Přehled tisku

Letoun CASA, foto: archiv Armády ČR
0:00
/
0:00

Promluvil klíčový svědek nákupu letadel CASA, uvádí Mladá fronta Dnes. Je expertem na vojenskou a leteckou techniku. Podplukovník a pilot Karel Daňhel zpracovával za generální štáb stanoviska k nákupu letounů CASA. Pro policii, která chce kvůli kontraktu stíhat bývalou ministryni Vlastu Parkanovou /TOP 09/, je klíčovým svědkem.

Letoun CASA,  foto: archiv Armády ČR
Promluvil klíčový svědek nákupu letadel CASA, uvádí Mladá fronta Dnes. Je expertem na vojenskou a leteckou techniku. Podplukovník a pilot Karel Daňhel zpracovával za generální štáb stanoviska k nákupu letounů CASA. Pro policii, která chce kvůli kontraktu stíhat bývalou ministryni Vlastu Parkanovou /TOP 09/, je klíčovým svědkem. Daňhel se nyní rozhodl veřejně promluvit. Má strach, chodí s ochrankou. Říká, že se kvůli svědectví stal obětí profesní likvidace. Podle jeho slov obchod provázela nestandardní rozhodnutí. Nákup letadel za 3,6 miliardy od začátku kritizoval. Upozorňoval, že stroje jsou pro armádu nejméně vhodné ze všech nabízených. Když ale generální štáb letouny odmítal, bylo podle něj zle. Největší tlak podle jeho slov přicházel od náměstka ministryně obrany Martina Bartáka. V dokumentaci ministerstva obrany, kterou má Mladá fronta Dnes k dispozici, skutečně Barták projevuje nespokojenost s postojem armády. Poté, co Daňhel v roce 2010 poprvé svědčil na policii, začaly se podle listu dít podivné věci. Nejdříve mu Národní bezpečnostní úřad odebral prověrku na stupeň tajné, bez níž nesmí ani sednout do letadla. Poté dostal předvolání na vojenskou policii kvůli korupci. Velení armády ani ministr obrany se nechtějí vyjadřovat k tomu, zda Daňhel něco spáchal nebo se mu někdo mstí. Faktem zůstává, že je jedním z mála, kdo disponuje dokumentací k obchodu. A kdo o něm ví téměř vše. Bývalý náměstek Barták jakoukoliv manipulaci při nákupu letadel odmítá.


Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) chystá rozšířit seznam položek, za které si budou pacienti muset připlácet. "Od ledna chceme zavést dalších 70 nadstandardů,"řekl Hospodářským novinám Hegerův náměstek Petr Nosek. Nynější lehčí sádry a oční čočky, na které si lidé připlácejí již od letošního ledna, totiž pro systém neznamenají žádný přínos, píše list. V příštím roce mají proto k nynějším 18 nadstandardům přibýt už i operace. Vyřazovat z pojištění se má především v oblasti gynekologie, urologie a ortopedie. Konkrétně by to měly být například nákladnější výměny kolenních či kyčelních kloubů nebo esteticky šetrnější zákroky, po kterých nezůstávají v těle žádné vpichy. Heger tak upustil od čekání na to, co k jeho reformě a letošnímu zavedení prvních položek nadstandardů řekne Ústavní soud. Stížnost podala opoziční ČSSD zhruba před půl rokem.


Češi se zásobili léky na měsíce dopředu, píšou Lidové noviny. Vyprodáno. Tuto větu slyšeli v lékárnách na konci června smolaři, kteří marně sháněli pilulky na řídnutí kostí či mast na atopický ekzém. Ti šťastnější si tyto medikamenty pořídili předem. A to ve velkém, na měsíce dopředu. Přišli si pro ně s receptem, protože jim část ceny zaplatila zdravotní pojišťovna. Od 1. července toto pravidlo neplatí. Zhruba 400 vybraných léků od Paralenu po kapky proti kašli už pojišťovny nehradí, což se dotkne milionu pacientů. Zmiňované léky si mohou od července koupit jen za hotové, což v některých případech vychází až o stovky korun dráž. Mnozí proto nelenili a předzásobili se. Nejrychleji mizely léky na řídnutí kostí. Vyřazením volně prodejných léků z úhrad má zdravotnický systém ročně ušetřit až půl miliardy korun. Pojišťovny slibují, že uspořené peníze půjdou na léčbu závažnějších onemocnění.


