14-04-2007

Na jaře se probouzí nejen příroda, ale své brány otevírají i historické a přírodní památky. My se vydáme do Moravského krasu, který jako první chráněná krajinná oblast zpracoval svoje bohatství na multimediálním DVD. Budeme vyprávět příběh kostelní věže v Kozmicích na Hlučínsku, která představuje jedinečný příklad nejdelší stavební pauzy při budování kostela široko daleko. Zamíříme do Mostu, který si lidé spojují spíše s těžbou uhlí. Ale omyl. Na výsypkách začíná vznikat arboretum a jako první tu byla vysazena metasekvoj čínská. Podíváme se, jak se volil nejoblíbenější učitel Zlatý Ámos, číst si budeme v Uherském Hradišti na Noci s Andersenem a pak půjdeme jaro zapít. Za koštem vína vás pozveme na akci Ze sklepa do sklepa či na Buchlovický zámek.

Moravský kras - Macocha, foto: Štěpánka BudkováMoravský kras - Macocha, foto: Štěpánka Budková Na jaře se probouzí nejen příroda, ale své brány otevírají návštěvníkům hrady, zámky a další historické či přírodní památky. Jejich kasteláni už dokončili předjarní práce, parkety jsou naleštěné, okna umytá, vazby knih oprášené. A první turisté už přicházejí a počasí jim přeje. Hodně navštěvovaný je i Moravský kras, který je nejrozsáhlejším krasovým územím Česka se známou podzemní říčkou Punkvou. Na území krasu je evidováno přes 1100 jeskyní, přičemž v řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje člověka. Například v jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandrtálským z doby před 120 tisíci lety. Ročně sem přijde na 400 tisíc lidí. Moravský kras je první z 28 chráněných krajinných oblastí a národních parků v Česku, jehož bohatství je zpracováno na multimediálním DVD, potvrzuje vedoucí správy chráněné oblasti Leoš Štefka.

"V Moravském krasu běží projekt podporovaný Evropskou unií z prostředků projektu Life. Je zaměřen na péči o určité lokality druhů rostlin v rámci Moravského krasu. V České republice je tento projekt jediný. S pozemkovým spolkem Hády, který je jeho nositelem, jsme se domluvili, že prezentací oblasti bude právě takovéto DVD."

Co vše DVD nabízí?

Moravský kras, foto: CzechTourismMoravský kras, foto: CzechTourism "Obsahuje asi 6 filmů - 80 minut. Jsou to filmy o živé i neživé přírodě. Zajímavostí možná je představení podzemních prostor, které byly využívány jako prostory pro válečnou výrobu nebo film o Amatérské jeskyni, o největším jeskynním systému. Dále je tam více než 1200 fotografií, které přibližují zajímavosti z hlediska přírody, archeologie, paleontologie, památek. Jsou zde představeny i naučné stezky. Určitá část je věnována obcím, protože ty s námi na vydání DVD spolupracovaly. Jsou tu tipy na zajímavá místa, která mohou návštěvníci poznat, když přijedou do Moravského krasu."

Je možné DVD někde sehnat?

"Tam je trošku problém, protože DVD bylo financováno ze zdrojů Life a je to vydáno jako nekomerční materiál. Je však samozřejmě šířen. Tím, že se do projektu zapojil i krajský úřad, tak velká část šla do škol. My jsme měli před nedávnem schůzku se starosty chráněné oblasti Moravský kras a dohodli jsme se, že dáme tento materiál do informačních středisek, do knihoven a počítáme s tím, že DVD bude vydáno ke komerčním účelům a bude je možné prodávat."

 

O osudech známých památek se toho píše hodně. Ale co takové malé stavby a stavbičky. Jejich historii znají většinou jen místní. Takový je i příběh kostela v obci Kozmice u Hlučína. Lépe řečeno příběh jeho věže, která se stavěla neuvěřitelně dlouhou dobu. Vydejme se na Opavsko s Martinem Knitlem.

