14-02-2004

V souvislosti s navrženou změnou sazeb daně z přidané hodnoty obvinilo 16 sociálně demokratických poslanců vedení strany z nezájmu o obyčejné lidi. Nespokojenci napsali dopis, v němž uvádějí, že další zdražování životních potřeb občanů s průměrnými a podprůměrnými příjmy považují za vyloučené. Vadí jim také to, že je vedení strany staví před hotovou věc. O rozhodnutí šéfů stran vládní koalice zvýšit daně předem vůbec nevěděli.

"Protože my jsme se to dozvídali z médií až po koaličních jednáních. Dostávali jsme se do trapných situací, že jsme na to neuměli reagovat,"

stěžuje si Karel Šplíchal, jeden z těch, kteří dopis premiéru Špidlovi podepsali. Ten chyby v komunikaci přiznává.

Někteří vládní poslanci mají výhrady především k tomu, že by se ze snížené do základní sazby měly přesunout platby za vodu a také kultura. Proti tomu se bouří i ředitelé soukromých divadel i kin. Podle herce a majitele pražského Divadla bez zábradlí Karla Heřmánka by to znamenalo jejich likvidaci:

"Za rok by to vlastně pro nás znamenalo 4 a půl milionu korun ztráty a my už v současné době cenu vstupenek nemůžeme zvedat. My máme daleko vyšší vstupenky, než třeba, teď mě napadá, Činoherní klub, který má maximální výší vstupenky 190 korun, my máme 290 až 350 korun. Tu skutečně není z nějakého hamounství. To je proto, že my máme dotaci tak nízkou v porovnání s ostatními divadly, že vlastně žijeme ze vstupného."

Situace se však může změnit. Koaliční poslanci se totiž na středečním jednání dohodli, že vstupenky na kulturní akce, stejně jako vodné a stočné, mají zůstat ve snížené pětiprocentní sazbě daně. Potvrdil to šéf poslanců vládních unionistů Karel Kühnl.

"Dohoda v této chvíli vypadá tak, že vodné a stočné by zůstalo v pětiprocentní sazbě stejně, jako vstupné na kulturní akce. Byl by také odklad zvýšení sazby na 19 procent u ubytovacích služeb do 1. ledna příštího roku."

 

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: ČTKMinistr financí Bohuslav Sobotka, foto: ČTKVláda chce, aby americká firma Boeing odešla z Aera Vodochody. Největším akcionářem zbrojovky s více něž 2000 zaměstnanci je stát, Boeing ovládá jen třetinu. Přesto od roku 1998 kontroluje zbrojovku manažersky. Tehdy totiž Američané slíbili Aeru pomoc při proniknutí na zahraniční trhy a při zvyšování objemu zakázek. Vláda poté firmě poskytla garanci na investiční úvěr a emisi dluhopisů.

"Tehdejší vlády se spolehly na to, že společnost Boing bude schopna zajistit pro Aero Vodochody lepší perspektivu. Ta sázka nevyšla, ta budoucnost Aera se ukázala jako daleko horší, než v té době předcházející vlády očekávaly a my nyní platíme závazek, který skutečně vznikl v roce 1998,"

říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Řešení situace v Aeru však bude velmi komplikované. Existující smlouva je totiž jednostranně nevypověditelná a bude tak záležet na vzájemné dohodě. Vláda chce do pololetí ukončit poskytnuté státní záruky a zahájit jejich splácení. Podle ministra Sobotky se jedná o 9 miliard 300 milionů korun.

"Dopad do veřejných rozpočtů může dosáhnout v roce 2004 výše 3,3 miliardy korun, a v roce 2005 bude činit až 6 miliard korun. Státní záruka, na základě které dochází k tomuto plnění, byla poskytnuta v roce 1998. Vláda má povinnost tuto záruku plnit, pokud ji nebude schopna plnit společnost Aero Vodochody."

To má Boeing přimět, aby vzniklý dluh splatil buď částí nebo celým svým podílem v Aeru. Jednou z variant řešení je i konkurs, což by pro zbrojovku zřejmě znamenalo její konec a stát by již své peníze zpátky nedostal.

 

Před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku chtějí v březnu demonstrovat nespokojení restituenti, sdružení ve Svazu občanské sebeobrany. Dohodli se na tom na své celorepublikové schůzi, která proběhla toto úterý v Praze.

"Já osobně, kdybych měl tu moc, veškerý politiky od roku 89 zavřu. Do funkcí přišli jako bezdomovci, kde sebrali ten majetek? Prokázat! Neprokážou - odebrat, zestátnit,"

rozhořčil se jeden z nespokojených restituentů během jednání spolku. Ten sdružuje na čtyři stovky osob, kterým ani po více než deseti letech nebyl vrácen majetek, zabavený komunistickým režimem v letech 1948 - 1989. Stěžují si nejen na špatné restituční zákony, ale především na nefungující justici.

"Dneska už vidíme za těch jedenáct, dvanáct roků to, že tady skutečně funguje nějaká mafie, která brzdí průběh restitucí. Soudci jsou z bývalého režimu. Právníci, kteří nás zastupovali, jsou bývalí soudci z bývalého režimu, kteří byli vyhozeni, a ti nás zastupují,"

tvrdí Arnošt Vrška z vedení spolku restituentů. Jeho členy je i řada zahraničních Čechů, kteří za totality emigrovali a nyní se marně domáhají restituce svého majetku. Podmínkou jeho navrácení je totiž znovunabytí českého občanství. Spolek restituentů SOS však soudí, že jako členská země Evropské unie bude muset Česko změnit své dosavadní zákony. Chce proto vedle protestu podat ve Štrasburku stížnosti na průběh soudního projednávání restitucí v Česku.

14-02-2004