Foto: ČTK
Nejsem obdivovatelem squattingu, píše komentátor Hospodářských novin. Přesto se při pohledu na víkendový policejní zásah proti asi čtyřicítce návštěvníků soukromé party ve vybydlené vile Milada v pražské Troji nemůžu zbavit dojmu, že někdo z policejních šéfů utrpěl významný zásah horkem. Svého času poslední pražský squat Milada skutečně neměl tu nejlepší pověst, takže když jej úřady nechaly před třemi lety vyklidit, i zestárlý pamětník 90. let to už mohl do jisté míry chápat: nic kvůli čemu je třeba jít na barikády. Zvlášť když budoucí využití vily, chátrající od roku 1988 vypadalo velmi bohulibě. Univerzita Karlova tu chtěla zřídit kampus. Ale za tři roky nedokázalo ministerstvo školství dům a pozemky převést na univerzitu. A za této situace, kdy si zhruba čtyřicet lidí v liduprázdné Praze v sobotu večer chce třetí výročí vystěhování připomenout, nasadí stát kalibr odpovídající snad zásahu proti výročnímu zasedání kolumbijské drogové mafie. Sto policistů, vrtulníky, beranidla, snad i slzný plyn, dodává komentář Hospodářských novin.


Foto: Barbora Kmentová
Závěť už lze pořídit podle nového zákoníku, píše deník Právo. Lidé tak mohou v daleko větší míře než dosud ovlivnit, co se stane s jejich majetkem, až zemřou. Nemusí tedy čekat až na účinnost nového zákoníku, která má nastat 1. ledna 2014. Podmínkou ale je, že dojde k úmrtí až po tomto datu. Možnosti pořizovat závěti se proti dnešnímu stavu podstatně rozšířily. Zůstavitel například může více krátit tzv. neopominutelného dědice, to je potomka. Podle notářky Aleny Skoupé je to rozumné opatření. Nejde o to, aby potomci dostali méně, ale aby šlo přes dědictví vyřešit běžné životní situace. Například rozvedený rodič, který má nezletilého potomka, žije dlouhá léta s jinou partnerkou, aniž jsou sezdáni. Kdyby zemřel, za dnešní právní úpravy by partnerka nezdědila nic.


Školáci šli do vězení. Na zkušenou. Po cestě do královéhradecké vazební věznice si deváťáci vesele povídali. Když jeli zpět, vládlo ticho. Jak píší Lidové noviny, během exkurze je nejvíc zarazil stísněný prostor cel i dvorku, kam jednou denně vězně na chvíli pustí. Dozvěděli se také to, jak snadné je se sem dostat. Překvapuje je fakt, že od záchodu ke stolu je dělí pouhé dva kroky. Ve vazební cele stráví jen pár minut a bohatě jim to stačí. Exkurze do věznic pořádá Sdružení pro prevenci kriminality Prak. Zástupce věznice Ladislav Louda uvádí, že věznici dlouhodobě chybí peníze. Aktuálně tu mají 418 vězňů, k výkonu trestu se jich loni nedostavilo 615. Netuším, kam bychom je dali, kdyby přišli, přiznává. Společně s Evou Carbolovou ze sdružení Prak se shodují, že život v českých věznicích je kvůli nedostatku financí špatný - teplá voda jen dvakrát týdně, nedostatek psychologů, žádná rekonstrukce.


Kdo si ještě před pár lety naředil pivo s limonádou, byl v očích ostatních pivařů považován přinejmenším za barbara. Dnes už radlery zabírají na pultech některých obchodů až dvacet procent místa vyhrazeného pivům. Jak píše Mladá fronta Dnes, podle pivovarských odborníků je za tím výměna pivních generací. Lidé, kterým je dnes třeba 30 nebo 35 let, už nemají klasické pivařské návyky a nedrží se jen desítky a dvanáctky. Jsou hodně zcestovalí, poznali, co se pije jinde, a chtějí to samé i v Česku, popisuje Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven. Klasických pivařů je podle něj stále méně. S mixem piva a limonády loni přišel jako první ve velkém Staropramen, letos se k němu přidaly všechny velké i řada menších pivovarů. Výrobci si pochvalují, že jim zvyšují prodeje, ale konzumenti jimi příliš nenahrazují tradiční piva.