27-08-2012

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Hospodářské noviny přinášejí materiál a komentáře k tématu solární energie v Česku. "Kvůli slunečním elektrárnám opět zdraží elektřina," píše deník. "Zákazníci na podpoře obnovitelných zdrojů zaplatí o dalších 8,2 miliardy korun víc než letos." Zároveň o dvě miliardy klesne částka, kterou na zelené elektrárny připlácí stát. "To se projeví na účtech domácností a ještě tvrději to dopadne na průmysl." Domácnosti podle deníku zaplatí o stovky až tisíce korun ročně víc. Komentář deníku dále připomíná, že problém se objevil v roce 2010, když vláda zjistila, že slunečních elektráren vzniklo mnohem víc, něž s kolika se počítalo, a stát s tím bude mít také vyšší náklady. Výsledkem protiakce bylo zavedení speciální sluneční daně, omezení podpory a také skokové zdražení cen pro všechny spotřebitele energie. "Spotřebitelé teď platí dokonce dvakrát: jednou v ceně energie (...) a podruhé v daních z DPH, z příjmu." Deník připomíná, že přímá dotace státu z rozpočtu je o dvě miliardy vyšší, než kolik stát loni vydal na podporu v nezaměstnanosti... V jiném komentáři se Hospodářské noviny zamýšlejí nad energetickou koncepcí státu obecně a shrnují bonmotem: "Proměnlivosti, tvé jméno zní energetická koncepce České republiky." Atomová energie se podle deníku musí také dotovat a to podstatně víc, než solární a jiná obnovitelná energie. K záměru výstavby dalších jaderných bloků píše: "Systém dotací pro elektřinu z nových jaderných reaktorů ukrývá ministerstvo průmyslu pod abstraktním názvem kompenzační platby. Ovšem třeba společnost Candole Partners poukázala, že kvůli vysokému finančnímu riziku nelze výstavbu reaktorů provést bez přímého zapojení státu a účet nebude malý: 3,6-15 miliard korun ročně. (...) A zatímco jádro chce česká energetická koncepce skrytě dotovat, o podporu přicházejí nové technologie. Přitokm škrcení čistých zdrojů je krátkozraké," píšou Hospodářské noviny.

 

Do vyšetřování skandály opředených internetových zdravotních knížek IZIP se podle Lidových novin zapojil Interpol. Začal prověřovat vazby lidí figurujících v projektu na zahraničí, píšou Lidové noviny. "Šetření pokračuje. Postupně si zveme svědky, obrátili jsme se také na Interpol kvůli personálnímu propojení s jiným státem," cituje deník policejní mluvčí Janu Rösslerovou a dodávají, že na policii se už také vystřídala část klíčových hráčů v kauze. Kauzu přitom podle listu může co nevidět obohatit další série trestních oznámení, která zřejmě podá ministerstvo zdravotnictví. V půlce května to alespoň naznačil šéf resortu Leoš Heger. "Je velmi pravděpodobné, že se kvůli kauze IZIP obrátíme na policii, aby celou věc vyšetřila," uvedl tehdy. Aby měl pádné důvody, poslal nejprve hloubkovou kontrolu do Všeobecné zdravotní pojišťovny, která z více než poloviny IZIP vlastní. Její výsledky už jsou na světě, z účetnictví se podle ní ztratily stovky milionů korun. "Oficiální zpráva bude až koncem příštího týdne, kontrola je ale hotová. Našlo se během ní několik zásadních pochybení," řekl Lidovým novinám zdroj z ministerstva zdravotnictví.

