17-12-2012

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlasFoto: Filip Jandourek / Český rozhlas Těm z nás, kdo propadli dojmu, že po odchodu trojice Tluchoř-Šnajdr-Fuksa ze sněmovny se odšpuntoval koaliční dřez, kterým vzápětí protekly všechny kontroverzní zákony, zazvonil v neděli budíček, píše autor Sloupku Lidových novin. Před měsícem sice sněmovna opravdu svižně prohlasovala penzijní reformu i církevní restituce, ale nejvýbušnější část vládní agendy, druhé zvýšení DPH, přichází na program sněmovny teprve v úterý. A v neděli Václav Klaus v televizi Prima naznačil, že ani po úterku nemusí být s jejím přijímáním konec. Prezident má právo na věcné výhrady a má objektivně pravdu v tom, že předložit mu k podpisu normu necelé dva týdny předtím, než by měla vstoupit v platnost, je "zlý diktát". Úřad hlavy státu vyžaduje jistou důstojnost a všichni politici by na ni měli brát zřetel. Na druhou stranu toto není žádný protiprezidentský naschvál. Takhle nesladěná a vnitřně rozhádaná byla prostě letos vláda a především její nejsilnější strana. Je to daň za to, v jakém stavu ODS nastupovala před dvěma lety do voleb. Hloupé by bylo, kdyby ji měli nést podnikatelé a živnostníci, kteří potřebují znát platnou sazbu DPH co nejdřív. Jako by nestačilo, že na ní tejně odvedou víc. Václav Klaus nedávno v souvislosti s Chrastavou tvrdil, že žijeme v chorobné době, rozuměj v době laciného pohrdání politickou třídou. Je pravda, že veřejné mínění rozzlobené na systém se nechá unést leckterou malicherností. Co v takové době udělá zodpovědný politik? Potlačí svůj sklon k malichernosti a neprodlužuje agonii, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.

 

Foto: Aaron Murphy / Stock.XCHNGFoto: Aaron Murphy / Stock.XCHNG Reforma vysokého školství počítá, mimo jiné, se ztížením podmínek pro přijetí na magisterské studium. Mluví o tom nově navržené dodatky koaliční smlouvy i rozšířená verze návrhu zákona novely zákona o vysokých školách. Vláda by tak ráda zvýšila prestiž magisterského studia. Mělo by se tak i ušetřit. Podle statistik totiž asi třicet tisíc studentů školy opustí, i když je nedostudují. Stát ale i tak jejich výuku hradí. Změny ve školství, o nichž píší Hospodářské noviny, jsou tématem vládní koaliční smlouvy podle návrhů ODS. Podle ní vláda připraví legislativní podmínky pro sloučení některých veřejných vysokých škol a zavede zápisné od akademického roku 2013/2014. Hovoří se o 2 až 3 tisících korun za rok. Změní se také poměr bakalářských a magisterských studentů ve prospěch bakalářského stupně. Studenti musí být už po absolvování bakalářského studia připraveni pro praxi. Bude také zřízen státem podporovaný stipendijní program na podporu studia nadaných vysokoškoláků na špičkových zahraničních univerzitách v oborech využitelných ve státní správě. Z návrhů také vyplývá, že souhlas s výukou dostane celá škola a nebude se rozlišovat pro jednotlivé programy. Školy tak čeká výrazná změna, píší Hospodářské noviny.

 

Foto: Richard Dudley / Stock.XCHNGFoto: Richard Dudley / Stock.XCHNG Ve státní správě se bude šetřit, a ne málo. Některé úřady počítají až s miliardovými škrty, píší Lidové noviny. Největší úspory má přichystané ministerstvo obrany - 3 až 4 miliardy korun. Bude například rušit Vojenský vlečkový úřad nebo privatizovat opravárenské závody. Resort práce a sociálních věcí hodlá ušetřit přes miliardu korun. Chce sloučit informatiku, která pod něj spadá. Škrty ale chystají i další ministerstva. Celkově za 8 a půl miliardy korun, píše se v materiálu, který dostane na stůl vláda a mají jej k dispozici Lidové noviny. Kromě balíku opatření, ke kterému jsou jednotliví ministři svolní, existuje ještě druhý, sporný soubor. Ten by umožnil ušetřit dalších pět miliard, například složitějším slučováním. Vlády by ale na něm musela najít shodu a nesměla by pak meškat ve změně celé řady zákonů, uzavírají Lidové noviny.

 

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlasFoto: Filip Jandourek / Český rozhlas Francouzská společnost Areva, která byla vyloučena z tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, se nehodlá boje o stomiliardovou zakázku vzdát. Podle zástupců firmy byla jí nabídnutá cena v pořádku a způsob jejího vyřazení nestandardní. Napsala to Mladá fronta Dnes s tím, že za své stanovisko chce Areva bojovat u soudu poslední možné instance. Podle regionálního ředitele Arevy pro střední Evropu Thomase Eprona firma garantovala v dodané dokumentaci, že konečná cena za zakázku nepřesáhne určitou hranici a náklady odhadované na 200 až 300 miliard korun se nezvýší na mnohonásobek. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž listu sdělil, že nabídka Arevy v řadě bodů nesplnila předem definovaná vylučující kritéria ani zákonný rámec a ČEZ u každého bodu detailně popsal důvod. Podle informací Mladé fronty Dnes nesplnila firma sedm nebo osm ze stovky vylučovacích kritérií, garance fixní ceny byla jenom jedním z nich. Proto už ČEZ další nabídky ani nekonzultoval.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Rodiče stále častěji dotují své dospělé děti, které často mají problémy se sháněním práce, ztrátou původního zaměstnání nebo třeba nezvládají splácet úvěry. Mezi důvody se ale objevuje i touha jet na luxusní dovolenou či koupit si drahé auto. Jak na základě odborných studií píše deník Právo, rodiče tak svým potomkům pomáhají, i když sami jsou už často v důchodu. Tato pomoc však málo kdy bývá vzájemná. Dvě třetiny matek mají v plánu podporovat své děti než se postaví na nohy. Zato až 71 procent dcer svým matkám finančně nepomohlo nikdy. "Beru to jako povinnost, i když mi z důchodu zbude tak na skromné jídlo, řekla listu sedmdesátiletá důchodkyně Zdena. Lidem prostě docházejí peníze. Řada mladých rodin neodhadne svoje finanční možnosti, nepočítá s riziky a nepředvídanými událostmi. Nemají ani finanční rezervy, píše deník Právo.

 

Foto: Filip Jandourek / Český rozhlasFoto: Filip Jandourek / Český rozhlas Pražský Institut Klinické a experimentální medicíny (IKEM) má velkou konkurenci. Kardiochirurgická klinika v Hradci Králové je stejně dobrá. Trojici nejlepších kardiochirurgií v Česku doplňuje Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno. Alespoň tak hlasovali špičkoví lékaři, které Hospodářské noviny oslovily v rámci své každoroční ankety. V té se hlasuje o nejlepší medicínu v Česku. IKEM a královehradecká kardiochirurgická klinika mají stejný počet bodů. IKEM se tak o prvenství poprvé dělí. Žádný oficiální žebříček nejlepších nemocnic ale neexistuje. Deník proto anketu uspořádal už popáté. Netýká se ale jen kardiochirurgie. Průzkum Hospodářských novin se zajímal i o další obory - ortopedii, neurochirurgii, oční lékařství a onkologii.

17-12-2012