10-02-2007

Foto: ČTKFoto: ČTK Vedení sociální demokracie odmítá umístění americké radarové základny v Česku a bude kvůli tomu prosazovat celonárodní referendum. Z nejsilnější opoziční strany zaznívaly v uplynulých dnech různé hlasy. Sám předseda ČSSD Jiří Paroubek se nechal slyšet, že případnou americkou základnu podporuje. Nyní ale přiznal, že chce respektovat výsledek vnitrostranické diskuse.

"Je pravda, že v této záležitosti jsem se se svým názorem dostal ve straně do menšiny."

Podle ČSSD by umístění základny bylo pouze dvoustranným aktem mezi USA a Českem. Místopředseda sněmovny a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se v této souvislosti odvolal na program sociální demokracie, kde se uvádí, že bezpečnost České republiky má být postavena na členství v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Případná základna prý nepatří ani do strategie NATO.

"Máme k dispozici stanovisko mluvčího Severoatlantické aliance, ve kterém se říká, že NATO se v této věci neangažuje, ani v žádném ujednání do budoucna."

Vedení ČSSD se v pátek zároveň ohradilo proti tvrzení premiéra Mirka Topolánka, že to byla právě sociálnědemokratická vláda, která z iniciativy svého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka zahájila v letech 2004 až 2006 tajná jednání s USA o americké základně. Lubomír Zaorálek se odvolal na záznam rozhovoru, který vedl Tvrdík s americkými činiteli ve Washingtonu.

"Pan ministr, jak plyne z toho zasedání, jasně dával najevo, že nemá žádnou kompetenci v tomto cokoliv slibovat, cokoliv rozhodovat. Řekl, že to přísluší pouze vládě a především Parlamentu České republiky. A pak je tu druhá věc. Ministr Tvrdík tady opakuje, že podporuje záměr přenést budování tohoto systému do aliančního rámce."

V otázce umístění radarové základny v Česku není zatím jednotná ani vládní koalice. Souhlasí s ní ODS. Zelení mají podobný názor jako ČSSD, souhlas podmiňují tím, že radar bude součástí obrany NATO. Lidovci se dosud jasně nevyjádřili. Zcela odmítavý postoj k základně zaujímají komunisté.

 

Až tisíc lidí ve vedení Policie ČR bude muset znovu projít lustracemi. Prověrku jejich lustračních osvědčení nařídil ministr vnitra Ivan Langer kvůli kauze šéfa české pobočky Interpolu Pavola Mihála. Česká televize minulý týden upozornila na to, že dnešní šéf české Národní ústředny Interpolu a důstojník policejního prezídia byl evidován jako spolupracovník komunistické StB, která ho vedla pod krycím jménem Emil od března roku 1984. Pavol Mihál jakoukoli spolupráci s StB odmítl:

"Něco o tom vím, ale není to pravda."

Ředitel odboru archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Pavel Žáček však říká, že Mihál působil jako agent na správě boje proti vnitřnímu nepříteli:

"Problematika, v které byl tento agenturní svazek veden, se týkala vysokých škol, s největší pravděpodobností zahraničních studentů."

Informace o tom, že vysoký důstojník policie byl veden v seznamech StB, byly překvapením jak pro policejního prezidenta Vladislava Husáka, tak pro ministra vnitra Ivana Langra:

"Pokud je to pravda, a já si to musím prověřit, tak jsem přesvědčen o tom, že policisté s takovouto minulostí na takovém místě nemají co pohledávat."

Pavol Mihál mohl počátkem 90. let získat negativní lustrační osvědčení a dokonce i bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu tak, že o ni požádal pod změněným jménem Pavel. Podle Pavla Žáčka z ministerstva vnitra nejde o ojedinělý případ, kdy se bývalí agenti StB pokusili různými triky získat negativní osvědčení.

 

'Torzo kráčející ženy' ve vile Tugendhat'Torzo kráčející ženy' ve vile Tugendhat Až na jeden milion liber se toto pondělí v londýnské aukční síni Sotheby´s vyšplhala cena "Torza kráčející ženy" z brněnské vily Tugendhat. Plastiku dali do dražby potomci rodiny Tugendhat jen pár týdnů poté, co ji získali v restituci. Socha byla přitom původně součástí památky, která je na seznamu UNESCO. Tugendhatovi v minulých dnech požádali brněnskou radnici o navrácení celé vily a brněnští radní jim chtěli vyhovět. Nyní váhají.

Potomci rodiny Tugendhat sochu získali na základě zákona o odstranění křivd způsobených holocaustem. Řediteli Moravské galerie v Brně Marku Pokornému tvrdili, že k ní mají silné citové vazby. Proto ho zaskočilo, že ji vzápětí dali do dražby:

"My jsme s Tugendhaty jednali dva roky, takže pro mne to bylo překvapení, se kterým jsem se potom pokusil vyrovnat, jak to šlo."

Studenou sprchou byl prodej sochy i pro brněnské radní. Ještě koncem ledna totiž vyjednávali s dcerami původních majitelů vily o jejím vrácení. Daniela i Rut Tugendhatovy je ujišťovaly, že chtějí uchovat dosavadní charakter vily a ponechat ji přístupnou pro veřejnost. Radní proto souhlasili, že vilu převedou na stát, který ji bude moci dědicům vrátit. Po londýnské dražbě však váhají:

Sestry Danielle Hammerová-Tugendhatová (vlevo) a Ruth TugendhatováSestry Danielle Hammerová-Tugendhatová (vlevo) a Ruth Tugendhatová "Nyní opravdu mám určité pochybnosti, jestli ta deklarace, která zde byla učiněna, je míněna vážně,"

říká brněnský primátor Roman Onderka.

Dražbě sochy se přitom dalo zabránit, pokud by byla včas prohlášena památkou. To ale ministerstvo kultury neučinilo. Podle Petry Ulbrichtové z odboru památkové péče k tomu dosavadní vystupování Tugendhatových nedávalo důvod:

"Oni poskytli městu Brnu nějaké plány potřebné pro obnovu a podobně. a to vše dohromady nás vedlo k tomu, že jsme nezahájili řízení o prohlášení té sochy za kulturní památku."

Tugendhatovi se kritice za prodej sochy brání a tvrdí, že s případnou restitucí slavné vily nijak nesouvisí. Sochu prý nabídli do dražby ještě dříve, nežli požádali o navrácení vily. O jejich žádosti se bude na brněnské radnici hlasovat začátkem března.

10-02-2007