 

Deník Právo komentuje blížící se termín spuštění penzijní reformy. "Informace, že upsání se některému z penzijních fondů je nevratné a klient není chráněn ani skrze obvyklou lhůtu, během níž by mohl svůj podpis odvolat, obrátila opět pozornost k záludnostem důchodové reformy. Měla by se rozběhnout již za čtyři měsíce," připomíná Právo. V plánované reformě se počítá s odvodem části prostředků místo do státního pojištění do soukromého fondu. Komentátor vypočítává, že se v případě průměrné mzdy 26.000 korun jedná o částku 9300 korun ročně. "Pokud by byla vláda ve své demagogii stoprocentně úspěšná a přemluvila všechny ekonomicky aktivní..., chybělo by v hlavním pilíři ročně zhruba 50 miliard a systém by se rychle zhroutil." Komentátor ale odhaduje, že úspěšnost bude menší a vládě bude ročně chybět jen asi 10 miliard. "Pokud si dobře vzpomínáme, vzniklé manko ve státním důchodovém systému mělo být pokryto zvýšením DPH. Vyšší daň již platíme, leč předpokládaný objem se nevybral. další zvýšení daně zablokoval Senát. I když bude Sněmovnou zvýšení přece jen protlačeno, není důvod se domnívat, že tentokrát zareagují spotřebitelé jinak než v předchozím kole. Prostě dále omezí výdaje a ještě častěji než dosud budou vyjíždět za nákupy do ciziny."

 

Za dávku legálního konopí zaplatí lidé v lékarnách měsíčně zhruba 1200 korun. Pokud se začne licencované konopí vyrábět v Česku, cena by zřejmě ještě klesla. Stát ho ale zatím hradit nebude, píše Mladá fronta Dnes. Zákon o legalizaci konopí pro léčebné účely musí ještě schválit sněmovna. "V budoucnu, až bude zákon platit, se určitě povede jednání o alespoň částečné úhradě pacientům ze zdravotního pojištění," řekl deníku náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek. Konopí bude na předpis, zatím ale není jasné, na jaké množství budou mít lidé nárok. V lékárnách by se mělo objevit na jaře. Konopí budou do lékáren dodávat licencovaní výrobci a pěstitelé. Zhruba rok a půl by se mělo dovážet ze zahraničí, pravděpodobně z Nizozemska, zájem má i Izrael. Lékový úřad ale stanoví podmínky pro vydání licence na pěstování v ČR. Pěstitelská firma bude prodávat jen státu a bude muset například garantovat stejný obsah účinné látky v každé várce. Poslaneckou novelu zákona o léčivech podpořila sněmovna v prvním kole v červnu. Předložili ji poslanci ze všech sněmovních stran v čele s předsedkyní dolní komory Miroslavou Němcovou (ODS). Podle ní dokáže konopí ulevit od bolesti lidem s rakovinou, Parkinsonovou chorobou, roztroušenou sklerózou, atopickým ekzémem nebo lupenkou. Někteří poslanci ale a přijetím návrhu nesouhlasili.

 

Lidové noviny na kulturní stránce přinášejí informaci, že legendární rocková kapela Vladimíra Mišíka Flamengo se vydává na turné se svým debutovým albem z roku 1972 Kuře v hodinkách. V letech normalizace se zrodil zázrak, píše deník, vyšlo Kuře v hodinkách, jedna z nejlepších desek českého rocku. "O texty k rockové hudbě požádal tehdy Mišík básníka a textaře Josefa Kainara," připomíná deník. "Čtyřiapadesátiletý Kainar byl v ojedinělé pozici - byl respektován jako mimořádný básník, ale zároveň byl loajální k pookupačnímu režimu. (...) kainar, který hrál tehdy rozúporuplnou roli, napsal Mišíkovi možná nejlepší hudební texty svého života. Jsou palčivé, existenciální, metaforické, a přitom výrazné." Kainar krátce po jejich napsání zemřel, půl roku před vydáním alba. "Po čtyřiceti letech vyjíždí Vladimír Mišík se skupinou Flamengo doplněnou o členy sozuboru Etc... na turné, v němž budou sklady Kuřete v hodinkách tvořit ústřední repertoár." První koncert se uskuteční 31. srpna a poslední, šestnáctý, v polovině prosince.

27-08-2012