Týden v ČR

0:00
/
0:00

V Praze začal ve středu 8. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Při té příležitosti předal bývalý prezident Václav Havel cenu Homo Homini představiteli běloruské opozice Alesi Bialeckému. Cenu uděluje společnost při České televizi Člověk v tísni lidem, kteří se významně zasloužili o prosazování lidských práv.

Prezident Václav Klaus přivítal na Pražském hradě ruského prezidenta Vladimira Putina  (vlevo),  foto: ČTK
Ruský prezident Vladimír Putin přiletěl ve středu na svou první návštěvu České republiky. Po třinácti letech byl prvním ruským prezidentem, který zavítal do Prahy. Zralé partnerství: tak označil vztahy Ruska a České republiky. Podle českého prezidenta Václava Klause je základem respekt i k odlišným názorům. Ve většině otázek ale oba politici našli shodu; kremelský šéf navíc přiznal morální odpovědnost za události roku 1968 v Československu. K vzájemným vztahům pak oba prezidenti řekli: "Na věci vzájemných vztahů se díváme velmi pragmaticky, pozitivně a konstruktivně. My jsme si s panem prezidentem Putinem dobře vědomi minulosti, my na ni nezapomínáme, ale my dobře víme, že minulost nesmí být zátěží,"řekl Václav Klaus. Vladimir Putin k tomu dodal: "Jediné, co nás znepokojuje, když hovořím o tragických událostech v minulosti, aby je určité politické síly nezneužily k vytváření protiruských nálad. Morální odpovědnost tady ale je, jinak to ani nemůže být."

Po setkání s prezidentem Klausem šéf Kremlu prohlásil, že Rusko začne připravovat prodloužení smluv o dodávkách plynu a ropy do České republiky. Právě dlouhodobé smlouvy by mohly podle předsedy Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta zaručit stabilní vývoj cen: "Vycházíme-li z toho, že Česká republika má poměrně stálý kontrakt s Ruskou federací o zajištění dodávky plynu do roku 2013, tak si myslím, že je nejvyšší čas projednat možnost delších těchto smluv, aby to byl dobrý signál pro naše investory, kteří by mohli budovat nové zdroje, a tím i stabilitu pro jednak Českou republiku, ale možná i trh s energií v České republice."

Vladimir Putin chce v obchodní spolupráci s členskými státy Evropské unie nastavit stejná pravidla pro všechny, včetně České republiky. Některé země pětadvacítky usilují podle Putina o privilegované postavení, ruský prezident ale nehodlá nikoho preferovat, uvedl po setkání s ruským prezidentem předseda Senátu Přemysl Sobotka.


Premiér Jiří Paroubek  (vpravo) a prezident světové banky  (SB) Paul Wolfowitz,  foto: ČTK
Česká republika vstoupila do kategorie vyspělých zemí. Do této skupiny ji v úterý v Praze slavnostně povýšil šéf Světové banky Paul Wolfowitz. Povýšení do kategorie vyspělých států v praxi znamená, že Česko už nebude od Světové banky přijímat úvěry, ale naopak bude pomáhat chudším státům. Je to navíc významné sdělení pro investory, že Česká republika je vyspělá země s vyspělou pracovní sílou, a je bezpečné v ní investovat.

Přeřazením do kategorie vyspělých zemí definitivně skončila transformace české ekonomiky zahájená počátkem 90. let. Současný ekonomický růst mezi 4 až 6 procenty hrubého domácího produktu ročně je podle Paula Wolfowitze výborný výsledek. Premiér Jiří Paroubek chce toto tempo udržet nejméně do roku 2013 a tím splnit další cíl: "Dostat se, pokud jde o úroveň hrubého domácího produktu podle parity kupní síly na jednoho obyvatele, na úroveň průměru Evropské unie."

Podle děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiřího Švarce jsou tyto úvahy reálné, ale na druhou stranu bychom si neměli klást mantinely: "Myslím si, že bychom si neměli dávat nějaký limit šesti procent hospodářského růstu. Česká republika má daleko vyšší potenciál. I potřeba ekonomického růstu je vyšší, protože rozdíl v životní úrovní a vůbec ve výkonnosti ekonomiky mezi Českou republikou a nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie, tedy tou starou patnáctkou, je ještě velký."


V Praze začal ve středu 8. ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Při té příležitosti předal bývalý prezident Václav Havel cenu Homo Homini představiteli běloruské opozice Alesi Bialeckému. Cenu uděluje společnost při České televizi Člověk v tísni lidem, kteří se významně zasloužili o prosazování lidských práv. Ales Bialecký je z organizace Viasna, která se snaží pomáhat pronásledovaným oponentům režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.

"Mám hluboké porozumění pro jeho práci i pro jeho osud. Neboť v podobné iniciativě, jako je Viasna, jsem před lety působil. Ten náš příběh dopadl dobře. Já jsem si jist, že i příběh běloruské demokratické opozice dopadne dobře,"řekl Václav Havel.

Letošní ročník festivalu Jeden svět uvede 118 dokumentů ze 40 zemí. Ředitel festivalu, dokumentarista Igor Blaževič nám vysvětlil, jakého diváka by měly filmy oslovit: "Myslím, že ten festival je pro lidi, kteří chtějí vědět víc, co se děje, pro lidi, kteří chtějí být inspirováni k tomu, aby v tomto světě něco měnili."

Festival Jeden svět potrvá do 9. března v Praze, pak se přesune do dalších českých měst.