07-10-2006

Zleva: Mirek Topolánek, Ivan Langer a Alexandr Vondra, foto: ČTKZleva: Mirek Topolánek, Ivan Langer a Alexandr Vondra, foto: ČTK Menšinová vláda ODS premiéra Mirka Topolánka nezískala v úterý důvěru Poslanecké sněmovny a ministři nyní musí podat demisi. Je to poprvé v historii samostatného Česka, co kabinet v tomto klíčovém hlasování neuspěl. Čtyři měsíce po volbách se tak jednání o vládě vrací prakticky na začátek.

Topolánkova vláda získala 96 hlasů, proti bylo 99 poslanců. Kabinet podpořili občanští demokraté, zelení a většina lidovců. Tři křesťanští demokraté se hlasování neúčastnili. Chyběli i nemocná poslankyně ČSSD Lenka Mazuchová a Mirek Topolánek, který její absenci vyvážil vlastní neúčastí. Ten, i přesto, že vláda neuspěla, nepovažuje výsledek hlasování za neúspěch:

"Protože těch 96 hlasů plus ten můj, který jsem dobrovolně obětoval, plus ty tři, které nebyly proti, znamenají, že se nám pořád daří držet ten 'stovkový' blok. Myslím si, že nemůžeme považovat za neúspěch to, že jsme ve druhém pokusu, teď vláda podá demisi, bude vládnout do ustavení vlády nové, a to nás přiblížilo k předčasným volbám tím standardním ústavním postupem, který je dán."

Mirek Topolánek, foto: ČTKMirek Topolánek, foto: ČTK Předseda ČSSD Jiří Paroubek teď čeká, jestli bude pověřen sestavením vlády on. Předpokládá, že šanci dostane politik, který bude mít většinovou podporu v Poslanecké sněmovně. ČSSD na tom začala pracovat hned:

"Stanovíme určitý politický postup. Já nechci předbíhat, ale ten postup bude velmi pravděpodobně tak, jak jsme o tom teď hovořili. Krátce řečeno, bude spočívat především v debatách se všemi politickými stranami, které jsou v Poslanecké sněmovně."

Vláda Mirka Topolánka podá demisi příští týden. Prezident Václav Klaus teď musí určit, kdo dostane druhou šanci na sestavení kabinetu. Chce se ale domluvit s politickými stranami na klidovém čase do senátních a komunálních voleb:

"Já předpokládám, že se dohodnu s předsedy politických stran, že nastane jisté příměří v této věci do voleb. Někdo mi poradil termín 'svatý týden', jako mají maturanti. Necháme proběhnout komunální a senátní volby a pak teprve dojde k tomu, kdo z koho."

 

František Fajtl, foto: ČTKFrantišek Fajtl, foto: ČTK Ve věku 94 let zemřel ve středu generál František Fajtl, legendární pilot z druhé světové války. "Byl nejen vynikajícím letcem a velitelem, ale také symbolem zápasu o vítězství demokratických myšlenek v naší vlasti," napsal prezident Václav Klaus v soustrastném dopise manželce generála.

František Fajtl odešel v červnu 1939 přes Polsko do Francie, a po její kapitulaci do Velké Británie. V dubnu 1942 byl jako jeden z prvních spojeneckých důstojníků jmenován velitelem anglické peruti. Krátce poté byl nad severní Francií sestřelen. Na domovské základně bylo tehdy k jeho jménu připsáno "Pohřešován, pravděpodobně zabit". Naštěstí všechno bylo jinak, říká vojenský historik Jiří Rajlich:

"Podařilo se mu nouzově přistát a pancíř za jeho zády mu zachránil život, ale tím veškerá pozitiva končila, protože nouzově přistál na území okupovaném nepřítelem. Německé stráže ho obklíčily, ale on se dokázal dovedně vyhnout zajetí, proklouzl řetězem stráží a vydal se na velice dobrodružnou cestu přes okupovanou do neokupované Francie."

Po strastiplné cestě se dostal zpět na britské ostrovy, kde se ujal velení 313. československé stíhací peruti. V roce 1944 se stal velitelem transportu našich letců do Sovětského svazu, kde velel 1. československému stíhacímu pluku, který se zapojil do bojů Slovenského národního povstání.

"Letec, dokud mu funguje aeroplán, tak samozřejmě chce letět. Neměli jsme s Rusy spojení, byly mraky, tak jsem dal rozkaz letět na východ. Tři letouny v mém roji se dostaly až do Ruska, ostatní posedaly v Rumunsku a v Maďarsku nouzově, některé dobře, některé špatně. A náš pluk byl rozrušen," vzpomínal na tu dobu František Fajtl.

Po roce 1948 byl perzekvován a vězněn komunistickým režimem. Teprve v 60. letech byl částečně rehabilitován. Během života obdržel řadu vyznamenání. Před dvěma lety jej prezident Klaus vyznamenal Řádem Bílého lva.

 

Václav Havel na ukrajinské ambasádě, foto: ČTKVáclav Havel na ukrajinské ambasádě, foto: ČTK Sedmdesáté narozeniny oslavil ve čtvrtek bývalý československý a poté český prezident Václav Havel. Na oslavu do někdejšího kostela na Anenském náměstí v centru Prahy, který zrekonstruovala nadace manželů Havlových Vize 97, pozval několik stovek svých přátel. Mezi hosty byli herci, zpěváci, umělci, politici a další osobnosti známé především z televizních obrazovek.

V rozhovoru pro Českou televizi Václav Havel řekl, že je překvapen, že se vůbec takového věku dožil. Svěřil se také, že by se rád vrátil k divadelní práci a napsal ještě jednu nebo dvě hry. Když u příležitosti svých narozenin přebíral na ukrajinské ambasádě v Praze nejvyšší vyznamenání - řád knížete Jaroslava Mudryje - sdělil, co by přál České republice:

"Naší republice bych přál, aby naše veřejnost měla více důvodů vážit si svých politiků a dávat jim svou důvěru, než jakou má v tomto okamžiku, kdy předvádějí takovou zvláštní show v televizi."

Na setkání s oslavencem se stála několikahodinová fronta. Všichni Václavu Havlovi přáli hodně štěstí. A co to pro něj znamená?

"Snad jedna z věcí, která může člověka dělat šťastným je, když je v souladu sám se sebou. Máte-li na mysli můj privátní život, pak jsem vděčen za mnoho věcí své ženě, a přeji i ji zdraví a přeji nám oběma klidné dny."

07-10-2006