Václav Klaus, foto: Vláda ČRVáclav Klaus, foto: Vláda ČR Deník Mladá fronta Dnes informuje o budoucích plánech prezidenta Václava Klause. Ten za rok končí ve funkci a připravuje se na přesun do nové vzdělávací instituce, kterou založili jeho synové a dlouholetý kolega Jiří Weigl. Obecně prospěšná společnost, kterou Weigl vede, již figuruje v obchodním rejstříku. Jmenuje se Institut Václava Klause a jako činnost uvádí „studijní a výzkumné aktivity, dokumentaci a propagaci díla a myšlenek Václava Klause a také shromažďování literatury související s jeho veřejným působením". Klaus tak navazuje nejen na tradici knihoven a institutů amerických a západoevropských prezidentů, ale i na odkaz Václava Havla, který také založil svou knihovnu. Mezi členy institutu patří nejen Weigl, který se stal ředitelem, ale například i Klausův poradce Ladislav Jakl či europoslanec za ODS Ivo Strejček. Klaus by měl do funkce nastoupit hned po skončení mandátu. Finanční podporu institutu zatím neoficiálně zvažuje nejbohatší Čech Petr Kellner.

 

Vladimir Putin, foto: ČTKVladimir Putin, foto: ČTK Na Manéžním náměstí v Moskvě včera tekly slzy. Bývalý ruský předseda vlády se podle očekávání stal znovu prezidentem. Vladimir Putin obdržel přes 60 procent hlasů a druhé kolo se konat nebude. Po čtyřech letech strávených v křesle premiéra se tak vrací do Kremlu, bývalý prezident Dimitrij Medveděv se podle všeho s Putinem vymění a stane se předsedou vlády. I přes očekávání Putinova vítězství byly letošní volby v Rusku ozvláštněny masovými veřejnými protesty opozice proti jeho vládě. Demonstrace kritizovaly nejen přímo Putina, ale i upozorňovaly na sociální situaci v Rusku, politické nesvobody a zmanipulované volby a předem jasný výsledek. Rusko letos sice poprvé mohlo sledovat jednotlivé volební místnosti přes webkamery, tisícům podvodů se však zabránit nepodařilo a některé se budou vyšetřovat. Na druhém místě skončil komunistický kandidát Gennadij Zjuganov. Kontroverzní ruský politik tak do čela státu usedá již potřetí, opozice se však probouzí a kromě protestů upozorňuje na postupy, kterými bude Putin chtít opozici utáhnout šrouby. O volbách informoval deník Mladá fronta Dnes.

 

Hospodářské noviny informují o záměru České průmyslové pojišťovny, která usiluje o fúzi s konkurenční Metal-Aliance. Druhým zájemcem o sloučení je Odborová pojišťovna. Stát se tohoto kroku však obává. Poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek uvádí, „že by vznikl velmi bohatý subjekt, který by byl třeba v Moravskoslezském či Olomouckém kraji dominantní". A to není žádoucí. Česká průmyslová pojišťovna patří do skupiny ocelářského magnáta Tomáše Chrenka. Hlavním problémem je obava z toho, že kdyby se průmyslová pojišťovna se sedmi sty tisíci zaměstnanci takto rozrostla, vznikl by v některých regionech monopol na péči. A to se ministerstvu nelíbí. Ministr Leoš Heger kritizuje také neprůhledné financování Chrenkovy sítě nemocnic, lékáren a dodavatelských firem. Heger tedy počítá jen s novými smlouvami, které by byly transparentní a veřejné. Stát má však ve správních radách jen třetinový hlas a tak machinace proběhnout může. Vše záleží na správní radě pojišťovny Metal-Aliance, kterou vede Vladimír Kothera a která bude o možné fúzi uvažovat během dvou týdnů.

 

Vít Bárta, foto: ČTKVít Bárta, foto: ČTK Bývalý ministr dopravy Vít Bárta (VV) a nynější předseda poslaneckého klubu strany jde před soud. Píší o tom Hospodářské noviny. Bárta je obžalovaný z uplácení svých bývalých kolegů, poslankyně Kristýny Kočí a poslance Jaroslava Škárky. Podle obvinění si za peníze kupoval jejich loajalitu. Bárta celé obvinění dlouhodobě popírá, jeho veřejné výpovědi však veřejnost moc nepřesvědčily. Na lavici svědků během týdne usedne například formální lídr strany Radek John, ministr školství Josef Dobeš a jiní vysocí úředníci státní správy či poslanci. Mezi obžalovanými se však ocitne i Jaroslav Škárka, který korupční podezření společně s Kočí nahlásil. Podle policie si několik dní ponechal „darovanou" částku a tím se provinil proti zákonu. Na soud se připravuje i Kristýna Kočí, která se nechala slyšet, že se na něj těší, protože bude moct konečně celou kauzu vysvětlit jak veřejnosti, tak svým kolegům ze strany.

