20-01-2007

Miloš Melčák, foto: ČTKMiloš Melčák, foto: ČTK Po více než sedmi měsících má Česká republika vládu, která získala důvěru Poslanecké sněmovny. Po dlouhé debatě, které dominovala kritika programového prohlášení nového kabinetu zejména ze strany sociálně demokratických zákonodárců, o tom rozhodli poslanci ve veřejném hlasování. Ve dvousetčlenné sněmovně se pro vládu vyjádřilo 100 poslanců, proti bylo 97, jeden sociální demokrat se omylem hlasování zdržel a dva poslanci nehlasovali.

Byli to zvolení za ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří už v úterý oznámili, že se hlasování o důvěře vládě nezúčastní a umožní tak kabinetu Mirka Topolánka důvěru získat. Premiér Topolánek se s oběma poslanci shodl na tom, že politická krize by už neměla pokračovat:

Mirek Topolánek, foto: ČTKMirek Topolánek, foto: ČTK "To neznamená, že by oba poslanci touto tolerancí vyjadřovali toleranci po celé funkční období a hlasovali pro všechny zákony. Přesto jsme se dohodli na některých programových změnách, a to v oblasti daní, v oblasti zdravotnictví, v oblasti sociální a v některých dalších oblastech."

Daňová reforma má podle dohody zvýhodnit všechny příjmové skupiny, vláda připraví nový zákon o neziskových nemocnicích a bude podporovat mladé rodiny s dětmi. Miloš Melčák ještě doplnil:

"Velmi si cením toho, že vláda nehodlá přerušit dialog s odbory. To znamená, že odbory budou vždy přizvány k tomu, aby při důležitých zákonech bylo slyšeno jejich slovo. A především vláda bude usilovat o to, aby byl v zemi zachován sociální smír."

Michal Pohanka, foto: ČTKMichal Pohanka, foto: ČTK Předseda ČSSD Jiří Paroubek označil chování poslanců Melčáka a Pohanky za ukázku politické korupce a nečestnosti:

"Důvěru Poslanecké sněmovny tak získá vláda založená na vydírání, podvodu a zradě. Nechť česká veřejnost posoudí sama, nakolik může takový kabinet vést zemi a nakolik může mít důvěru občanů."

Michal Pohanka slova o korupci jednoznačně odmítl:

"Já mám v tomto směru svědomí čisté, takže já jsem v tomto směru absolutně klidný. Když se podívám na tu situaci, která je, domnívám se, že málokdo by dokázal vymyslet jiné řešení."

Miloš Melčák se prý k toleranci vlády rozhodl poté, co dospěl k názoru, že členové vyjednávacího týmu ČSSD vyměňují programové cíle sociální demokracie za posty. Michala Pohanku prý k toleranci vlády vedla především obava, že by po krachu trojkoaličního projektu následovalo další zdlouhavé politické přetahování, kdy by přeběhlíky hledala i ČSSD.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK 16. ledna uplynulo 38 let od chvíle, kdy se v Praze na Václavském náměstí upálil student Jan Palach na protest proti lhostejnosti tehdejší společnosti vůči postupující normalizaci po sovětské okupaci Československa. Tento student Filozofické fakulty University Karlovy utrpěl popáleniny třetího stupně na osmdesáti pěti procentech těla a o tři dny později zemřel. Zanechal dopis, v němž žádal zrušení cenzury a další práva.

"Vzbudilo to ohlas zejména mezi studenty, kteří v podstatě už od podzimu roku 1968 v několika aktivitách a výrazných akcích dávali najevo nespokojenost s vývojem vnitropolitické situace i se sovětskou okupací. Vyvolalo to velký ohlas i mezi kulturní veřejnosti, ale myslím si, že to vyvolalo velký ohlas i mezi normálními, řadovými občany. Potom ta masová účast při jeho pohřbu napovídala tomu, že ten Palachův čin smysl tehdy měl,"

Foto: ČTKFoto: ČTK soudí historik Jiří Kocián z Ústavu pro soudobé dějiny. Čin Jana Palacha ale nevyburcoval společnost k nějakému masovějšímu odporu proti okupantům a tehdejší moci. V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti na Olšanských hřbitovech v Praze exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990.

Odkaz Jana Palacha je podle předsedy společnosti jeho jména, Lumíra Horáka, trvalý:

"Odkaz Jana Palacha, ten platí dál, protože on chtěl vyburcovat obyvatelstvo naší země z lhostejnosti a proti tehdejšímu totalitnímu režimu. Domníváme se, že ta lhostejnost nadále trvá. Našim úkolem a cílem je připomínat hrdinský čin Jana Palacha."

 

Ondřej Černý, foto: ČTKOndřej Černý, foto: ČTK Novým ředitelem Národního divadla v Praze bude Ondřej Černý, dosavadní ředitel Divadelního ústavu. Po měsících sporů mezi soubory, vedením a ministerstvem kultury tak zřejmě Národní divadlo zmizí z předních stránek novin.

V září loňského roku odvolal ministr kultury Martin Štěpánek ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka. Protestoval proti tomu činoherní soubor divadla. Dočasným řízením byl pověřen Jan Mrzena, který v listopadu odvolal z funkce šéfa opery Jiřího Nekvasila. Následovaly další protesty, situaci vyostřilo zejména Vánoční desatero ministru Štěpánkovi, ve kterém činoherci a balet požadovali zastavení výběrového řízení a vypsání nového. To se nestalo a k výsledkům výběrového řízení přišla už novopečená ministryně Helena Třeštíková. Potvrdila jednoznačné rozhodnutí komise jmenovat Ondřeje Černého.

Herec Ondřej Pavelka, zástupce divadelních protestujících, Černého respektuje jako skutečně kvalitní osobnost. Lituje jen, že takových v konkurzu nebylo víc:

"Mrzí nás, že takto výrazná, respektovaná osobnost jako pan Černý nakonec nepodstoupila nějaký širší konkurenční boj."

Ondřej Černý se chystá obrátit současnou energii a zájem zúčastněných zejména k debatě o statutu historické scény.

"V tuto chvíli, hned teď se musí nastartovat ta debata o podobě Národního divadla, o jeho statutu. Než se to zapomene, než se to zklidní, než se zase řekne, vždyť je to vlastně v pořádku. Ta situace se nesmí opakovat."

Statut řeší mimo jiné otázky autonomie souborů a principiální otázky jmenování ředitele a šéfů.

20-01-2007