Aby nemuseli vystupovat v propagandě, fingovali herci i zlomenou nohu

Vladimír Javorský jako Vlasta Burian v seriálu České televize Bohéma, foto: ČT

Zdeněk Štěpánek, Vlasta Burian, Oldřich Nový - hvězdy prvorepublikových filmů. Jsou hrdiny i seriálu Bohéma, který právě odvysílala Česká televize. Seriál zachytil osudy prvorepublikových hvězd ve dvou totalitních režimech - nacismu a komunismu. V souvislosti s Bohémou se hodně mluví o tom, že herci balancovali na hraně odmítnutí hitlerovské propagandy a také kolaborací.

Záběr ze seriálu České televize Bohéma,  foto: ČT
S příchodem Heydricha v roce 1941 přišlo i nové vedení rozhlasu. Tehdy se začaly vysílat propagandistické skeče. Publicista Radek Žitný strávil tisíce hodin v archivech, kde mimo jiné pátral po tom, kde je tajemný Erie, který byl pod scénáři skečů podepsán. Skeč Hvězdy nad Baltimore zlomila vaz Vlastovi Burianovi.

"Skeče byla intenzívní, každotýdenní, opravdu fungující propaganda. Vlasta Burian se zúčastnil jednou jedinkrát. Podruhé už na to neměl žaludek, tak se vymluvil na laryngitidu. Nějak se z toho vyvázal. Větší problém měl Čeněk Šlégl, který se zúčastnil jedenáctkrát. Ale jeho pohnutky byly existenční, protože jeho dcera si vzala muže židovského původu, což se podle platných norimberských zákonů tehdy nesmělo. Jemu vyhrožovali koncentračním táborem, jeho zeť byl několikrát uvězněn. A Šlégl jenom díky tomu, že vystupoval v těchto oplzlostech, tak mu zachránil život. Vlastně celé té rodině, protože jim hrozilo uvěznění a zlikvidování."

Šlégl dokonce fingoval zlomenou nohu

Jaroslav Plesl jako Miloš Havel v seriálu České televize Bohéma,  foto: ČT
Publicista Radek Žitný napsal o Čeňku Šléglovi knížku a teď se chystá natočit dokument. Na jeho jméno narazil v hospodě ve Strašnicích. Místní štamgasti vyprávěli, že bydlel kousek odsud, a jak špatně dopadl, že tady po válce nosil uhlí.

"Začal jsem po tom pátrat. Po letech jsem se spojil s jeho žijícími potomky, dcerou a vnučkou. Možná se o něm podaří udělat celovečerní dokument, protože si to zaslouží. Jak svým uměleckým přínosem, tak i lidskou stránkou. Po atentátu na Heydricha byl na něj neustále vyvíjen tlak, aby stále fungoval v rozhlase v těchto scénkách. Proto sehrál divadýlko s Jaroslavem Marvanem. Bydleli vedle sebe ve Strašnicích, a jeli spolu domů tramvají. Šlégr před ním nasimuloval, že vypadl z tramvaje, a že si jakoby zlomil nohu. Po válce se zjistilo, že to byla opravdu nahraná scénka, aby mu Marvan mohl dosvědčit, že nemůže do rozhlasu jet. Šlégl si sám opatlal nohu sádrou a tím se z toho účinkování v rozhlase dokázal dostat. Ti další, co byli osloveni, tak to byl podle dobového tisku Oldřich Nový nebo Jindřich Plachta. Tehdy se to dělalo tak, jak to bylo ukázáno i v seriálu Bohéma. V kolaborantských novinách bylo uvedeno, že tento týden vystoupí ve skeči například Oldřich Nový, aniž by o tom herci věděli."

Tajemný Erie dožil jako milionář v Chicagu

Saša Rašilov jako Oldřich Nový v seriálu České televize Bohéma,  foto: ČT
Jak dodal publicista Radek Žitný, ve skečích účinkovala řada herců. Mnozí se snažili z účinkování jakkoliv vymluvit, třeba na představení. I v divadlech však byla řada provokatérů, kteří za nimi lezli až do šatny. Často to končilo výslechy na gestapu, pak už to mohl být koncentrační tábor, kde nakonec skončil Oldřich Nový.

Radek Žitný pátral v rozhlase po scénářích k propagandistickým skečům. Ale tady nebyly. Objevil je až v archivu v neoznačeném spise. Podařilo se mu identifikovat, kdo byl Erie, člověk, který stál za těmito skečemi.

"Nejodpovědnějšími lidmi byli Alois Kříž a Karel Werner. To byli fanatičtí nacisté, kteří byli po válce popraveni. Lidmi v pozadí byl v seriálu zmíněný pan Opluštil, který se po válce stal agentem Státní bezpečnosti. Autorem těch oplzných textů, jeden z nich v seriálu Vlasta Burian zpíval v podání pana Javorského, tak byl onen Erie, vlastním jménem Josef Rejtar. A tento člověk zmizel po válce naprosto beze stopy. Já jsem po něm dlouho pátral, až jsem zjistil, že dožil jako milionář v Chicagu ve vysokém věku a velmi váženém postavení."

Rehabilitovat Vlastu Buriana se povedlo v roce 1994

Vladimír Javorský jako Vlasta Burian v seriálu České televize Bohéma,  foto: ČT
O rehabilitaci Vlasty Buriana usiloval divadelní historik Vladimír Just. Povedlo se mu to v roce 1994.

"Vlasta Burian byl takový hromosvod, na kterého se to celé svezlo. Nejenže svědkové obhajoby nedostali slovo, ale sám obhájce vůbec nedostal slovo. A to se dělo před únorem 1948. Lída Baarová přiznala, že byla přinucena tím samým vyšetřujícím soudcem, Bouchalem, aby podepsala předem připravené obvinění Buriana, a že jí vyhrožovali šibenicí. Ona to celou dobu neřekla, teprve na náš dopis, že jsou v rozporu její paměti, a tato výpověď proti Burianovi, doznala, a to budiž řečeno k její cti, že pravý opak byl pravdou. Že jí šlo o život, tak jim to podepsala."

Režisér: Bohéma je román, který vystihuje ducha doby

Robert Sedláček,  foto: Filip Jandourek,  ČRo
Kolem Bohémy se vyrojila řada komentářů. Ozvali se i potomci a příbuzní prvorepublikových herců, že mnoho věcí bylo jinak. Režisér seriálu Bohéma Robert Sedláček uvedl, že se jedná o román, a on chtěl především zaznamenat duch doby:

"Divák má možnost vrátit se do ne úplně lehké etapy naší minulosti, krerá je pořád živá. Příbuzní hlavních postav tu jsou pořád. V takovém kolosu může vždycky vzniknout nějaká nepřesnost. Bavíme se o historickém románu. Ty věci jsou duchem přesné. Román se od dokumentu nebo historického faktu liší tím, že figury musí spolu nějakým dramatickým způsobem fungovat, aby byl nějaký děj. Zvláště když máte fresku od roku 1938 do roku 1953. Můžeme se bavit o tom, jestli ta postava řekla přesně toto, nebo řekla něco trochu jiného. Já vím, že když jde o život, tak ty věci mohou být pro někoho velmi citlivé, ale ten román ukazuje celek. A ten je zachycený mrazivě přesně podle nejlepšího vědomí a svědomí, jak já a tvůrci okolo mě jsme schopni."