13-05-2006

Oslavy konce 2. světové války na pražském Vítkově, foto: ČTKOslavy konce 2. světové války na pražském Vítkově, foto: ČTK Oslavy 61. výročí konce druhé světové války probíhaly osmého května po celé České republice. Za nevelkého zájmu Pražanů se konal pietní akt v Národním památníku na Vítkově. Před nastoupenými čestnými jednotkami vzdali hold válečným hrdinům prezident republiky Václav Klaus, premiér Jiří Paroubek a další čeští politici. Poté se na Pražském hradě uskutečnila slavnostní vojenská přísaha. Prezident Klaus při této příležitosti povýšil osm důstojníků do generálských hodností. V krátkém projevu vyjádřil přesvědčení, že ocenění budou vzorem pro ostatní: "Já myslím, že jste si všichni dobře vědomi, co tyto vysoké hodnosti znamenají, že jste si vědomi míry odpovědnosti, která je s nimi spojena, tak, že se s touto generálskou funkcí pojí jistý pokus předvést svou osobnost a předávat ji dalším jako vzor k následování."

Armádním generálem byl jmenován náčelník generálního štábu armády České republiky Pavel Štefka. Stal se tak třetím českým vojákem od roku 1989, kterému byla tato nejvyšší vojenská hodnost udělena. Podle Pavla Štefky jde o ocenění celého armádního velení: "Jsem přesvědčen, že koncem tohoto roku splníme počátečné operační schopnosti Armády České republiky, a proto i moje jmenování je částečně také poděkováním mým kolegům z generálního štábu a z operačních velitelství."

Generálem se stal také ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák. Šéf civilní rozvědky již dříve uvedl, že si nepřeje, aby se jeho tvář vzhledem k funkci, kterou vykonává, objevila v médiích. Před jmenováním si proto nechal narůst vousy a měl dioptrické brýle.

Slavnostní vojenská přísaha, foto: ČTKSlavnostní vojenská přísaha, foto: ČTK Prezident naopak na žádost premiéra Paroubka nepovýšil policejního prezidenta Vladislava Husáka. Jmenování bylo pozastaveno kvůli kontroverznímu prvomájovému policejnímu zásahu proti šéfce vládní sekce pro lidská práva a kandidátce Strany zelených v letošních parlamentních volbách Kateřině Jacques.

Tradičně živo bylo v pondělí také v Plzni, kde stejně jako před 61 lety při osvobozování západních Čech americkou armádou tisíce lidí vítaly konvoj vojenských vozidel. Město křižovaly džípy, lidé chodili v amerických uniformách, na ulicích se hrála country a všude se čepovalo pivo. U památníku Díky, Ameriko! poděkovali osvoboditelům také politici. Konvoj historických vojenských vozidel dorazil i do malé obce Dýšina na Plzeňsku. Před místní školou totiž stojí od loňského roku více než čtyřmetrový pomník veliteli osvoboditelské americké armády generálu Pattonovi, jenž měl původně stát v západočeské metropoli.

 

Poslanecká sněmovna odhlasovala omezení imunity pro zákonodárce. Zatímco teď platí, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už navždy vyloučeno - podle nového návrhu se má imunita vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Imunita zákonodárců je pro svou rozsáhlost dost nepopulární, a to zdaleka nejen u laických pozorovatelů.

"Neznám jedinou demokratickou zemi, kde by existovalo, že by poslanec, který byl v parlamentu a spáchal nějaký trestný čin, že by doživotně nemohl být z toho vyšetřován," řekla politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické.

Jeden z předkladatelů návrhu, předseda lidovců Miroslav Kalousek, byl spokojený, že omezení imunity bylo schváleno: "My jsme na tom pracovali osm let. Myslím, že se jednalo o celkem šest pokusů a byli jsme odhodláni podstoupit i sedmý a osmý. Jsme ale samozřejmě rádi, že tento pokus byl úspěšný."

Proti omezení imunity nehlasoval nikdo, jen několik jednotlivců z ČSSD, KSČM a ODS se zdrželo. Šéf komunistů Vojtěch Filip dokonce označil návrh na zúžení poslanecké imunity za špatný: "Je špatný v tom, že neobsahuje ochranu před žalobou pro tzv. verbální trestný čin. To znamená, že vlastně bere poslancům svobodu slova. To si myslím, že už je dost velký úbytek práv, když už by ani poslanci nesměli říkat jaksi na svá ústa. Jak potom dopadnou občané České republiky?"

Omezení imunity se ale stane skutečností až poté, když návrh odsouhlasí také tří pětiny přítomných senátorů.

 

Čestný pohřeb Aloise Eliáše, foto: ČTKČestný pohřeb Aloise Eliáše, foto: ČTK Protektorátní předseda vlády Alois Eliáš, kterého v roce 1942 popravili nacisté, se konečně dočkal čestného pohřbu. Po 64 letech byly ostatky premiéra a jeho manželky Jaroslavy v neděli uloženy ve vnitřních prostorách Národního památníku na pražském Vítkově.

Generál Eliáš pomáhal organizovat domácí odboj a zároveň udržoval styky s československou emigrací. Němci ho zatkli v roce 1941 a odsoudili za velezradu k trestu smrti. Dlouhá léta se mělo za to, že urnu s popelem Aloise Eliáše vysypali Hitlerovi přívrženci do řeky. Nedávno se však ukázalo, že urnu nejdříve opatrovala vdova po generálu Eliášovi, pak ji v roce 1981, krátce před svou smrtí, svěřila historikům Janě a Tomáši Pasákovým. U nich byla urna schována po celý zbytek vlády komunistické strany. Loni Jana Pasáková urnu předala pracovníkům Vojenského historického ústavu a nyní se konal slavnostní státní pohřeb.

Na Vítkov se přišel rozloučit se svým strýcem i jeho jediný žijící příbuzný - 93letý synovec Jiří. Jeho strýc prý tak pracoval, že ani neví, zda měl nějaké koníčky: "Na mou duši, že nevím, poněvadž on byl mimo Prahu. My jsme žili v Praze, on byl prostě jako voják pořád zaměstnaný. Já jsem byl za ním na Slovensku a řekl bych, že to byl kamarád."

13-05-2006