Americký klub dam slaví 140. výročí, Náprstkovo muzeum mu uspořádalo výstavu

Spisovatelky Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, malířka Zdeňka Braunerová, herečka Otýlie Sklenářová - Malá, ale i první česká lékařka Anna Bayerová nebo první poslankyně Božena Viková - Kunětická - ty všechny byly členkami Amerického klubu dam. Podnět k jeho vzniku dal právě před sto čtyřiceti lety cestovatel a mecenáš Vojta Náprstek. Členkám klubu dal také k dispozici prostory svého domu U Halánků. Dnes zde sídlí Náprstkovo muzeum a to si 140. výročí proslulého ženského spolku připomnělo výstavou. Na její středeční vernisáži natáčela Milena Štráfeldová:

Vlasteneckého ducha 2. poloviny 19. století, v jehož atmosféře v roce 1865 Americký klub dam vznikl, připomněly na vernisáži výstavy dnešní pražské dámy ze sboru Cantores Pragenses. Byla mezi nimi i vedoucí knihovny Náprstkova muzea a autorka výstavy Milena Secká. Historií Amerického klubu dam se zabývá už řadu let:

"Začala jsem studovat archiválie, a jak jsem pozvolna pronikala do toho materiálu, tak mi z toho vylézaly úžasné osobnosti, které klubem prošly. V té době jsem se potkala s jedním historikem a on se mne zeptal, co právě dělám. Já jsem říkala, že studuji historii Amerického klubu dam. A on se na mne tak pohrdlivě podíval a povídá: ten spolek vlasteneckejch bab! To teda máš práci! To jsou samý drby! A mě to tak rozčílilo, že jsem si řekla: tak já ti ukážu, jaký baby do toho spolku chodily!"

Americkým klubem dam do roku 1948, kdy ho komunistický režim zrušil, prošlo na patnáct set členek. Byly mezi nimi umělkyně, lékařky i ošetřovatelky, učitelky, úřednice i hospodyně, šlechtičny i služky.

"Spousta členek se úžasně proslavila, a nejen u nás. Je tam třeba žena, která budovala konzervatoř v Melbourne,"

dodává Milena Secká. Další z členek například až u císaře Františka Josefa I. prosadila, že poštovními úřednicemi se v mocnářství mohly stát i ženy. Klub měl každoročně na svém programu desítky přednášek - dámám kromě Vojty Náprstka přednášel Tomáš G. Masaryk, Jirásek, Tyrš nebo Vrchlický. Jeho členky společně chodily na výlety a koncerty, navštěvovaly nemocnice, v prusko - rakouské válce ošetřovaly raněné a založily i tradici vánočních besídek pro osiřelé děti. Svou činností klub významně ovlivnil dění v Praze i v celé české společnosti.

"Americký klub dam a osobnosti, které v něm byly soustředěny, hrály velmi významnou roli v naší historii v 19. i 20. století,"

uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Roku 1948 byl ale klub, jako mnoho jiných spolků, komunistickým režimem zrušen. Obnovit jeho činnost se Mileně Secké podařilo až po osmačtyřiceti letech, v roce 1996. Dnes má znovu asi stovku členek. Výstava, která připomíná činnost původního Amerického klubu dam, potrvá v pražském Náprstkově muzeu do 30. října.