Kozmice leží v oblasti, která zažila velmi pohnutá desetiletí. Součást Československa to byla i nebyla. Obec patřila několikrát Německu. Celá historie se odrazila na stavbě kostela. Farníci nestihli dokončit věž, protože museli do války, vzpomíná rodačka paní Marie Tvrdá.

"Po skončení války přišel rok 1948 a už se kostelům a farním záležitostem nevěnovala taková péče, takže kostel zůstal bez věže."

Zabrané pohraničí sice přestalo být nepřátelskou říší, ale věž už neprošla. Paní Tvrdá si pamatuje na válečné běsnění, především na bombardování spojeneckými letadly v roce 1945.

"Bomby padaly okolo kostela, na okolní domy a budovy. Kostel samotný nebyl bombou zasažen. Byla rozbitá okna, vitráže, takže trvalo dlouho, než se kostel opravil, než se zasklila okna a pak už přišel zmíněný rok 1948 a na dostavbu věže už nedošlo."

Mimochodem, kdyby měl kostel tehdy věž, asi by se Kozmicím bomby vyhnuly. Z výšky totiž připomínal muniční sklad i svou netypickou barvou. Bývalá starostka Kozmic Kristýna Osmančíková připomněla novější historii, kdy se rozhodlo, že dominantou obce by už neměl být vodojem.

"Místním usedlíkům tato věž dosud nechyběla, ovšem my, co jsme přišli zvenčí, i když jsem tady už 38 let, nám ta věž chyběla. Protože tam, kde je věž, je i kostel."

Dá se tedy říci, že jste důstojně odpoutali pozornost od vodojemu.

"Rozhodně."

Takže to trvalo až do 21. století, kdy si kozmičtí mohli konečně říci: máme už kostelní věž. Je to jedinečný příklad nejdelší stavební pauzy při budování kostela široko daleko.

 

Severočeský Most si většina lidí spojuje spíše s těžbou hnědého uhlí, než s parkem. To se však změní. V místech, kde se ještě nedávno uhlí těžilo, vzniká arboretum - sbírka vzácných i standardních dřevin a rostlin. Jako první tu byla vysazena metasekvoj čínská, říká člen mosteckého týmu Stanislav Štýc.

"Je to druh, který zde rostl zhruba před těmi 20 až 25 miliony lety a je to druh, ze kterého vznikala uhelná sloj."

Na vytvoření unikátní botanické zahrady pracuje tým odborníků od loňského října. Bylo pro ni vybráno území mezi bývalým lomem, z něhož vznikne jezero, a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, přesunutým kvůli těžbě uhlí. Už brzy se tu bude zelenat na 3000 stromů. Dominovat budou ty, z nichž v třetihorách vznikaly na severu Čech uhelné sloje. Na procházce v osmihektarovém parku tak narazíte na tisy, cypřiše nebo právě metasekvoje. To ale nebude vše, dodává předseda mostecké hospodářské komory Rudolf Jung.

"Arboretum bude mít jednak geologickou expozici, kde budou vzorky hornin. Budou to několikatunové bloky. Pak bude výjimečné tím, že tam umožníme umístit památky, které dneska nemají uplatnění a jsou poškozené, různě uložené."

Sochy a další památky budou pocházet hlavně ze starého Mostu a park tak bude chránit kulturní i přírodní dědictví. Jak dodává Stanislav Štýc, stane se také jakousi genetickou bankou.

Foto: Morty, Creative Commons 2.0Foto: Morty, Creative Commons 2.0 "Budeme brát rouby třeba z Žižkova dubu, z dubu na Peruci. Naroubujeme je a vysadíme v tomto parku. Takže to bude i památka v tomto směru, naprosto ojedinělá."

