasí 46 procent dotázaných.

22-01-2007