31-01-2012

Petr Nečas, foto: ČTKPetr Nečas, foto: ČTK Na summit EU přišel premiér Nečas s ostrým slovníkem, uvádí sloupek Lidových novin. Návrh smlouvy o rozpočtové kázni prý je z českého pohledu naprosto nevyhovující. Signatáři, kteří dosud neplatí eurem, by totiž nebyli v dostatečné míře zváni na summity eurozóny. Když summit skončil, skutečně to byl kromě Davida Camerona pouze Petr Nečas, kdo nepodepsal. Tentokrát s vysvětlením, že nejdřív musí proběhnout ratifikace doma. V obou případech je třeba jeho argumenty dopovědět. O účast na summitech eurozóny nikdo až na mocensky zasněné Polsko vážně nehraje, státy mimo eurozónu prostě nemají co spolurozhodovat o fungování eura. Hraje se o zavedení centrálního dozoru nad národními rozpočty. A jelikož dopředu nikdo neví, co z toho záměru vzejde, musíme poslouchat, co dnes říkají jeho autoři. Angela Merkelová: cílem je politická unie. Nicolas Sarkozy: v této unie bude 'víc regulace a solidarity'. Takový vývoj se Petru Nečasovi upřímně nelíbí. Kdyby ale byl rozhodnutý trvat si na svém, musel by víc zdůrazňovat i jiné než jen zástupné argumenty. S těmi se totiž dlouhodobě nedá hájit nic, uvádí sloupek Lidových novin.

 

Bohuslav Svoboda (vpravo) přijímá gratulaci od odstupujícího předsedy Borise Šťastného, foto: ČTKBohuslav Svoboda (vpravo) přijímá gratulaci od odstupujícího předsedy Borise Šťastného, foto: ČTK ODS v hlavním městě přebírá primátor Bohuslav Svoboda. Podle Lidových novin se mu podařilo dobýt další důležitou stanici v tažení zahájeném před rokem a čtvrt. Moment překvapení volbě chyběl proto, že už v prosinci Svobodův vynálezce, pak soupeř a nakonec oběť Boris Šťastný odstoupil z postu předsedy pražské organizace. Tehdy bylo zřejmé, že stará garda je schopna vést už jen zadržovací boje. Naopak Bohuslav Svoboda vlastně až teď stojí na startovní čáře. Spočívá na něm odpovědnost za chování spolustraníků v hlavním městě. Těm, kdo na něj až dosud hleděli skepticky, nejdřív jako na dobrovolnou loutku kmotrů a pak jako na naivku, jehož v rozletu vždycky zarazí vůle městské organizace, zase odpadá důvod nebrat primátora vážně. Svobodu přitom do čela nevyneslo žádné stranické povstání. Vynesl se on sám tím, že nehrál podle nachystaného scénáře. Otevírá šance, které si Praha zaslouží mnohem více než pražská ODS, dodává poznámka Lidových novin.

 

Pacient pojede za velkou operací dál než dnes. Chystá se škrtání oddělení nemocnic, kde je málo operací. Pro pacienta to může být dobrá zpráva, i když pojede dál, píše Mladá fronta Dnes. Tak třeba: voperování kardiostimulátoru není úplně jednoduchá záležitost. Odborná kardiologická společnost má proto jasno: tam, kde nemocnice nedělá nejméně padesát takových operací za rok, nemá smysl, aby dané oddělení existovalo. Pacientům by to mělo přinést pozitiva: na plánované zákroky sice budou leckde cestovat dál, zato budou mít větší jistotu, že je operuje zkušený tým, pro který jsou rutinou. A když přijdou komplikace, zvládnou je tam lépe. Takový je plán ministerstva zdravotnictví. Do konce února by podle náměstka Petra Noska měly zdravotní pojišťovny zveřejnit, jaké jsou nejmenší možné počty pro některé operace.

 

Místnost Evropského parlamentu provoní ve středu ráno čerstvá káva. Poslanci i úředníci budou zváni na ochutnávku sýrů, čokolády či nápojů předních potravinářských firem. Jak píše Mladá fronta Dnes, nepůjde však o běžnou prezentaci gurmánských specialit. Rozdíl naznačí už to, že od všech nabízených lahůdek se budou podávat dvě verze. Ačkoliv název výrobku i jeho vzhled budou stejné, složení se bude značně lišit. První vzorky potravin totiž pocházejí z bruselských či štrasburských supermarketů, a jsou vyrobeny z kvalitnějších surovin než jejich zdánlivá dvojčata nakoupená v Česku. Výrobky otestovala Mendelova univerzita v Brně, jejíž zástupci v europarlamentu představí kompletní výsledky. Poslankyně Olga Sehnalová tak chce společně s rumunskou kolegyní upozornit na fakt, že potraviny v nových zemích Unie obsahují levnější přísady než výrobky, které putují do regálů starých zemí. Salámy v cizině obsahují více masa, džemy více ovoce, stejný výrobek chutná jinak v Česku a jinak v západní Evropě. Čeští europoslanci však chtějí 'šizení' tuzemských verzí potravin udělat přítrž.