Arboretum bude pro obyvatele Mostu příjemnou odpočinkovou zónou. Protože vyroste na místě, kde se těžilo hnědé uhlí, zaplatí mostecká radnice část nákladů na jeho vybudování z 15 miliard určených na nápravu ekokologických škod. K metasekvoji čínské přibudou další stromy letos v září, kdy má budování arboreta naplno začít. První návštěvníci se tu projdou na konci příštího nebo na jaře následujícího roku. Spíše to však bude procházka kolem rašících kmínků.

"Fabriku můžete postavit třeba za rok, ale strom roste pomalu. My ho můžeme urychlovat, ale ta první léta budou symbolická. A teprve po 20, 30, 40 letech z toho začne být park."

 

Osmdesátiletý Ivan Sedlák se svými žáky, foto: ČTKOsmdesátiletý Ivan Sedlák se svými žáky, foto: ČTK Když se řekne Zlatý Ámos, zpozorní především děti. Už 14. let na tuto cenu sympatie nominují své oblíbené učitele. Také letos v březnu, krátce před Dnem učitelů, čekal titul na jednoho ze šesti finalistů. Na motorce přijela matikářka učitelka Petra Barošová ze Zubří, její kolega hrál hysterického pedagoga, jiní vsadili na veršování:

"Řehoní se dítko drzé učitelce v bledou líc, ať se jenom úča vzteká, ví, že vlastně nesmí nic."

Učitelé se v prvním kole snažili předvést to nejlepší, co umí. Ve druhém museli prokázat svou zručnost: složit papírovou vlaštovku a hodit ji co nejdál. Další disciplínou byl hod houbou na cíl. Tím byl bohužel ředitel soutěže. A pak přišly na řadu žertovné poznámky. Učitelé vymysleli pěkné perličky.

"Rozplakal školu slzným plynem,"

napsal osmdesátiletý učitel Masarykovy střední školy chemické v Praze Ivan Sedlák, který v závěrečné disciplíně, ve které se učitelé museli předvést se svými žáky ukázal, jak to vypadalo v alchymistické dílně na dvoře císaře Rudolfa II. Dvě hodiny utekly jako nic a přišel rozhodující okamžik. Nejdřív Ámos sympaťák - tady zvítězil právě Ivan Sedlák, který dostal přes 4 tisíce hlasů pomocí esemesek, o chvíli později přišel předseda dětské poroty s korunkou. A kdo se stal Zlatým dětským Ámosem? Motorkářka Petra Barošová.

"Petra Barošová se stává dětským Zlatým Ámosem."

"Právě uvažuji, že ve středu bude Den učitelů, a že zapůsobím na vedení. Máme dlouhé chodby, tak bychom udělali takové jízdy pro děti, ámosovské jízdy."

A kdo se stal zlatým Ámosem podle dospělé poroty - už zmiňovaný chemikář Ivan Sedlák, který chválil svoje žáky.

"Ta moje parta alchymiků, to jsou kluci k nezaplacení, opravdu."

 

O březnu se dřív mluvilo jako o měsíci knihy a právě poslední březnový den patřil v mnoha regionech Česka zajímavé akci - Noci s Andersenem. Konala se už po sedmé. A co při ní jde? S pohádkovými knížkami mohly děti, které navštívily knihovny, prožít celou noc. Jak řekla jedna z organizátorek Hana Hanáčková z knihovny v Uherském Hradišti, na letošní ročník se děti hlásily dokonce už loni. A kde se nápad přivést děti do knihoven na večer a ty starší na celou noc vzal?

"Tento nápad vznikl u nás v roce 2000. Děti jsou navíc během akce propojené internetem. Víme o sobě všichni a dáváme si zprávičky. Letos se nám zaregistrovalo 584. spací místo."

Na děti také čekalo na 16 tisíc pohádkových pohlednic, které namaloval pro Noc s Andersenem výtvarník Gabriel Filcík. A o jaké knížky je v době televize a internetu největší zájem? Právě o Andersenovi pohádky. Ale protože si letos připomínáme 100 let narození spisovatele Jaroslava Foglara a švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové, byly to i jejich knížky. Může mít taková pohádková noc, vliv na to, že děti začnou víc číst?