 

Leoš HegerLeoš Heger Plánovaná reforma zdravotnictví, kterou chce prosadit ministr Leoš Heger (TOP09), se o rok opozdí. Jedna ze stěžejních částí reformy, totiž zákon o pojišťovnách, který odtajňuje smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, se protahuje. Místo ledna 2012 tak může reforma začít platit až o rok později. O kauze informují Hospodářské noviny. Přitom zákon by se ve chvíli, kdy největší pojišťovny uvažují o fúzích s těmi menšími, státu hodil. Takto má totiž ve správní radě jen třetinový hlas a rozhodovat nemůže. „Příprava zákona se protahuje, je k němu celá řada připomínek a ty se nedaří vypořádat, protože jsou zcela protichůdné", uvádí ministr Heger. Dalším sporem je počet pojišťoven. Odbory tvrdí, že by stačila jedna a ušetřilo by se na provozu. Stát naopak chce, aby pojišťoven existovalo víc a navzájem si konkurovaly. Návrh zákona se tak stále prodlužuje a ještě se nedostal k projednání ani do vlády, přestože tam měl být již loni.

 

Výrobce antivirového softwaru AVG, který má české kořeny, vstoupil jako vůbec první česká firma na newyorskou burzu NYSE. Výkonný ředitel J. R. Smith v rozhovoru pro Hospodářské noviny mimo jiné uvádí: „Stále jsme hrdí na kořeny v České republice. Nicméně pokud chcete být ve světovém byznysu, musíte se poohlédnout po velkém americkém trhu". Společnost si za mnoho let své existence vytvořila rozsáhlou síť uživatelů, v poslední době i díky základní verzi softwaru zdarma, kterou přilákala mnoho zákazníků. Snaží se o prodej a propagaci přes web více než „krabicovým" prodejem a profiluje se více jako internetová firma, než klasický producent antivirového zabezpečení.

 

Nejvyšší správní soud řešil od roku 2009 necelých sto kárných žalob na práci exekutorů. Velmi špatná situace v Česku je obecně známým faktem, postižená veřejnost si však začala stěžovat a očekává výsledky. Vedení soudu nechává všechny žaloby zpětně analyzovat a výsledek uvádí, že stát ztratil kontrolu nad jednáním exekutorů. Vinu podle tvůrců soudní analýzy spadá na ministerstvo spravedlnosti, uvádějí Lidové noviny. Z analýzy dále například vyplývá, že na každého třetího exekutora je podaná žaloba. Přitom k odvolání exekutora došlo ve všech případech jen dvakrát. „Jen dvakrát byl nejpřísnější trest, totiž odvolání exekutora. Jinak nejčastěji není navrhována konkrétní sankce, ale ,přiměřené´ kárné opatření." Tak zní část textu, který zpracovával Adam Walach ze soudu. Mezi nejčastější tresty tak patří slovní či písemné napomenutí, až na třetím místě je finanční sankce. S počínáním exekutorů je dlouhodobě nespokojený především ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil či šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský.

 

Deník Právo uvádí, že statisíce Čechů mění své dodavatele elektřiny či plynu. Mohou za to neustále se zvyšující ceny energií. Lidé tak hledají, kde se dá ušetřit. Za loňský rok změnilo dodavatele elektřiny více než 370 tisíc domácností, o něco méně v případě dodavatelů plynu. Letos může být změn ještě více. Zpravidla jde o přechod od velkých dodavatelů k regionálním, dochází však ke konkurenci i mezi nimi. V některých případech mohou početné rodiny v rodinných domech ušetřit až tisíce korun ročně.

 

Tomáš VandasTomáš Vandas Předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas se chce ucházet v přímé volbě o prezidentské křeslo. Nejdříve však musí sehnat 50 tisíc podpisů. „Pokud bych měl vycházet z toho, jakou podporu mi dávají lidé na setkáních, tak bych řekl, že šance na sehnání podpisů tady je," uvedl kontroverzní český politik. Vandasova strana se nedávno podílela na protiromských protestech v severních Čechách a sympatizuje s jeho organizátory. S kampaní chce předseda strany začít v dubnu a v plánu má objet na 80 měst v Česku. Informaci uvedl deník Právo.