 

Vymahači dluhů hájí svůj zlatý důl, píše deník Právo. Inkasní agentury a právníci, kteří vydělávají na malých pohledávkách, včetně exekutorů, se usilovně snaží zvrátit vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která má už od března zkrátit odměny za právní kroky u menších pohledávek o polovinu. Rovněž se obávají, že jim soudy přestanou automaticky a rovnou ve všech případech přiznávat vysoké náklady řízení, které jsou často i osminásobkem původního dluhu, a budou je napříště posuzovat detailně, s ohledem na skutečnou náročnost vymáhání. Například inkasní agentura M.B.A. tvrdí, že se pak stane vymáhání pohledávek od jedné koruny do deseti tisíc ekonomicky nesmyslné a věřitelé od něj upustí. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil však od snížení odměn ustoupit nehodlá.

 

Majitel Uhelné společnosti Czech Coal Pavel Tykač jedná s energetickým gigantem ČEZ o koupi dvou elektráren. Již dříve se spekulovalo o prodeji elektrárny Počerady, nyní se jedná i o prodeji elektrárny Chvaletice. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle jejich zdroje začal Tykač vyjednávat se šéfem ČEZ Danielem Benešem již v prosinci. Obě společnosti vedou pět let spory kvůli novému kontraktu na uhlí pro Počerady, který vyprší už letos. Již dříve existoval návrh, že buď Czech Coal koupí počeradskou elektrárnu, nebo ČEZ od Czech Coal důl. Poté si ovšem Czech Coal začal stěžovat u Evropské komise na údajné monopolistické praktiky ČEZ, ten následně žaloval Czech Coal o desetimiliardové odškodné za zmařený kontakt. Nyní se ale znovu začalo jednat, deníku to bez dalších podrobností potvrdil Tykač i mluvčí ČEZ Eva Nováková. Pokud by se obě strany nedohodly, budou Počerady od příštího roku bez paliva a Czech Coal přijde o významného zákazníka. Dohoda je proto pravděpodobná a je možné, že její součástí bude i prodej Chvaletic.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Vysvědčení 31.1. dostalo 1 295 000 žáků základních škol, středních škol a učilišť. Štve vás pětka na vysvědčení? Lze ji změnit na úřadě, píše Mladá fronta Dnes. Řadu rodičů napadne třeba myšlenka: náš Petr si čtyřku z chemie nezaslouží. Doma látce rozumí a odpovídá správně. Proč tedy dopadl tak špatně? Jen málo z nich tuší, že si žák může průšvihovou známku za pár dní opravit. Pak dostane úplně nové - snad lepší - vysvědčení. Stížností na špatné známky přitom přibývá. Loni jich bylo 65. Téměř ve třetině případů pak měli rodiče skutečně pravdu. Ředitel liberecké Základní školy Lesní Jiří Dvořák se ve své praxi s přezkoušením dítěte setkal jen dvakrát - kvůli fyzice a chemii. Podmínkou pro přepsání třeba čtyřky na jedničku je přezkoušení před komisí. Ta prověří, jak žák zvládá látku celého pololetí. Problémy se stížnostmi jen dokreslují, že klasické známky nejsou ideální. V Česku se však školy, kde děti dostávají místo klasických známek osobní dopis s výčtem úspěchů a proher, dají počítat v desítkách.

 

Zuzana RoithováZuzana Roithová Zuzana Roithová /KDU-ČSL/, česká europoslankyně, bývalá ministryně zdravotnictví a lékařka, by mohla stanout v čele mezinárodního lékařského konzilia, jehož úkolem bude zjistit skutečný zdravotní stav vězněné ukrajinské expremiérky Julie Tymošenkové. Roithovou o to v pátek v Praze požádal Oleksandr Tymošenko, manžel ukrajinské političky, který v Česku dostal počátkem ledna azyl. Jak píše Právo, rodina se o její zdraví obává a dokonce si myslí, že může být v ohrožení života kvůli otravě, sdělila Právu europoslankyně. Poukázala na to, že by na Ukrajině nešlo o první případ. Narážela tak zjevně na exprezidenta Viktora Juščenka, který byl v roce 2004 otráven dioxiny. Povolení, aby Julii Tymošenkovou mohli prohlédnout nezávislí odborníci, se s Kyjevem snaží vyjednat německá diplomacie. Roithová vysvětlila, že pokud na žádost kývne, její úkol nebude odborný, ale manažerský. Bude se snažit oslovit v Česku odborníky.

 

Lidové noviny informují o případu Jana Šafránka, u kterého, jak uvádí titulek, soudy 'přehlédly', že je nevinný. Se státní spravedlností svádí svůj boj dvacet let. Nálepku sexuálního násilníka, kterou mu neprávem přisoudila česká justice, už strhnout dokázal, na omluvu a odpovídající odškodnění za své uvěznění však čeká marně. Po státu vymáhá 35 miliónů korun. Soudkyně chce vyčíslit a odůvodnit požadovanou sumu za uvěznění a zničení pověsti. Do jisté míry až absurdní příběh muže z Hlinska u Pardubic se začal odehrávat v srpnu roku 1992. Šel si zrovna pro výplatu, když mu mistr vyřídil, že se má dostavit na služebnu policie. Tam mu oznámili, že je podezřelý ze znásilnění. Pod nátlakem a bez advokáta nakonec podepsal protokol - netušíc, že se tím zároveň doznává. Následovala řada dalších policejních chyb. Dívka nejdřív pachatele popsala jako čtyřicetiletého černovlasého muže. Janu Šafránkovi bylo v té době devatenáct a byl zrzavý. Policie i soudy ve spise přehlédli i biologický důkaz, který svědčil o nevině. V roce 2006 se jeho sestra dozvěděla, že policie chytila skutečného pachatele a zasadila se o obnovu řízení.

31-01-2012