"Určitě. Noc s Andersenem přivádí děti do knihoven. Nevím jak jinde, ale speciálně u nás v Uherském Hradišti, pokud děti nejsou zaregistrovány v knihovnách, tak se na Noc s Andersenem zkrátka nedostanou. Takže i to děti motivuje k tomu, aby začaly chodit do knihoven a samozřejmě noc je odměnou pro ty pravidelné čtenáře."

 

Jaro se dá přivítat různě, třeba skleničkou vína. Například na Znojemsku je možné v dubnu ochutnat víno snad v každé větší obci. Dlouhou vinařskou tradici potvrzenou vysokou kvalitou vín místních i rakouských vinařů nabídla výstava v Šatově. Zdejší vinný sklep je skutečnou raritou. Je ručně malovaný a na jeho výzdobě pracoval jednoruký umělec místní rodák Maxmilián Apeltauer 34 let. Ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku uspořádali vinaři akci Ze sklepa do sklepa. 31 sklípků bylo otevřeno celý den a přivítalo 2500 milovníků vína z celé republiky, Slovenska a Polska. Vinaři odhadují, že při koštování se vypilo asi 5000 lahví tohoto třpytivého moku. Velkobílovická oblast drží v rámci Česka rekord - je v ní nejvíce vinných sklípků - 650.

Ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku vítali turisté jaro se skleničkou vína. Tamní vinaři pro ně uspořádali akci Ze sklepa do sklepa. Celkem 31 sklípků přivítalo za celý den 2500 milovníků vína nejen z České republiky, ale také ze Slovenska a Polska. Vinaři odhadují, že při koštování vína padlo ve Velkých Bílovicích asi 5000 lahví tohoto třpytivého moku. Velkobílovická oblast je z těch vinařských jednou z nejvyhlášenějších na Moravě. Město také drží netradiční rekord. V rámci Česka je v něm nejvíce vinných sklípků, a to celkem 650. A víno chutná ještě víc, když k němu hraje muzika.

Sezónu koštování vín zahájili vinaři i v Buchlovickém zámku. Byl to už 17. ročník Dne vína, který patří mezi největší a nejvýznamnější ochutnávky vín. Mezi vinaře zašla Helena Simerská.

"V Buchlovicích se vždycky koštují předem určené odrůdy a to každý rok jiné. Letos to bylo víno rulandské - konkrétně rulandské bílé, šedé a modré a jemu příbuzné odrůdy a byla tam úplně nová, podle vinařů prý slibná odrůda, která nese název agny. V buchlovickém zámku se letos sešlo více než pět stovek, konkrétně 538 vzorků z osmi odrůd vín. Nejvíce byl zastoupen ročník 2006, ale jinak tam byla k ochutnání vína už od ročníku 1989. Na pořadu dne byla kromě toho koštu také tradiční konference. Tentokrát to bylo na téma Víno a poprvé. Tahle konference je určena vinařům literátům a je to spíše humorná záležitost pro ty, kteří si chtějí se svými a před svými kolegy tak trošku zafilozofovat na téma víno."

Minulý rok bylo teplé léto a vinaři mluví o ročníku 2006 jako o mimořádném.

"Hodnotí ho jako vynikající, byl prý plný krásných vín s vysokou cukernatostí. Počasí sice neumožnilo výrobu raritního ledového a slámového vína, ale oni z toho vinaři až tak smutní nejsou, protože říkali, že na druhou stranu si zase musí pochválit velmi kvalitní bobulové výběry a pozdní sběry. Šampionem se stala dvě vína. Bylo to chardonnay z Polešovic a právě ta nová odrůda agny konkrétně z Boršic."

O kvalitě moravského vína svědčí i to, že místní vinaři začínají expandovat na polský trh. Zatímco spotřeba vína v zemích západní Evropy už několik let klesá, v Polsku roste.

14-04-2007