Týden v ČR

Petr Nečas, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Česko má od pondělí nového premiéra. Stal se jím dle očekávání předseda ODS Petr Nečas, které ho do funkce jmenoval prezident Václav Klaus. Rozhodl se tak pouhý jeden pracovní den poté, co minulý pátek podala demisi úřednická vláda dosavadního premiéra Jana Fischera. Po nástupu čestné stráže mohl kancléř Jiří Weigl pronést slova:

Petr Nečas,  foto: ČTK
Česko má od pondělí nového premiéra. Stal se jím dle očekávání předseda ODS Petr Nečas, které ho do funkce jmenoval prezident Václav Klaus. Rozhodl se tak pouhý jeden pracovní den poté, co minulý pátek podala demisi úřednická vláda dosavadního premiéra Jana Fischera. Po nástupu čestné stráže mohl kancléř Jiří Weigl pronést slova:

"Prezident republiky dnešního dne jmenoval podle čl. 62, písmeno a Ústavy České republiky doktora Petra Nečase předsedou vlády."

Václav Klaus poté mimo jiné řekl:

"Dobře si vzpomínám na první chvíli, když jsem ho uviděl na jakémsi volebním mítinku v květnu roku 1992, a už tehdy se mi zdál jako nadějný. Takže teď to dotáhl až do funkce předsedy vlády."

Petr Nečas za své jmenování premiérem poděkoval:

Petr Nečas a Václav Klaus,  foto: ČTK
"Vážený pane prezidente, mohu vás ujistit, že budu pracovat velice tvrdě ze svými kolegy na tom, abychom vám co nejdříve mohli představit vládu České republiky."

Nově jmenovaný premiér Petr Nečas nebude mít ochranku. Rozhodl se tak proto, že mu nehrozí žádné specifické nebezpečí. Ochranu bezpečnostních složek navíc prý nepotřeboval v žádné ze svých politických funkcí. Odmítl také se přestěhovat do sídla premiérů - Kramářovy vily a rozhodl se jezdit českým vozem.


Radek John,  foto: ČTK
V úterý se koaliční vyjednavači shodli na rozložení sil v nové vládě. Občanští demokraté budou mít šest křesel včetně premiéra, TOP09 pět a Věci veřejné čtyři. ODS přitom nebude mít v nové vládě ministra financí ani vnitra. Podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna je lepší, když resort vnitra získala menší strana. Podle něj to zaručuje, že se nebude snažit zneužívat úřad:

"Jde o to odpolitizovat tuto instituci, aby policisté měli jistotu, že mohou vyšetřovat padni komu padni. A to myslím, že malá strana může dobře zaručit, protože nebude toužit zmocnit se moci pomocí ministerstva vnitra."

Karel Schwarzenberg,  foto: ČTK
Podle předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga získala jeho strana taková ministerstva, včetně resortu financí, ve kterých bude moci hlídat zejména rozpočtové škrty:

"My jsme vzali na sebe to břímě, které nese odpovědnost. aby nutné škrty, které jsou pro náš rozpočet potřebné, byly provedeny. Je nám naprosto jasné, že tudíž to bude v našich oblastech, v našich ministerstvech, kde se ta práce bude dělat. A to je ta váha, kterou jsme chtěli."


Jan Fischer,  foto: ČTK
Vláda premiéra Jana Fischera v demisi v pondělí rozhodla o uvolnění 25 milionů korun na odškodné pro lidi, kteří byli za komunistické totality v letech 1948 až 1956 z politických důvodů vyloučeni z vysokých škol. Podle premiéra Fischera je odškodnění lidí, kterým bylo znemožněno dostudovat, morální záležitostí.

Vláda také ponechala rozhodnutí o zvýšení státních plateb za zdravotní pojištěnce na novém kabinetu. Podle představ ministryně zdravotnictví Dany Juráskové by měla platba stoupnout o 44 korun měsíčně. Odklad rozhodnutí vlády v této věci zdůvodnil dosluhující premiér Jan Fischer:

"Znamenalo to navýšení, které by v úhrnu činilo asi 3 miliardy dalšího ataku na deficit na příští rok. My jsme po velmi důkladné debatě přerušili jednání na dva měsíce s vědomím toho, že pokud se další vláda rozhodne k tomu přistoupit, tak je tam samozřejmě skluz ve stanovené době na vydání nařízení vlády. Dali jsme ale přednost tomu, že nelze toto téma vytrhnout z kontextu celkové debaty o půdorysu budoucího rozpočtu."


Česká republika od pondělí předsedá Mezinárodní romské iniciativě, která funguje už pět let a má přispět k začlenění Romů do většinových společností. Podle kritiků nepřináší projekt žádné hmatatelné výsledky. Tajemnice vládní Rady pro romské záležitosti Gabriela Hrabaňová ale řekla, že každá země má akční plán, který musí během deseti let naplnit. Iniciativa chce dosáhnout především toho, aby se zlepšení projevilo na každodenním životě Romů:

"Hlavní cíl je zapojit Romy samotné do té dekády. aby oni sami mohli říkat, co by se mělo dělat a jakým způsobem. Jsou tady některá opatření, jako byl například zdravotní a sociální pomocník. To jsou lidé, kteří přímo dochází do komunity a pomáhají v ní v oblasti zdravotně sociální."


'Cestami odboje k 30. 6. 1918'
Autentické snímky z bojiště u Zborova a další unikátní fotografie, které mapují první československý odboj v době před vznikem republiky, mohou od středy až do konce léta vidět návštěvníci výstavy před historickou budovou generálního štábu v Praze. Výstavu ke Dni ozbrojených sil, která má název Cestami odboje k 30. 6. 1918, zahájil náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Datum v názvu výstavy přiblížil vojenský historik Karel Straka:

"Tehdy ve francouzském Darney nastoupili českoslovenští příslušníci tehdy už existující československé autonomní armády ve Francii, kterým se později začalo říkat legionáři, aby byli svědky slavnostního aktu předání plukovního praporu 21. československému střeleckému pluku, a to přímo z rukou francouzského prezidenta Poincaré, a současně také při té příležitosti jako první tehdy vyslechli zprávu o tom, že francouzská vláda v předcházejících dnech vyjádřila právo Čechoslováků na samostatný stát."